Uprchlická krize strana 3 z 5

Francie v rámci balíčku imigračních opaření zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Země také urychlí proces vyřizování žádostí o azyl a usnadní deportace zamítnutých žadatelů. Podle agentur má tento soubor opatření pomoci získat prezidentu Macronovi ty voliče, kteří se obávají migrace. Francouzská hlava státu se bude o znovuzvolení ucházet v roce 2022.

Osm Britů si v nové reality show vyzkouší, jaké obtíže musí překonat migranti, pokud se chtějí dostat do Velké Británie nelegálně. Pořad s názvem Smuggled (Propašováni), jehož první díl veřejnoprávní stanice Channel 4 odvysílala v pondělí, si okamžitě vysloužil kritiku. V televizi se totiž objevil nedlouho poté, co na jihovýchodě Anglie našli v nákladním voze 39 mrtvých lidí, podle všeho migrantů z Vietnamu.

Za nesmyslný považuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek plán na vybudování sirotčince v Sýrii. Také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba míní, že sirotčinec by měl být až úplně posledním řešením. Řekli to v pořadu 90′ ČT24. S nápadem na vznik zařízení přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Teď oznámil, že se projekt neuskuteční, protože syrská strana nesouhlasila s českým návrhem.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Povinné uprchlické kvóty se ukázaly jako nefunkční řešení krize a Česko udělalo dobře, že je razantně odmítlo. V pořadu Události, komentáře to v reakci na stanovisko unijní generální advokátky uvedl místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) se Česko mělo alespoň pokusit kvóty naplnit.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

V táboře Vathy na řeckém ostrově Samos se v pondělí večer střetli migranti ze Sýrie a Afghánistánu. Nejméně tři lidé utrpěli bodná zranění. Policie použila slzný plyn, aby nepokoje uklidnila. Záhy vypukl požár, jehož příčina zatím není známá. Osm osob muselo být převezeno do nemocnice poté, co se nadýchaly kouře.

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie. V noci Turci udeřili na hranici s Irákem, aby Kurdy odřízli od zásobování a posil.

Česko podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů. Přišly s ním čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci běžencům zachráněným ve Středozemním moři. Návrh, který ostatní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. Nový mechanismus zatím odmítá většina států EU.

Slovinci v příhraničních oblastech zakládají dobrovolné hlídky. Země se nachází na balkánské migrační trase a někteří lidé mají z uprchlíků obavy. Vznik hlídek vyvolává řadu otázek, názvem počínaje. Říkají si Domobrana, což připomíná Slovinskou domobranu, která za druhé světové války kolaborovala s nacisty.

Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři. Maltský ministr vnitra Michael Farrugia uvedl, že dokument je výsledkem jednání s několika ministry států Evropské unie a doplnil, že v říjnu budou s obsahem závěrů schůzky seznámeni ministři vnitra dalších členských zemí EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že chce prosadit mechanismus přerozdělování migrantů, který by byl povinný pro všechny členské státy Evropské unie.

Loď Ocean Viking, která má na palubě 82 migrantů, smí zakotvit na ostrově Lampedusa. Německo a Francie přislíbily, že část migrantů přijmou. U italských břehů čekalo plavidlo provozované organizacemi Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée zhruba týden. V srpnu čekala Ocean Viking ve Středozemním moři čtrnáct dnů, přes 300 migrantů nakonec mohla vylodit na Maltě.

Od začátku nejhorší části migrační krize v Evropě uplynuly čtyři roky. V září 2015 proudily do Německa denně desetitisíce lidí, tisíce z nich se dodnes pokoušejí najít nový život i v česko-německém příhraničí. Podaří se to ale jen zhruba polovině z nich.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že umožní syrským uprchlíkům opustit Turecko a odcestovat do Evropy, pokud nebude v severní Sýrii brzy vytvořena takzvaná bezpečnostní zóna. Do ní chce z Turecka přemístit milion syrských běženců. Erdogan o možném otevření hranic hovořil v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Soud v Drážďanech poslal na 9,5 roku do vězení čtyřiadvacetiletého Syřana za loňské ubodání Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici). Krvavý čin ve městě nedaleko českých hranic vyvolal rozsáhlé demonstrace, jichž se účastnily i stovky pravicových extremistů.

Italská prokuratura nařídila zabavit loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms a okamžitě vylodit migranty. Píše to italská agentura ANSA. Situace na lodi, která skoro před třemi týdny zachránila běžence u Libye, se v úterý zhoršila. Italská pobřežní stráž odvezla na pevninu devět lidí, kteří potřebovali lékařské ošetření. Dalších 15 osob skočilo do moře. Madrid vyslal k Lampeduse armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.

Španělská vláda nabídla humanitární lodi Open Arms, která kotví už přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa a nyní má na palubě 107 migrantů, aby přistála ve španělském přístavu Algeciras. Loď ale nabídku odmítla, kvůli krizové situaci na palubě prý do španělského přístavu nepopluje. Francie v neděli oznámila, že je ochotna přijmout 40 běženců z lodi.

Mediální rozruch kolem uprchlíků slábne, nedaleko evropských břehů ale dál umírají lidé. Stovky uprchlíků během léta plují z Libye, kde neplatí příměří a země už dávno není bezpečnou zónou. Záchrannou operaci ve Středomotemním moři proto obnovili Lékaři bez hranic. „Migranti raději zemřou, než aby zůstali další den v Libyi,“ řekl v pořadu Interview ČT ředitel české sekce Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms se 147 migranty z Afriky, která od 1. srpna čekala u ostrova Lampedusa, vplula do italských vod. Učinila tak poté, co jí do nich italský soud zrušil zákaz vstupu, částečně kvůli špatnému zdravotnímu stavu některých běženců. Kvůli lodi se ještě vyostřily spory v italské vládní koalici. Zatímco ministr vnitra Matteo Salvini trvá na tom, že loď nesmí v Itálii zakotvit, část vlády se postavila na stranu posádky a běženců. Premiér Giuseppe Conte dokonce Salvinimu napsal otevřený dopis.

Italským Senátem prošel přísný zákon o bezpečnosti a migraci, který inicioval šéf krajně pravicové Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini. Zákon například umožňuje kapitánům lodí, které bez povolení zamíří do italských výsostných vod, dát pokutu až milion eur (25,8 milionu korun). Dosud byla maximální výše peněžitého trestu 50 tisíc eur (1,29 milionu korun).

U libyjských břehů zřejmě zahynulo 150 uprchlíků. Oznámil to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Běženci byli ve skupině tří stovek lidí, kteří se vydali do Evropy. Polovinu z nich se podařilo zachránit a podle úřadu jsou nyní na zpáteční cestě do Libye. Organizace Lékaři bez hranice (MSF) se domnívá, že ve vodě může být mnohem více lidí, protože na moře se podle ní vydalo dohromady na třech plavidlech až 400 uprchlíků. Běženci vypluli z Chumsu ležícího asi 120 kilometrů východně od Tripolisu.

Evropská komise poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli zákonu, který kriminalizuje aktivity na pomoc běžencům. Legislativa přezdívaná „Stop Sorosovi“ zároveň omezuje právo žádat o azyl. Komise v dopise dále upozornila maďarskou vládu na své výhrady vůči tomu, že úřady neposkytují stravu osobám čekajícím na vyhoštění v tranzitních zónách na hranicích se Srbskem.