Uprchlíci v Česku strana 2 z 5

Tomio Okamura (SPD) se bude muset omluvit lidoveckým politikům Tomáši Zdechovskému a Pavlu Svobodovi, o kterých nepravdivě prohlásil, že v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Rozhodl tak pražský městský soud, u nějž se předseda SPD snažil zvrátit prvoinstanční rozsudek, ale neuspěl. Nyní již je verdikt pravomocný, i když Okamura tvrdí, že na svém výroku dál trvá.

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.

Až třítisícový příspěvek na ubytovanou osobu a měsíc začal vyplácet stát lidem, kteří u sebe přijali válečné uprchlíky z Ukrajiny a nežádají od nich další peníze. I když se příspěvek vyplácí poprvé, nárok na něj lze uplatnit i zpětně od začátku března. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že úřady k 17:00 dostaly 1158 žádostí. V Česku je nyní již 279 229 ukrajinských uprchlíků s vízem dočasné ochrany. Většina z nich nějaké ubytování našla. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek uvedl, že jen necelá tisícovka lidí z Ukrajiny využívá humanitární ubytování, jaké je k dispozici například v tělocvičnách.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.

Ústava podle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) nijak neomezuje délku, o kterou může vláda se svolením poslanců prodloužit nouzový stav. Opoziční poslankyně Karla Maříková (SPD) s tím nesouhlasí. Poukázala, že někteří ústavní právníci tvrdí opak, ale především je přesvědčena, že díky nedávno schválenému balíku zákonů – takzvanému lex Ukrajina – není nouzový stav potřeba. Vláda si podle ní spíše neví rady. Poslankyně by chtěla, aby kabinet stanovil maximální počet uprchlíků, které je Česko ochotné přijmout, a ostatní posílal do jiných zemí. Poslankyně Kovářová a Maříková debatovaly v Událostech, komentářích.

V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Válka na Ukrajině se zrcadlí i ve virtuálním prostředí. Hlavně na sociálních sítích se šíří ruská propaganda, která vykresluje invazi jako nezbytný krok. Objevilo se i video – později smazané – na němž mladý muž vyslovil naději, že Putin dorazí i do Česka. Policie některé takové projevy stíhá, přesto jich přibývá. Kromě samotné války cílí také na uprchlíky z Ukrajiny. Za nebezpečí je kromě některých uživatelů sociálních sítí prohlašují i někteří politici. Pro 168 hodin o „válce“ na internetu točila Zuzana Černá.

Další zbraně a munici v hodnotě 17 milionů korun pošle Česko na Ukrajinu. Schválila to vláda. Jde o dar českých zbrojařských firem, o kterém s jejich zástupci jednala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda se večer sešla na mimořádné schůzi, podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválila také možnost bezúplatně převést materiál z hmotných rezerv na humanitární pomoc. Ministři diskutovali také o situaci tisíců uprchlíků, kteří z Ukrajiny přicházejí. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se od pátku zvýší stupeň krizového řízení, aby se o ně stát zvládl lépe postarat.

Drtivá většina lidí v Česku je ochotna přijmout uprchlíky před válkou na Ukrajině, vyplývá z bleskového průzkumu agentury STEM/MARK. Proti jsou jen tři procenta respondentů. O tom, že ruská invaze uprchlickou vlnu vyvolá, je rovněž výrazná většina dotázaných přesvědčena.

Občanské organizace jsou připraveny postarat se o dětské uprchlíky, kteří nyní jsou v táborech v Řecku, uvedl zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaroslav Miko. O uprchlíky, proti jejichž přijetí však důrazně vystoupili někteří vládní politici, by se podle něj mohli postarat jednotlivci i organizace, které chtějí pomáhat.

Česká republika nepřijme čtyřicet dětských běženců z uprchlických táborů v Řecku. V pořadu Partie televize Prima to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Atény podle něj odmítly Praze poskytnout seznam konkrétních dětí, případné přijetí afghánských a pákistánských mladíků pak ministr považuje za bezpečnostní riziko.

Česká republika by podle doyena Poslanecké sněmovny a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) měla projevit lidskost a přijmout sirotky z uprchlických táborů v Řecku. Jinak si podle něj koleduje o ostudu. Opoziční strany v úterý vyzvou sněmovnu k debatě o usnesení, v němž by se měla přihlásit k ochotě pomoct 200 rodinám, které jsou připraveny děti přijmout.

Občanská iniciativa Češi pomáhají vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) k přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku. Jde o reakci na žádost řecké strany, která vyzvala státy Evropské unie, aby takovou pomoc poskytly. Česku řecký ministr pro ochranu občanů navrhl, aby přijalo čtyřicet nezletilých bez doprovodu. Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno dvě stě rodin, které by si děti rády vzaly k sobě domů. S některými z nich natáčeli reportéři pořadu 168 hodin.

Řecko požádalo Českou republiku o přijetí čtyřiceti dětských uprchlíků. Informuje o tom server Hlídací pes, podle nějž ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dostal písemnou žádost z Atén už v září. Resort se k případu dosud nevyjádřil.

Za nesmyslný považuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek plán na vybudování sirotčince v Sýrii. Také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba míní, že sirotčinec by měl být až úplně posledním řešením. Řekli to v pořadu 90′ ČT24. S nápadem na vznik zařízení přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Teď oznámil, že se projekt neuskuteční, protože syrská strana nesouhlasila s českým návrhem.

Povinné uprchlické kvóty se ukázaly jako nefunkční řešení krize a Česko udělalo dobře, že je razantně odmítlo. V pořadu Události, komentáře to v reakci na stanovisko unijní generální advokátky uvedl místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) se Česko mělo alespoň pokusit kvóty naplnit.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

Počet běženců, kteří nelegálně překročili hranice z Česka do Německa, se loni zvýšil. Vyplývá to ze statistiky německého ministerstva vnitra. Zatímco mezi lednem a listopadem 2017 spolková republika na svém území zachytila 3547 uprchlíků, kteří do země nelegálně vstoupili z Česka, loni jich za stejné období bylo už 3931. U většiny ostatních sousedních zemí přitom Německo zaznamenalo pokles. Český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale říká, že k tak dramatickému nárůstu z Česka nedošlo a že se liší způsob vedení statistik.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil skutečnost, že některé země odmítají přijmout i děti migrantů bez doprovodu, za skandál. Téma syrských sirotků, pomoci a odmítání hýbe i Českem. Podle Junckera případný vstřícný krok představuje elementární projev solidarity.

Téměř polovina senátorů včetně předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládu, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků. Na společné prohlášení, pod nímž jsou podepsáni zástupci všech klubů s výjimkou ANO, upozornila Česká televize.

Česká politická scéna se nepřestává přít o padesát syrských sirotků, jejichž přijetí z řeckých ostrovů před časem odmítl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Opoziční TOP 09 téma otevřela na jednání sněmovny o migraci, lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která pomoc iniciuje, pak chce premiérovi v pátek předložit konkrétní plán, jak syrské děti do Česka přijmout – jakkoliv o to Babiš nestojí.

Tuzemské poslance během čtvrtečního jednání na hodiny zaměstnala debata o globálních paktech o migraci a uprchlících, na jejichž podobě se shodlo přes 190 států OSN. Cílem dohody je mimo jiné podpora bezpečné a legální migrace – a i když ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček upozornil, že dokument není vymahatelný ani závazný, část zákonodárců ho hlasitě odmítala.