Uprchlíci v Česku strana 5 z 5

Křesťanské rodiny z Iráku se od pátečního večera seznamují s životem v Česku. Během noci postupně přijeli do Okrouhlíku u Jihlavy, Brna a po půlnoci také do Smilovic u Třince. Na pondělním mimořádném setkání vedení obce s občany někteří lidé příjezd uprchlíků kritizovali, v sobotu byl ale kolem smilovického střediska klid.

Zástupci církví z Moravskoslezského kraje podpořili příjezd křesťanských uprchlíků do Česka. Ve společném prohlášení uvedli, že obavám lidí z živelné imigrační vlny rozumí. U křesťanských uprchlíků, jejichž příjezd do Česka schválila vláda, je ale podle nich situace jiná a je potřeba jim pomoci.

Levicová aktivistka Kateřina Krejčová, která se loni v létě snažila zabránit protiuprchlické demonstraci se šibenicemi a napadla při tom policistu, dostala od soudu měsíční podmínku. Verdikt není pravomocný, Krejčová se proti němu na místě odvolala.

Česká republika začala jednat o přesídlení prvních třiceti běženců z Řecka a Itálie. K jejich přijetí ji zavazují jednorázové kvóty přijaté unijními ministry vnitra na sklonku loňského roku. Do konce roku 2017 by do Česka mělo ze zemí nejvíc zasažených migrační vlnou přijít 2691 osob.

Tři desítky křesťanů z válkou rozvráceného Iráku najdou dočasné útočiště ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku. Přesídlení běženců v loňském roce schválila vláda, do Česka by mělo postupně přibýt 153 iráckých křesťanů, kteří jsou v ohrožení kvůli sunnitským radikálům z Islámského státu.

Pražská policie považuje sobotní demonstrace proti islamizaci Evropy za rizikové, proto budou v pohotovosti uniformovaní policisté i muži v civilu. V sobotu čekají hlavní město jak protesty proti islamizaci, migraci či Evropské unii, tak pochody proti rasismu a xenofobii. Shromáždění obou stran jsou součástí mezinárodních akcí, které se uskuteční i v dalších evropských zemích nebo v Austrálii.

Migrační krize v Česku navyšuje zejména rozpočet ministerstva vnitra. To bude letos hospodařit s třemi miliardami korun navíc. Přes miliardu půjde právě na řešení uprchlické krize. Další peníze například na rozvoj policie. Vedle toho hodlá Česko poslat přímo na pomoc Sýrii dalších 162 milionu korun.

Nově zvolený předseda Strany zelených Matěj Stropnický v pořadu Interview ČT24 zkritizoval postoj českých politiků k uprchlíkům. Vláda podle něj nemá plán k řešení krize, prezident v lidech probouzí předsudky a opoziční TOP 09 svým pokrytectvím šíří strach. Zelené chce vést do ofenzivy, prvním krokem má být získání spojenců, následně vznik občanského hnutí, jehož bude strana jádrem.

První hodiny v novém provizorním domově mají za sebou dvě křesťanské rodiny, které do Česka utekly před Islámským státem z oblasti iráckého Mosulu. Do rekreačního střediska Okrouhlík u Jihlavy uprchlíci dorazili v neděli večer, v pondělí už řešili první praktické úkoly – například sháněli pro děti teplé boty.

Do Česka dorazilo prvních deset z celkem 153 očekávaných křesťanských uprchlíků z Iráku, polovina z nich jsou děti. Jejich přesídlení schválila vláda na žádost Nadačního fondu Generace 21 v polovině prosince. Běženci uprchli z táborů v iráckém Erbílu do Libanonu a většina z nich má status mezinárodních uprchlíků. Azyl by měli obdržet během několika týdnů.

Poslanci ve sněmovně debatovali o migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hned v úvodu řekl, že uprchlíci nejsou organizovaná armáda. Evropská unie musí pomoci těm, kteří prchají před válkou, přistěhovalecká politika ale také musí mít svá pravidla a limity. Bez posílení vnějších hranic podle něj Evropa migrační krizi nezvládne. Souhlasí s ním i TOP 09. Podle ODS ale Sobotka vůbec neřekl, jak bude vláda reagovat na aktuální události.

Na konci ledna přiletí do Prahy první skupina 27 křesťanských uprchlíků z Iráku. Hned po příletu v neděli 24. ledna se přesunou do rekreačního zařízení Okrouhlík u Jihlavy, kde budou několik týdnů společně bydlet a začnou se intenzivně učit češtinu a seznamovat s českými reáliemi.

Česká detenční zařízení zima téměř vyprázdnila – zůstává v nich jen asi stovka cizinců. Stále tam končí celé rodiny nebo děti bez doprovodu blízkých. Rada vlády pro lidská práva teď navrhuje změny v přístupu k běžencům. Chce jim zajistit důstojnější podmínky.

Zdlouhavá administrativa spojená s vyřizováním pracovních povolení odrazuje tuzemské podniky od zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Rostoucí počet zahraničních pracovníků, kteří v Česku nacházejí uplatnění, saturují především občané evropské osmadvacítky.

Nervozitě, která kvůli válkám a migrační krizi panuje ve světě, bychom podle kardinála Dominika Duky měli čelit s chladnou hlavu, ale „s Exupérym se také dívat nejen očima, ale i srdcem“. V Interview ČT24 zároveň zmínil, že při přijímání uprchlíků je potřeba dbát hlavně na bezpečnost. Proto podle něj církev pomáhá především křesťanům. V otázce islámu ale souhlasí s kardinálem Miloslavem Vlkem, že korán zdrojem terorismu není.

Může nastat situace, že bude nutné poslat na pomoc Makedonii v boji s migrační krizí vedle policistů i vojáky nebo materiální vojenskou pomoc, řekl po setkání se zástupci ministerstev obrany visegrádské skupiny ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Stropnický také uvedl, že případné pozemní boje proti takzvanému Islámskému státu by měly mít na starosti především blízkovýchodní země.

Česko se k žalobě na jednorázové přerozdělení uprchlíků do unijních států nepřipojí. Na víc než čtyřhodinové mimořádné schůzi se na tom shodla vláda. Tématem byla i bezpečnostní situace v zemi. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vláda nemá žádné aktuální informace o teroristickém nebezpečí pro Českou republiku.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) chce navrhnout vládě, aby zvážila, zda se Česko nemá připojit k žalobě proti kvótám na přerozdělení žadatelů o azyl mezi země Evropské unie. Opatření označil za nefunkční a nesmyslné. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však řekl, že žalobu nepovažuje za vhodný krok.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle prezidenta Miloše Zemana přehlíží reálné nebezpečí, které s sebou přináší uprchlická vlna, a ohrožuje tak bezpečnost Česka. Zeman to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Odmítl také kritiku svého vystoupení na akci na Albertově, které se účastnil i předseda Bloku proti islámu Martin Konvička. U politiků ale prezident zastání nenašel. Vedle Sobotky se vůči jeho výrokům ohradili i další koaliční politici a také opozice.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zadržel na základě eurozatykače tři muže a jednu ženu české státní příslušnosti, kteří údajně byli hlavními organizátory nelegálního převozu migrantů z Albánie, Sýrie, Makedonie a Kosova do Británie. Členům mezinárodní organizované skupiny hrozí v Belgii pět až 20 let vězení.

Zhruba padesátka českých vojáků, kteří mají pomáhat s náporem uprchlíků, zůstane ve Slovinsku nejspíš i příští rok, řekl na shromáždění armády ministr obrany Martin Stropnický. V souvislosti s migrační krizí taky volá po zvýšení počtu vojáků v následujících pěti letech a posílit by podle něj měly hlavně aktivní zálohy. Česká policie za prvních deset měsíců zadržela 7697 nelegálních migrantů, což je meziročně o 3773 více.

Prezident Miloš Zeman svou přítomností na Albertově nepřišel podpořit Blok proti islámu. V Interview ČT24 to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident podle něj není ani pro zákaz islámu, což skupina požaduje. Studentům, které nepustili k pamětní desce, pak mluvčí vzkázal, že kytičku mohli položit jindy. Celou akci navíc označil za připravenou provokaci.

Jako možné azylové centrum pro uprchlíky by mohl sloužit bývalý výchovný ústav a dětský domov v Králíkách na Orlickoústecku. Vytipovalo ho ministerstvo vnitra a začala už vyjednávání s městem. Místním lidem se ale tento záměr nelíbí, ačkoliv stát přislíbil kompenzace do městské kasy a policie slibuje posílení hlídek.

Protestní hladovka v detenčním zařízení v Drahonicích na Lounsku je v podstatě ukončená. K nedělnímu obědu nedorazil jen jeden člověk, uvedla cizinecká policie. Jeden Maročan byl přemístěn do Vyšních Lhot. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové podněcoval nepokoje.