Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Partii na TV Prima znovu kritizoval Řecko. Země si podle něj žije nad poměry a zatěžuje eurozónu. Za originální myšlenku označil možnost, že by splácení dluhů Řekové nahradili péčí o běžence. Zemanovy výroky na řeckou adresu v minulosti už jednou vyvolaly diplomatickou roztržku, kdy Atény ke konzultacím povolaly svého velvyslance.
Prezident republiky se o Aténách kriticky nevyjádřil poprvé. Když minulý rok prohlásil, že Česko může vstoupit do eurozóny teprve ve chvíli, kdy ji Řecko opustí, povolala vláda premiéra Alexise Tsiprase pražského velvyslance ke konzultacím, což v diplomacii znamená důraznou formu protestu. Ambasadorovu dočasnému odjezdu z Prahy předcházela i protestní nóta.
V nedávné době si Atény pohněval i slovenský premiér Robert Fico, když na předvolebním mítinku Smeru prohlásil, že EU kvůli běžencům Řeky zřejmě obětuje. „Je zjevné, že slovenský premiér, těsně před volbami, chce oživit svou volební kampaň vitriolem a lidským dramatem,“ reagovala řecká diplomacie.
Podle aktuálního vyjádření prezidenta by zemi prospělo, kdyby se vrátila k drachmě. „Evropské unii by bez Řecka lépe nebylo, eurozóně určitě ano. Do eurozóny se Řecko dostalo statistickým podvodem, už to samo o sobě je důvod vyloučení. Další důvody jsou, že nesplácí své dluhy, ty zůstávají a rostou,“ prohlásil Miloš Zeman v rozhovoru pro televizi Prima.
Prezident zároveň uvedl jednu z možností, jak je možné řecké zadlužení řešit, ve své promluvě se odkázal na radu záměrně nejmenovaného člena svého expertního týmu. „Na řeckých ostrovech by byla vybudována záchytná střediska, kam by byli deportováni migranti z Evropy a Řecko by udržováním těchto záchytných středisek splácelo svůj jinak nevymahatelný dluh vůči zahraničním věřitelům,“ prohlásil. „Je to originální řešení, které by zabilo dvě mouchy jednou ranou.“
Hrad senátní výzvu ke zdrženlivosti nevyslyší
Senát se ve čtvrtek shodl na tom, že prezident by měl být ve vyjádřeních zdrženlivý. Neměl by poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci České republiky. Uvedl to v souvislosti se Zemanovými spornými výroky, mimo jiné vůči premiérovi.
Horní komora své usnesení přijala nejtěsnější většinou 18 hlasů z 35 přítomných členů horní komory; prezident ale ve svých výrocích rozhodně zdrženlivější být nehodlá. „Nepokládáte za drzost, když instituce, která má třicetiprocentní důvěru veřejnosti, radí tomu, kdo má sedmdesátiprocentní důvěru, jak zvýšit svou důvěryhodnost?“ reagoval v Partii.
Zeman: Migrační vlna nás zasáhne letos
Zeman komentoval i migrační krizi, nadále očekává, že případné uzavření rakousko-bavorské hranice nasměruje migrační trasu na západ přes jižní Moravu a jižní Čechy. „V tomto roce nás patrně zasáhne stejná migrační vlna, jako zasáhla deset jiných zemí,“ konstatoval. „Jsem proti tomu, abychom je (utečence) uzavřeli do detenčních zařízení. Jsem pro to, aby policie s armádou uzavřela hranice a vůbec je nepouštěla. Kdybychom je pustili a oni prošli do Německa, část ekonomických migrantů nám Německo vrátí.“
Otázkám uprchlické krize se má věnovat i pondělní summit Evropské unie a Turecka. Klíčové podle Zemana nadále zůstává střežit evropské hranice, a pokud osmadvacítka neumí najít shodu, pak držet plán „B“, který primárně počítá s omezením balkánské trasy; finanční podporu Turecka hodnotí skepticky.
„Rozhodně nejsem pro to dávat Turecku tři miliardy eur za to, že na svém území zadrží dva a půl milionu migrantů,“ prohlásil. „Jsou to vyhozené peníze, Turecko není schopno ani ochotno s migranty cokoliv dělat.“
