Česká detenční zařízení zima téměř vyprázdnila – zůstává v nich jen asi stovka cizinců. Stále tam končí celé rodiny nebo děti bez doprovodu blízkých. Rada vlády pro lidská práva teď navrhuje změny v přístupu k běžencům. Chce jim zajistit důstojnější podmínky.
Důstojnější podmínky pro běžence v detenci a hlavně pro děti – navrhuje Rada vlády pro lidská práva
Události: Lepší podmínky pro dětské uprchlíky (zdroj: ČT24)
Na tábor v Bělé-Jezové, což je jedno ze tří detenčních zařízení v Česku, si stěžovala řada uprchlíků, kteří jím prošli. Například Syřan Abdelmuhsin Hammora v říjnu 2015, když ho s rodinou z této detence propustili, řekl, že nešlo o tábor, ale o vězení. Jako příklad uvedl, že do místnosti, kde rodina spala, v noci vtrhlo šest ozbrojených policistů.
Syn tohoto uprchlíka má navíc chronické astma. Když měl v noci záchvat, trvalo prý až půl hodiny, než se dozvonili na bezpečnostní službu. Plus dalších 30 minut, než se dostali ke zdravotnické pomoci.
Do detenčních zařízení se dostanou cizinci, které na českém území zadrží policie, protože u nás pobývají nelegálně. Mnohdy se tak stane při průjezdu republikou, když je policie chytí třeba ve vlaku do Německa.
V ČR jsou v současné době tři detenční zařízení: v Bělé-Jezové, Drahonicích a ve Vyšních Lhotách. Jejich celková kapacita je 1392 míst. V Bělé-Jezové bylo 13. ledna 2016 obsazeno jen 11 míst z celkových 700. Ve Vyšních Lhotách bylo 39 zadržených cizinců a v Drahonicích 57.
Děti tam žijí hůř než čeští vězni, kritizovala detenci v Bělé česká ombudsmanka
Na kritickou situaci v detenčních zařízeních upozorňovaly už loni neziskové organizace i ombudsmanka Anna Šabatová.
„Děti zde žijí v objektivně horších podmínkách, než mají čeští vězni,“ uvedla o táboře v Bělé-Jezové Šabatová v říjnu 2015.
Pracovníci kanceláře veřejné ochránkyně práv například loni zjistili, že rodiče byli před svými dětmi přiváděni do zařízení v poutech. Děti neměly k dispozici dostatek oblečení a obuvi.
„Jsou vyděšené z všudypřítomné uniformované bezpečností služby a z policistů. Z nedostatku jiných aktivit si děti za ostnatým drátem hrají na policisty a vězně. Další jejich 'hrou' je snaha prokopat si tunel pod plotem ven,“ popsala loni situaci v táboře Šabatová.
Po kritice ombudsmanky začali uprchlíci dostávat teplé večeře
Po návštěvě ombudsmanky a lidí z jejího úřadu se ale situace v Bělé-Jezové začala zlepšovat. „Než přišla ombudsmanka, jídla nebylo dost, měli jsme večer hlad. Ale po její návštěvě nám začali vařit teplou stravu i k večeři,“ uvedl uprchlík Abdelmuhsin Hammora.
Dítě v Bělé-Jezové
„Došlo k výrazné změně k lepšímu. Přesto to, co je v podnětech obsaženo, má obecnou platnost a myslím, že by bylo dobré, aby to vláda projednala,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Mladí uprchlíci často skončí mezi českými nezletilými zločinci
Mladiství uprchlíci přicházejí mnohdy i sami, bez doprovodu. V tuzemských zařízeních jich je teď 55. Rada vlády požaduje, aby byli co nejdřív propojeni s příbuznými v Evropské unii.
- 55 dětí
32 volných míst
Zdroj: MŠMT
„V tomto případě se nezměnilo nic a slučování s příbuznými trvá nadále velmi dlouho,“ konstatuje právnička Petra Kcholová.
Mladistvý uprchlík bez rodičů by měl být umístěn do zařízení pro děti-cizince, které jediné má s nimi v Česku zkušenosti. Většinou ale bývá plné. Nezletilé proto umísťují i do výchovného ústavu – mezi mladé české zločince.
Děti z ciziny do české pěstounské péče
Momentálně vznikl nový projekt Děti na cestě, který chce, aby tito mladiství mohli končit v pěstounské péči. „Podle zákona má pěstounská péče přednost před péčí ústavní, ale u těchto dětí k tomu nedochází, protože to nikoho nenapadne,“ uvedl sociální pracovník Tomáš Knězek.
Děti z ciziny se proto zatím na seznamy pro pěstouny většinou nedostaly. Vzít si je do péče by přitom lidé podle neziskových organizací chtěli. Mnozí ale nejsou vyškoleni.