Na uprchlickou krizi dá Česko miliardu korun. Dalších 160 milionů pošle do Sýrie

Migrační krize v Česku navyšuje zejména rozpočet ministerstva vnitra. To bude letos hospodařit s třemi miliardami korun navíc. Přes miliardu půjde právě na řešení uprchlické krize. Další peníze například na rozvoj policie. Vedle toho hodlá Česko poslat přímo na pomoc Sýrii dalších 162 milionu korun.

„Výdaje na nelegální migraci (tedy chod Zařízení pro zajištění cizinců) se zvýšily na více než trojnásobek, v čemž hrají kromě zvýšeného počtu zajištěných cizinců významnou roli i nezbytné výdaje vynaložené na zprovoznění těchto zařízení,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Česko tedy dává na migraci minimálně jednu miliardu korun s tím, že ministerstvo vnitra odhaduje nárůst až na dvojnásobek, tedy na dvě miliardy. „Vzhledem k tomu, co je tady reálně ve hře, tak jsou to poměrně malé peníze. Připomeňme, že deficit české ekonomiky má být v tomto roce 70 miliard,“ dodává hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Nahrávám video
Kovanda: Jedna miliarda na uprchlickou krizi je rozumný výdaj
Zdroj: ČT24

Náklady na jednoho běžence ministerstvo vnitra vyčíslilo zhruba na 15 tisíc korun měsíčně. Pobyt uprchlíka během azylového řízení, které trvá průměrně 105 dní, pak vyjde na dalších 53 tisíc. Na běžence k nám ale míří i evropské peníze. Za každého člověka, kterého se Česko dobrovolně ujme, dostane 6 tisíc eur (tedy zhruba 162 tisíc korun). Pokud mají cizinci vlastní peníze, denně platí 112 korun za jídlo a 130 korun za ubytování. 

Měli bychom pomáhat v místech konfliktu, tam ta pomoc může být nejúčinnější.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Roklen

Vedle toho dá Česká republika v letošním roce nejméně šest milionů eur – tedy asi 162 milionů korun – na pomoc Sýrii a celému regionu. Většina finančních prostředků je určena na rozvojovou pomoc. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má český příspěvek oznámit ve čtvrtek na dárcovské konferenci v Londýně.

Rozpad Schengenu by byla pro ekonomiku rána

Konec Schengenu – i to je možnost, která podle některých politiků přijde s uprchlickou krizí. Schengenský prostor je zónou volného pohybu zboží a osob, v němž jsou mezi členskými státy zrušeny hraniční kontroly pro cestující, s výjimkou mimořádných okolností. V posledních měsících ale některé státy Evropské unie zavedly na svých hranicích dočasné kontroly kvůli nekontrolovanému přívalu migrantů.

Minulý týden členské země vyzvaly Evropskou komisi k umožnění až dvouletého prodloužení kontrol na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. V současné době je takové opatření omezeno na šest měsíců.

„Pokud bychom přijali předpoklad, že by to znamenalo výrazné omezení zahraničního obchodu, tak by to bylo pro českou ekonomiku velmi negativní. Česká ekonomika je exportně orientovaná – výše exportu tvoří více než 80 procent hrubého domácího produktu s tím, že 80 procent českého exportu směřuje do zemí Evropské unie,“ říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

 A že by to bylo pro podnikatele skutečně velkou překážkou, potvrzuje i generální ředitel společnosti Koh-i-noor Vlastislav Bříza. „Neumím si představit, že by kamiony, které dneska jezdí běžně přes hranice, že by dokázaly dopravit zboží včas,“ dodává Bříza. 

Nahrávám video
Bříza: Uplatnění migrantů na českém trhu by nebylo jednoduché
Zdroj: ČT24

Co se týče uplatnění samotných migrantů na českém trhu práce, je Bříza zdrženlivý. Podle něj by to rozhodně nebylo jednoduché a vyžadovalo by to spoustu práce. 

Francie by tratila miliardy eur

Agnetura AFP vedle toho informovala o vládní odborné studii, která říká, že obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru volného pohybu by mohlo francouzskou ekonomiku stát v krátkodobém výhledu až dvě miliardy eur (54 miliard korun) a v dlouhodobém více než deset miliard. 

Opuštění Schengenu v reakci na migrační krizi by se v krátkodobém horizontu odrazilo na práci v pohraničí, na cestovním ruchu a na nákladní dopravě, zdůrazňuje ve své zprávě France Stratégie, expertní orgán francouzské vlády.

Studie zkoumá dopady na ekonomiku v případě krátkodobého i naopak střednědobého až dlouhodobého horizontu. Věnuje se také variantám omezených či systematických kontrol kamionů na  hranicích. 

  • Pokles příjmů z cestovního ruchu se odhaduje na 500 milionů až miliardu eur.
  • Ztráta pěti až deseti tisíc pracovních míst v pohraničí by znamenala ekonomickou ztrátu 150 až 300 milionů eur. 
  • Dopad na vývoz a dovoz zboží vyčíslen na více než 120 milionů eur ročně v případě omezených kontrol kamionů na hranicích. Ztráty by však byly dvojnásobné, pokud by kontroly byly systematické.
  • Zdroj: zpráva France Stratégie, ČTK

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by systematické kontroly totožnosti na hranicích měly pro zahraniční obchod vážnější důsledky. Hrubý domácí produkt by v roce 2025 byl nižší o 0,5 procenta než nyní, což znamená konstantní ztrátu 13 miliard eur.

V celém schengenském prostoru by šlo o pokles HDP o 0,79 procenta, což znamená čistou ztrátu 110 miliard eur, uvedli autoři zprávy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...