Uprchlíci v Česku strana 4 z 5

Ačkoliv jede ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) do Bruselu s tím, že Česko nadále odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů, jiné uprchlíky Česko přijme. Jde o 88 syrských běženců z Turecka, kteří by se k nám měli přesunout do září. Ministerstvo vnitra už požádalo komisariát OSN pro uprchlíky, aby předvybral vhodné kandidáty. Vláda tak plní slib z minulého roku, podle kterého Česko dobrovolně přijme 400 uprchlíků z táborů mimo EU.

Česko v pátek v Bruselu důrazně upozorní další státy Unie, že hlavním krokem v migrační krizi je ostraha vnější schengenské hranice. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nutné, aby se na jednání vůbec nemluvilo o rozdělování běženců. Pokud ostatní Česko znovu přehlasují a kvóty odsouhlasí, chce vláda podat žalobu.

Mnozí uprchlíci uvázlí v Řecku se vydali na cestu se závažnými nemocemi, jako je rakovina. Některé ženy během putování porodily nebo potratily, říká česká lékařka Markéta Horská, která se začátkem týdne vrátila z Idomeni, kde běžencům pomáhala. Nenávistné komentáře na adresu utečenců se podle ní šíří proto, že většina Čechů ve skutečnosti neví, před kým chce hranice uzavřít.

Děti iráckých uprchlíků žijících v Česku začaly v Třinci chodit do školy. Jako první se musí zdokonalit v češtině. Nečekalo se totiž do doby, než si jazyk lépe osvojí. Se začleňováním mezi spolužáky jim pomáhá také asistentka pedagoga.

Čeští extremisté se ve svých projevech už nezaměřují na národnostní menšiny, ale tematicky přesedlali na migrační krizi. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a schválila ji i vláda. Radikálním postojům okrajové části české společnosti se věnoval i pořad Devadesátka s politoložkou Vladimírou Dvořákovou.

Za čtvrt roku požádalo v České republice o azyl 415 cizinců, což v porovnání se stejným obdobím v minulém roce znamená o 24 žádostí méně. Nejčastěji o azyl žádali občané Ukrajiny, hned za nimi to byli nejvíce občané Iráku. Proti loňsku se nově mezi nejčastější žadatele o azyl dostali i obyvatelé Číny.

Většina migrantů, které policie ve čtvrtek zadržela v bulharské dodávce u chodských Poběžovic, se už nachází v detenčním táboře Bělá-Jezová. Jedná se převážně o Afghánce, v šestadvacetičlenné skupině jsou i dva Pákistánci. Řidiči dodávky před policisty utekli, nyní se po nich pátrá.

Šestnáct iráckých běženců, kteří stáhli českou žádost o azyl, aby se bez úspěchu pokusili dostat do Německa, opustili republiku a vrací se do Iráku. Náklady na jejich návrat vnitro vyčíslilo na zhruba 100 tisíc korun. Česko současně prověřuje sedm migrantů na řeckém území, jež by mohlo přijmout v rámci unijních jednorázových kvót. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

V chodských Poběžovicích nedaleko Domažlic policisté ráno zadrželi maďarskou dodávku s šestadvaceti běženci. Skupina jedenácti mužů, pěti žen a deseti dětí ve věku od půl roku do 15 let pochází pravděpodobně z Afghánistánu.

Zpět do Iráku se chce vrátit šestnáct křesťanů, kteří pobývali v Brně, ale minulý týden se pokusili odjet do Německa. Cizinecká policie je zadržela ještě před překročením hranic. Skupina, která před odjezdem stáhla žádost o azyl v Česku, po zadržení nejprve podala novou žádost o azyl, nyní se však podle informací ČT chce vrátit do vlasti.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se na čtvrtečním jednání evropských ministrů postaví proti zavedení trvalého mechanismu na přerozdělování žadatelů o azyl. Podle mandátu, který mu schválila vláda, má také prosazovat posílení pohraniční a pobřežní stráže, sdělil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten tzv. trvalé kvóty odmítl i v neděli, kdy naznačil, že by se jim Česko mohlo bránit i žalobou.

Pokud by Evropská komise prosadila trvalý mechanismus přerozdělování migrantů, není vyloučeno, že by se Česko bránilo žalobou. Řekl to premiér Bohuslav Sobotka v pořadu Partie televize Prima. Současně však zdůraznil, že věří, že trvalé kvóty v EU zavedeny nebudou. Důležitý podle něj je odpor Francie k návrhu Evropské komise.

Dalších šestnáct křesťanských uprchlíků z Iráku, které přivezl fond Generace 21, chce opustit Českou republiku. Podle fondu už si vyzvedli pasy a na ministerstvu vnitra osobně požádali o ukončení statusu azylanta. Už během dne se spekulovalo o jejich chystané cestě do Německa,  pozdě večer skupinu podle serveru Novinky.cz zadržela česká policie v Ústeckém kraji, jen několik kilometrů od hranic.

Nadační fond Generace 21 zmrazil plán přestěhovat šestnáct iráckých křesťanů z brněnského hostelu do zdejších městských bytů. Běženci totiž váhají, jestli mají na Moravě vůbec zůstávat. Informoval o tom server iDnes.cz. Část z nich kvůli stesku po domově už minulý týden odjela zpět do vlasti.

Z Česka odcestovala skupina osmi iráckých křesťanů, která dosud pobývala v Brně. Ve čtvrtek odpoledne odletěli z Prahy do Istanbulu, odtamtud zamíří do Iráku. Další iráčtí křesťané, kteří měli do Česka přiletět v rámci programu organizovaného nadačním fondem Generace 21, již nepřicestují. Vláda program zrušila, lidovci však byli proti. Podle vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je ale Česko připraveno přijmout z regionu celkem 400 běženců, jak se zavázalo.

Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Reagoval tím na návrh Evropské komise na úpravu azylové politiky EU. Návrhy komise odmítl také prezident Miloš Zeman, považuje je za přestrojené kvóty, napsal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Kriticky se vyjádřili také další čeští politici, včetně vicepremiéra Andreje Babiše, ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nebo zástupců opoziční ODS.

Německo chce do Česka vrátit skupinu 25 křesťanských uprchlíků z Iráku, kteří odmítli azyl v České republice a plánovali o něj požádat v Německu, kam o víkendu odjeli. Německé úřady migranty nyní identifikují a registrují, poté do Česka pošlou oficiální žádost o zpětvzetí. České televizi to potvrdilo spolkové ministerstvo vnitra. Podle ministra Milana Chovance po svém návratu do ČR poputují do detence.

O azyl požádala v Německu skupina 25 iráckých křesťanů, kteří původně pobývali v Česku a v neděli je po přejezdu německých hranic zadržela tamní policie. Původně německé úřady oznámily, že skupinu vrátí do Česka. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) označil situaci za precedens, Česko totiž Iráčany přijalo v rámci povinných kvót. Hlavním důvodem setrvání skupiny v Německu je podle něj fakt, že manžel jedné z žen čeká v sousední zemi na azyl. Odjezdu skupiny Iráčanů z Česka se věnoval také Hyde Park ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24 s Danielem Drápalem z nadačního fondu Generace 21.

Osmičlenná rodina iráckých křesťanských uprchlíků, která je ubytovaná v Brně, se rozhodla vrátit do vlasti. Řekl to Martin Frýdl, mluvčí nadačního fondu Generace 21, která organizuje pomoc těmto lidem. Rodina návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. Fond Generace 21 také odložil podání žádosti o přidělení bytů rodinám uprchlíků v Jihlavě.

Iráčtí uprchlíci, kteří obývali středisko Karmel ve Smilovicích, mají komplikace s bydlením. Z areálu se museli vystěhovat, protože má od dubna ubytovací kapacity nasmlouvány pro jiné účely. Slezské diakonii se ale zatím nedaří sehnat byty. Uprchlíci se tak museli přesunout do soukromého Areálu Přístav v těsné blízkosti Žermanické přehrady.

Objekt v Drahonicích sloužící jako zařízení pro uprchlíky letos skončí. Ministerstvo vnitra ho vrátí zpátky resortu spravedlnosti, který na místě uvažuje nad obnovením věznice. Smlouvu o zápůjčce mělo vnitro jen do konce roku a o prodloužení neuvažuje. Ubytovaní cizinci půjdou do zařízení ve Vyšních Lhotách nebo Bělé pod Bezdězem. Zálohou bude Balková na Plzeňsku.

Řidiče dodávky, ve které celníci v pátek našli sedmnáct běženců, obvinila policie z převaděčství a také padělání dokumentů. Cestující z dodávky potom policisté prozatím převezli do uprchlického zařízení v Bělé.

Okresní soud v Tachově poslal dva muže z Maďarska na 18 měsíců do vězení a na pět let je vyhostil z ČR. V jejich kamionu našla policie loni v létě sedmdesát šest běženců ze Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu. Bylo mezi nimi i dvacet tři dětí, včetně několikaměsíčních kojenců. O Maďary má kvůli převaděčství zájem i Německo, kde jim hrozí ještě vyšší tresty. Verdikt není pravomocný. Muži trest přijali, státní zástupkyně Hana Stehlíková se ale odvolala. Trest považuje za mírný, navrhovala nejméně 3,5 roku.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Partii na TV Prima znovu kritizoval Řecko. Země si podle něj žije nad poměry a zatěžuje eurozónu. Za originální myšlenku označil možnost, že by splácení dluhů Řekové nahradili péčí o běžence. Zemanovy výroky na řeckou adresu v minulosti už jednou vyvolaly diplomatickou roztržku, kdy Atény ke konzultacím povolaly svého velvyslance.