Čeští extremisté se ve svých projevech už nezaměřují na národnostní menšiny, ale tematicky přesedlali na migrační krizi. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a schválila ji i vláda. Radikálním postojům okrajové části české společnosti se věnoval i pořad Devadesátka s politoložkou Vladimírou Dvořákovou.
Krajní pravice vyměnila menšiny za uprchlíky
„V roce 2015 nebyly zaznamenány protestní akce v takzvaně sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe uprchlické krize,“ upozorňuje ministerská zpráva.
„Vláda to nepodceňuje, je to jedna z priorit práce policie,“ řekl ke zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Za přesun směrem k uprchlické krizi podle něj může hlavně politický extremismus: „Stále více politiků má tendenci situace zneužívat, štvát lidi proti sobě, vyvolávat nenávist.“
Dvořáková: Politici využívají extremisty pro svou podporu
Zneužití tématu politiky považuje za největší problém i nebezpečí také Dvořáková. Politici podle ní využívají extremistická hnutí pro svou podporu a politický boj, místo aby řešili, co změnit. „Vláda by měla analyzovat, proč se lidé k extremistům přičleňují. Co je zde špatně, co bychom měli udělat lépe. V politické sféře se ale bohužel názory lidí využijí pro volební kampaň. Neřeší se problém, který pocit strachu vyvolává,“ řekla v pořadu Devadesátka.
GALERIE
Krajní pravice vyměnila menšiny za uprchlíky
Extremisté loni uspořádali 307 akcí, tedy o šestnáct více než v roce 2014, a nejčastěji se setkávali v Praze. Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších šedesát shromáždění.
Jak totiž vnitro upozorňuje, protiislámské a protimigrační subjekty se od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto mají společné příznivce. „Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice vyhýbala,“ stojí v dokumentu.
Xenofobní a krajně pravicová hnutí: Společní sympatizanti, společná taktika
Mezi neonacisty navíc vzrostla podpora antisemitské Národní demokracie vedené Adamem B. Bartošem, která s xenofobními hnutími spolupracovala (Bartoš řečnil na pražské „šibeniční“ demonstraci), a protiislámská hnutí s krajní pravicí spojuje i forma agitace.
Typický pachatel extremistických činů
„Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jedná se zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací,“ konstatuje zpráva.
V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015 se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti policejní „operaci Fénix“, která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi žhářským útokům, představitele Sítě policie viní i z přípravy teroristického útoku.
Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se orientovaly na kritiku členství Česka v EU či NATO a na kritiku polistopadového vývoje. „Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta (Vladimíra) Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy,“ uzavírá zpráva.