Mnozí uprchlíci uvázlí v Řecku se vydali na cestu se závažnými nemocemi, jako je rakovina. Některé ženy během putování porodily nebo potratily, říká česká lékařka Markéta Horská, která se začátkem týdne vrátila z Idomeni, kde běžencům pomáhala. Nenávistné komentáře na adresu utečenců se podle ní šíří proto, že většina Čechů ve skutečnosti neví, před kým chce hranice uzavřít.
Lékařka z Idomeni o projevech nenávisti: Češi nevědí, před kým zavírají hranice
V Idomeni na hranici mezi Makedonií a Řeckem stále táboří asi deset tisíc lidí. Celkově v Řecku uvázlo asi 50 tisíc běženců poté, co byla uzavřena takzvaná balkánská trasa. „Nevypadá to, že by se v nejbližších měsících měla situace pro uprchlíky v Řecku zlepšit. Lidé zůstanou v provizorních táborech možná i několik let,“ konstatovala Horská, kterou šokovaly některé komentáře, jež se v Česku objevily.
„Je mi úzko z toho, jak se diskuse v Česku vyvíjí. Troufám si tvrdit, že většina lidí netuší, před kým hranice vlastně zavírá a kdo jsou lidé, po kterých chtějí někteří střílet nebo je posílat do plynu,“ podotkla lékařka.
Podobné nenávistné komentáře se objevily na sociálních sítích v létě po zadržení desítek utečenců na dálnici D5. Záležitost dostala na starost policie. Radikální postoj k uprchlické krizi ale zastávají i někteří političtí hráči. Z podněcování k nenávisti vůči islámskému náboženství byl obviněn šéf Bloku proti islámu Martin Konvička, který na Facebooku psal o namletí uprchlíků do masokostní moučky.
Horská odjela na Balkán hned po ukončení studií. „Když jsem dorazila na místo, zjistila jsem, že tam žádní lékaři nejsou,“ konstatovala Horská, která si v první chvíli musela poradit se stovkami lidí. „Při prvním výjezdu jsme ošetřovali zraněné nohy, lidé byli hodně nastydlí nebo měli průjmová onemocnění,“ uvedla lékařka.
Potraty nebo rakovina. Lékaři mají v uprchlických táborech práce hodně
Při dalších výjezdech ji ale čekalo překvapení, s jak vážnými nemocemi se utečenci vydali na cestu. „Měla jsem pacienty s leukémií, s nádory v pokročilém stadiu. Bylo tam hodně postižených dětí, starších lidí na vozíčku nebo těhotných žen. Hodně jich po cestě porodilo nebo potratilo,“ zavzpomínala lékařka, která zdůrazňuje, že není pravda, že by do Evropy mířili samí mladí zdraví muži.
Celkem přišel do Evropy v loňském roce víc než milion lidí. V červnu loňského roku bylo mezi běženci 73 procent mužů, v lednu 2016 ale už tvořily 60 procent migrantů ženy a děti, oznámil začátkem února UNICEF.
Uprchlíci v Idomeni
Podle některých zpráv se nejprve vydali na starý kontinent právě muži a jejich rodiny za nimi vyrazily až později. „V Idomeni jsem potkala ženy, které tam byly samy se třemi nebo čtyřmi dětmi, byla těhotné a manžela měly v Německu,“ potvrdila Horská. „Je to problém, na sloučení rodiny budou čekat hodně dlouho,“ poznamenala lékařka.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic zahájila ve spolupráci s řeckými úřady očkování asi pěti tisíc dětí uprchlíků proti nejrůznějším nemocem.
„Rozhodně je to správný krok, v Idomeni a v celém Řecku je hodně dětí. Na jiných místech jsem tolik dětí mezi uprchlíky neviděla. Velké množství z nich není očkovaných nebo je má neúplné. Lidé často neměli možnost nechat své děti v Sýrii očkovat, hodně se jich narodilo po cestě,“ připomněla Horská s tím, že hrozba šíření nemocí v uprchlických táborech je reálná.
Česká lékařka o uprchlících: Většina lidí neví, před kým chce uzavřít hranice (zdroj: ČT24)
Největší problém? Děti už roky neviděly školu
Děti snášejí život mimo domov relativně dobře, řada z nich ale už několik let nechodí do školy, upozornila lékařka. „Jedna žena se mi svěřovala, že má patnáctiletého syna, který pět let nebyl ve škole a už zapomíná číst,“ konstatovala Horská. V Idomeni nedávno vznikla provizorní škola, v níž vyučují dobrovolníci a učitelé z řad běženců. Podle lékařky mají děti radost, že se mohou něco naučit.