Tomáš Petříček strana 4 z 5

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z pondělního jednání vlády. Ministerstva ho nyní budou připomínkovat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Termín vládu rozděluje, pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Při tvrdě potlačených protestech proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného zadržely ruské bezpečnostní složky v desítkách měst po celé zemi 5021 lidí. Uvádí to server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků. Mezi zatčenými je i politikova žena Julija, kterou policisté zadrželi na demonstraci v Moskvě, oznámil Navalného tým. Odhad celkového počtu účastníků zatím není k dispozici, počet zadržených je ale vyšší než při protestech z minulého víkendu.

Opoziční odškodňovací zákon a zavedení korespondenční volby ze zahraničí poslanci neprojednali. Sněmovna návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zamítla po skoro čtyřhodinové debatě. Trojice stran chtěla probrat také odebírání části sociálních dávek při neplacení pokut za závažné přestupky a zjednodušení postupu při prodlužování platnosti průkazů lidí se zdravotním postižením.

Léčebné konopí by mohlo být levnější a dostupnější díky licencovaným dodavatelům. Také by mělo být na elektronický recept. Počítá s tím vládní novela o návykových látkách a léčivech, kterou v prvním kole projednávání podpořila sněmovna. Poslanci řešili i novelu energetického zákona, díky které by se lidé měli dočkat lepší ochrany na trhu s energiemi. Zavádí totiž registr zprostředkovatelů nabídek energií. Na začátku schůze sněmovny vystoupil šéf sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO), který složil kvůli porušení protiepidemických opatření poslanecký mandát. V čele agentury ale zůstává. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho odchod nepožaduje.

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.

Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany bude příští týden tématem schůzky šéfů všech sněmovních stran. Tendr tak zřejmě nezačne ani do konce ledna. Politici by se měli rozhodnout, jestli připustit zájemce z Ruska a Číny alespoň ve spolupráci s jinými státy.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po zákrocích proti demonstracím na podporu Alexeje Navalného odsoudil brutální násilí a represe proti svobodě slova v Rusku. Podle jeho stranického kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka je postup ruské vlády proti Navalnému „obrovskou ostudou Ruské federace“, která ukazuje obavu režimu z nestability a vlastních občanů. Kritika zazněla i z dalších zemí.

Prezident republiky Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) blahopřáli Joeu Bidenovi k převzetí úřadu amerického prezidenta. Podobně učinili i další čeští političtí představitelé. Bidenovu pozici a možnosti pak hodnotili například bývalí čeští ministři zahraničních věcí.

Korespondenční hlasování ve volbách je téma, které si současná vláda napsala do svého programového prohlášení, s jeho prosazením však nespěchá. Po prezidentských volbách v USA mají z této formy někteří čeští politici obavy. Nedávno vzniklá koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ale chce korespondenční hlasování zařadit na program lednové schůze sněmovny. Podporu má i od vládní ČSSD. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Policie zadržela ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Stalo se to na letišti při průchodu pasovou kontrolou krátce po jeho příletu z Berlína do Moskvy. Informaci potvrdila agentuře Interfax ruská vězeňská služba. Navalnyj přistál v Moskvě na letišti Šeremetěvo poté, co ruské úřady pro přílety uzavřely letiště Vnukovo. Tam policie zadržela několik desítek lidí včetně Navalného spolupracovníků. Aktivista se vrátil z Německa poté, co se tam od konce srpna léčil z následků otravy.

Z byznysové sféry se ozývají hlasy volající po obnovení politických misí do zahraničí. Návštěvy v doprovodu ústavních činitelů podle nich výrazně zvyšují export a pomáhají v navazování nových kontaktů. Politici jsou zatím s plánováním cest opatrní.

Rakousko od půlnoci z pátku na sobotu 9. ledna zavádí hraniční kontroly. Slovenská policie hodlá přísněji kontrolovat dodržování tamních opatření proti šíření koronaviru. Polsko očkuje zdravotnický personál a řeší aféru s naočkovanými umělci. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje rozumnou pružnost při dávkování vakcíny. Británie se připravuje na možnost, že v Londýně během dvou týdnů zkolabuje zdravotnický systém. Stav nouze začne v pátek platit v japonském hlavním městě Tokiu.

Česko kvůli brexitu posiluje zastoupení ve Spojeném království. Zřídí nový honorární konzulát v Peterborough, který má vést Petr Torák. V minulosti pracoval u tamní policie a dostal Řád britského impéria. Teď je ředitelem charitativní organizace.

Povolební vývoj v USA je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) zneklidňující, tamní demokracie ale ohrožena není. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jiřího Kobzy (SPD) to není tak jisté, je to ale poslední, co západní svět potřebuje. Hosté Událostí, komentářů pochválili končícího prezidenta Donalda Trumpa za dohody arabských zemí s Izraelem a zamysleli se také nad brexitem.

Vláda na prvním letošním zasedání posuzovala, jak se o svátcích vyvíjela epidemie koronaviru, kvůli které nyní v Česku platí nejvyšší stupeň rizika. Ministři jednali o kompenzacích pro některé dosud opomenuté obory. Kabinet schválil nový kompenzační program pro všechny provozovny uzavřené kvůli koronaviru. Zaměstnavatelům bude hradit na den 400 korun za každého pracovníka. Kompenzace budou zahrnovat také například dosud opomíjené skiareály. Vláda jednala i o podmínkách, za kterých se sjezdovky oficiálně otevřou.

Británii dosud zažádalo o status usedlíka téměř 54 tisíc Čechů. Zatím bylo vyřízeno 51 100 žádostí, drtivá většina kladně. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Uděleno bylo podle něj přes 33 tisíc statusů usedlíka a více než 15 tisíc takzvaných pre-settled statusů.

Policie odložila vyšetřování ruského diplomata, který se v Česku snažil koupit na černém trhu speciální náboje do odstřelovacích pušek. Píše o tom server iROZHLAS.cz, na kauzu upozornil loni v létě Radiožurnál. Diplomat působil podle webu na ruské ambasádě v Praze na místě zástupce oficiálního vojenského přidělence. Odložení případu potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. České úřady přitom jinou možnost neměly, diplomat měl mezinárodní imunitu, nebylo tak koho stíhat.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Na domácí politické scéně vyvrcholí rok 2021 volbami do Poslanecké sněmovny – uskuteční se 8. a 9. října. Termín oznámil prezident Miloš Zeman už teď proto, aby strany a hnutí měly dostatek času na kampaň. Některá uskupení už oznámila své lídry, případně koalice.

Česko v úterý formálně odeslalo souhlas s dohodou mezi Evropskou unií a Británií, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy, potvrdil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Později sdělil, že s úmluvou už vyjádřily souhlas všechny členské státy EU. Britský parlament bude dohodu schvalovat ve středu.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Od středečního poledne se je možné vrátit letecky z Británie do České republiky. Cestující musí před nástupem do letadla předložit negativní antigenní nebo PCR test provedený v Británii. Po příletu dál platí domácí karanténa, druhý test mohou lidé absolvovat nejdříve po pěti dnech. ČSA vypravily pro uvázlé Čechy ve středu speciální let, který v Praze přistál ve středu před 23:00. Ministerstvo dopravy také udělí výjimky uvázlým řidičům kamionů, aby se mohli vrátit co nejrychleji.

Česká republika se krátce před Vánoci potýká s opětovným nárůstem případů nemoci covid-19. Vláda na svém středečním jednání prodloužila nouzový stav až do 22. ledna a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) oznámil, že od neděle 27. prosince dojde k dalšímu zpřísnění režimu. Rizikové skóre v systému PES se už šest dní pohybuje na úrovni nejhoršího (pátého) stupně, ve středu vzrostlo na 81 bodů ze sta. „Je objektivní realitou, že epidemie v Česku roste,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Kvůli rychle se šířící mutaci nového koronaviru v jižní Anglii omezuje řada zemí dopravní spojení s Velkou Británií. Přílety z ostrovní země zakázaly mnohé evropské státy, včetně Česka, Slovenska a Polska, ale také například Kanada nebo Indie. Kolabuje i pozemní nákladní doprava mezi Velkou Británií a Francií. Na hranicích stojí kvůli zpřísněným opatřením z obou stran tisíce kamionů, včetně českých. Ministerstvo zahraničí řeší zejména urgentní případy dopravců nebo lidí, kteří uvázli v tranzitu.