Tomáš Petříček strana 3 z 5

V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na historickém dně, neshody přitom panují v mnoha oblastech. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to při pondělním videorozhovoru řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který o Rusku jednal v Bruselu s ministry zahraničí členských zemí, se Moskva rozhodla pro konfrontaci s EU.

Evropská komise ve středu představí takzvaný unijní očkovací pas. Pro občany sedmadvacítky by měl být zdarma k dispozici do konce června – před hlavní sezonou dovolených. V elektronické nebo tištěné verzi má usnadnit volný pohyb mezi unijními státy.

Chaotický postup vlády srazil důvěru české veřejnosti na historické minimum. Podrývají ji navíc žádosti o odvolání ministrů z úst prezidenta Miloše Zemana. Na to však v současné situaci není prostor, shodli se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vývoj nákazy covidu-19 se v Česku zlepšuje jen málo, vláda proto nejspíš opět požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Parlament přitom musí vyřešit i to, podle jakých pravidel se bude volit v podzimních sněmovních volbách.

Digitální daň pro velké internetové firmy by mohla v Česku platit od poloviny letošního roku. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Korporace s celosvětovým ročním obratem nad 19 miliard mají podle vládního návrhu platit pět procent z internetové reklamy. Poslanci by měli zákon definitivně schvalovat na přelomu dubna a května. Zavedení digitální daně podporují kromě vládních stran i komunisté a Piráti.

Odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové bude žádat prezident Miloš Zeman. Řekl to v rozhovoru serveru Parlamentní listy. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) by je podle něj měl z úřadu stáhnout kvůli jejich postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Premiér to odmítá, personální změny ve vládě podle něj nejsou na stole. Výroku už si všimla i ruská média, vládní Rossijskaja gazeta přinesla titulek: „Zeman obvinil šéfa ministerstva zdravotnictví ze smrti lidí kvůli odmítání koupě Sputniku V“.

Žádné personální změny ve vládě nejsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) aktuálně na stole, vláda má úplně jiné úkoly. Názory prezidenta Miloše Zemana na ministry zná a bere je na vědomí. Zeman chtěl odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), ohradil se i vůči ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD).

Zdravotníci by brzy mohli z orlickoústecké nemocnice převézt první pacientku s covidem-19 do Polska. Mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová oznámila, že se připravují potřebné podklady k leteckému transportu. Ženu přepraví vrtulník, který zajistí národní dispečink intenzivní péče, pravděpodobně v úterý ráno. Dalších šest pacientů čeká podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) přesun z Libereckého kraje do Německa.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Od pondělí v Jeruzalémě oficiálně funguje pobočka české ambasády. Podle ministerstva zahraničí nejde o nový zastupitelský úřad, ale o služby pro české občany. Věc prý nesouvisí s mírovým procesem na Blízkém východě. Větší diplomatickou vstřícnost vůči Izraeli prosazuje především prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě volá po přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma.

Nejvyšší ústavní činitelé se v úterý sešli na Pražském hradě. Prezident, premiér, někteří ministři a předseda dolní komory parlamentu řešili šíření covidu-19 v Česku, které podle nich lze zastavit očkováním. Vakcíny by však měly být nejprve schváleny evropskými orgány. Politici se ale věnovali také volebnímu zákonu nebo zahraniční politice.

Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí. Na sankční seznam mají přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že sankce budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU.

V Jeruzalémě bude od 1. března fungovat úřadovna českého telavivského velvyslanectví, sestávat se bude z diplomata a administrativního pracovníka. Její provoz zajistí česká diplomacie z dosavadního rozpočtu. V tiskové zprávě o tom během pondělí informovalo ministerstvo zahraničních věcí. Rozhodnutí šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) téhož dne také projednala vláda. V Jeruzalémě má nyní Česká republika honorárního konzula.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček bude na dubnovém sjezdu ČSSD obhajovat funkci předsedy strany, řekl v rozhovoru pro pondělní Mladou frontu Dnes (MfD). Svou kandidaturu na šéfa sociálních demokratů před týdnem ohlásil místopředseda ČSSD a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer věří, že kontroly na hranicích s Českem jsou i v zájmu Čechů a tuzemského zvládání pandemie covidu-19. Připustil, že přísný režim Berlín prodlouží i po třetím březnu. Bavorsko označilo za důležitých 2467 provozů, což jejich zaměstnancům z Česka a rakouské spolkové země Tyrolsko zaručuje možnost do nich denně dojíždět. Povolení budou muset pendleři předkládat při hraničních kontrolách od půlnoci na pátek.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Muzeum paměti 20. století spolu s magistrátem vybírá místo pro výstavu o sovětském maršálovi Ivanu Koněvovi. Uvažuje se nad Domem pážat na Hradčanech. Podle ředitele muzea Jana Kalouse přichází v úvahu i Strahovský stadion, kam se má muzeum přestěhovat. Součástí expozice bude socha maršála, která od 80. let stála na náměstí Interbrigády v Praze 6. Muzeum lidem představí jeho roli v českých dějinách za pomoci osobních předmětů a dobových filmových záznamů.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se bude na dubnovém sjezdu ucházet o funkci předsedy ČSSD, uvedly servery CNN Prima News, Novinky.cz a Seznam Zprávy. Současný místopředseda strany po loňských říjnových volbách uvedl, že do užšího vedení už kandidovat nebude a chce usilovat o funkci předsedy pražské organizace.

Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.

Bělorusové si připomínají půl roku od začátku protestů proti režimu Alexandra Lukašenka. Impulsem byly srpnové volby, které už pošesté potvrdily Lukašenka ve funkci, mnozí lidé v zemi ale o jejich výsledku pochybují a neuznal je ani demokratický svět. Bělorusové vydrželi demonstrovat dodnes, stovky odpůrců režimu ale skončily ve vězení, další museli utéct ze země. S některými z nich natáčeli spolupracovníci ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach.

Pro cesty do Česka platí od pátku přísnější pravidla. Změna podle úřadů reaguje na šíření nových variant koronaviru. Vznikla tak kategorie země s velmi vysokým rizikem nákazy. Do té spadají třeba Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Velká Británie nebo většina mimounijních států. Při návratu musejí cestující na dva testy, do karantény a pak ještě povinně nosit respirátor nebo roušku. Zpřísnění se ale dotklo téměř všech skupin zemí.

České ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Náměstek ministra Aleš Chmelař protestoval proti odsouzení opozičního lídra Alexeje Navalného a brutálním zásahům policie proti pokojným demonstrantům v Rusku. Resort vyzval Moskvu k okamžitému propuštění opozičního politika. Podle ruského velvyslanectví je vměšování Prahy do vnitřních záležitostí Ruska nepřípustné.

Rizikový index PES stoupl v pondělí na hodnotu 73, důvodem je další růst reprodukčního čísla, které se vrátilo nad hodnotu 1. Klesá počet hospitalizovaných, ale ne ve všech nemocnicích. Ta chebská zůstává přetížená. Česká statistická společnost uvedla, že nepříznivý vývoj epidemie souvisí s tím, že vláda nemá k dispozici správně zpracovaná data, a proto se politici rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Ministerstvo zahraničí také připravuje novou kategorii zemí s velmi vysokým rizikem. Pro cestovatele z těchto států budou platit přísnější pravidla včetně karantény.