Střet zájmů strana 3 z 5

Krajský úřad Středočeského kraje zrušil rozhodnutí černošického úřadu ve věci údajného střetu zájmů premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a zastavil řízení o přestupku. Podle středočeského úřadu bylo ve stejné věci rozhodnuto už před dvěma lety. Městský úřad v Černošicích uložil v září Babišovi pokutu 250 tisíc korun. Podle Černošic se Babiš dopustil přestupku proti zákonu o střetu zájmů tím, že ovládá média.

Ministerstvo spravedlnosti se zabývá podnětem podaným kvůli možnému přestupku premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s kauzou Pandora Papers. Podnět resortu spravedlnosti zaslal Městský úřad v Černošicích. Podle něj mohl premiér porušit zákon o střetu zájmů tím, že nedoložil úřadům úplné informace. Na dotaz České televize to uvedl vedoucí odboru přestupků černošického úřadu Josef Sedláček. Podle zákona o střetu zájmů musí poslanci a další veřejní funkcionáři uvádět mimo jiné oznámení o příjmech a majetku. Podání podnětu ČT potvrdil také mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) stáhl svou žalobu na černošický městský úřad. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Babišovu žádost o zastavení přezkumu jeho střetu zájmů měl tento pátek, tedy v první den voleb do Poslanecké sněmovny, řešit středočeský krajský soud. Černošický úřad Babišovi minulý měsíc uložil pokutu 250 tisíc korun za to, že ovládá média.

Bývalá zaměstnankyně společnosti Facebook Frances Haugenová v neděli přiznala, že stojí za únikem interních studií, které byly základem pro sérii investigativních článků listu The Wall Street Journal (WSJ). Společnost Facebook zároveň obvinila, že opakovaně upřednostňovala zisk místo toho, aby zakročila proti projevům nenávisti a dezinformacím.

Systém kontroly střetu zájmů v Česku zaznamenal podstatná zlepšení, zatím však není zcela zaručeno, že bude bezproblémový. Při slyšení v Evropském parlamentu to uvedl šéf generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre, který s europoslanci řešil aktuální komunikaci Bruselu s českými úřady.

Černošický městský úřad uložil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) pokutu 250 tisíc korun za přestupek proti zákonu o střetu zájmů za to, že ovládá média. Deníku Právo to řekl Václav Knotek, který premiéra v tomto správním řízení zastupuje. Černošický úřad uvedl, že jde o „nadále trvající přestupek“. Premiér reagoval, že rozhodnutí považuje za nezákonné a hodlá se proti němu odvolat.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Evropská komise odmítla dál odkládat termín, dokdy mělo Česko doložit, jak brání střetu zájmů. Ve středu odešel do Bruselu klíčový dopis. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) mluvila v Interview ČT24 o obsahu dopisu, soudních sporech i o vyplácení dotací.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve středu odeslalo Evropské komisi vyjádření, jakým způsobem zlepší kontrolu střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. České televizi to potvrdil mluvčí resortu Vilém Frček. Šéfka ministerstva Klára Dostálová (za ANO) očekává pozitivní odpověď. Komise již dříve varovala, že by důsledkem nedostatečné ochrany před střetem zájmů mohlo být zastavení čerpání peněz z evropských fondů. Lhůtu pro vyjádření stanovila Komise na 22. září v dopise minulý pátek. O obsahu dopisu informoval server iRozhlas.

Evropská komise odmítla dvouměsíční odklad termínu, dokdy chce od českých úřadů dostat přehled opatření, kterými republika brání střetu zájmů. Posunula jej pouze z 8. na 22. září. Upozornil na to iRozhlas.cz, který má k dispozici dopis, kterým bruselské Generální ředitelství pro regionální politiku žádost odmítlo. Komise již dříve varovala, že by důsledkem nedostatečné ochrany před střetem zájmů mohlo být zastavení čerpání peněz z evropských fondů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) je však přesvědčena, že to nehrozí, Česko podle ní plní vše, na čem se s Evropskou komisí domluvilo.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Ministři financí zemí Evropské unie odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise ale musí Česká republika před první řádnou platbou plánovanou na příští rok vyřešit problematiku střetu zájmů.

Česká vláda požádala Evropskou komisi o šedesátidenní odklad opatření kvůli kontrole střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Uvedl to server iRozhlas. O úpravě regulací měla vláda vrcholný unijní orgán informovat do 8. září. Komise v srpnu varovala, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit dotace. Už v dubnu zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

Evropská komise varovala, že by mohla pozastavit vyplácení dotací, pokud Česko nezlepší kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. S odvoláním na dopis, který Komise minulý týden poslala ministerstvům průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje, o tom informuje web iRozhlas.cz. Předmětem sporů mezi Českem a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí oznámilo, že svolá jednání, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů.

Česká republika bude moci soudně napadnout postup Evropské komise vůči dotacím pro firmy ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ve sporu by Česko mělo zastupovat ministerstvo zahraničí. Obrátit se na soud Česku umožní podle vyjádření ministerstva financí dopis, kterým Evropská komise zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra z premiérova svěřenského fondu. Stát podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce bude chtít získat rozsudek Soudního dvora EU.

Evropská komise neproplatí zhruba půlmilionovou dotaci pro firmu Fatra z holdingu Agrofert. Mělo jít o peníze na nákup nového válcovacího stroje. Informoval o tom iRozhlas. Pokud české úřady žádost nezruší, hrozí podle serveru i pozastavení dalších dotací. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) pro ČT uvedla, že rozhodnutí je žalovatelné. Stát se obrátí na soud, který by měl rozhodnout, jestli premiér Andrej Babiš (ANO) i po převedení svého majetku do svěřenského fondu nadále porušuje zákon o střetu zájmů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal žalobu na městský úřad v Černošicích. Důvodem je řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které s ním tamní radnice vede kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Serveru iRozhlas.cz to potvrdila mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podal předseda vlády v polovině května, požaduje v ní zastavení přestupkového řízení. Na něj by však soudní spor zatím neměl mít vliv, píše server.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.

Požadavek, aby Česko vyloučilo možný střet zájmů při využívání peněz z evropského fondu obnovy, podle vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) nijak neohrožuje jejich čerpání. Vzniknou podle něj komise, které budou riziko střetu zájmů prověřovat. Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka však míní, že Evropská komise svým požadavkem cílí na premiéra Andreje Babiše (ANO) a že ten si bude muset vybrat, zda chce být ve vládě, anebo podnikat. Havlíček a Jurečka diskutovali o národním plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle Komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. EK ale v souvislosti s čerpáním dotací zmínila podmínku. Tuzemské úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze.

Společnost Mlékárna Hlinsko z holdingu Agrofert podala v dubnu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské komise, u kterého si stěžuje na pozastavení dotací na základě auditu o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Mlékárna s výsledky auditu, podle kterých Agrofert čerpal dotace neoprávněně, nesouhlasí, informoval o tom  server iRozhlas.cz. Podle něj je to druhá žaloba firem z Agrofertu proti Bruselu, první podala v únoru společnost Primagra.

Česko nedokáže účinně zamezit střetu zájmů, systém, který k tomu má sloužit, nefunguje. Vyplývá to z překladu závěrečného dopisu k auditu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (za ANO) ve vztahu k firmám, které vložil do svěřenských fondů. Z dopisu citoval web  Českého rozhlasu iRozhlas.cz. Problém je podle něj nyní hlavně na ministerstvu průmyslu a obchodu, které do svých postupů nezařadilo novou metodiku. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje odpověď, má na to čas do 8. září.

Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy korun. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to v pátek mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.