Střet zájmů strana 4 z 5

Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.

Požadavek, aby Česko vyloučilo možný střet zájmů při využívání peněz z evropského fondu obnovy, podle vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) nijak neohrožuje jejich čerpání. Vzniknou podle něj komise, které budou riziko střetu zájmů prověřovat. Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka však míní, že Evropská komise svým požadavkem cílí na premiéra Andreje Babiše (ANO) a že ten si bude muset vybrat, zda chce být ve vládě, anebo podnikat. Havlíček a Jurečka diskutovali o národním plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle Komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. EK ale v souvislosti s čerpáním dotací zmínila podmínku. Tuzemské úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze.

Společnost Mlékárna Hlinsko z holdingu Agrofert podala v dubnu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské komise, u kterého si stěžuje na pozastavení dotací na základě auditu o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Mlékárna s výsledky auditu, podle kterých Agrofert čerpal dotace neoprávněně, nesouhlasí, informoval o tom  server iRozhlas.cz. Podle něj je to druhá žaloba firem z Agrofertu proti Bruselu, první podala v únoru společnost Primagra.

Česko nedokáže účinně zamezit střetu zájmů, systém, který k tomu má sloužit, nefunguje. Vyplývá to z překladu závěrečného dopisu k auditu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (za ANO) ve vztahu k firmám, které vložil do svěřenských fondů. Z dopisu citoval web  Českého rozhlasu iRozhlas.cz. Problém je podle něj nyní hlavně na ministerstvu průmyslu a obchodu, které do svých postupů nezařadilo novou metodiku. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje odpověď, má na to čas do 8. září.

Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy korun. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to v pátek mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.

Kontrola ministerstva zdravotnictví neukázala ve vinohradské nemocnici žádná pochybení. Výsledky podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) nicméně upozornily na možný střet zájmů ředitele Petra Arenbergera, který špitálu pronajímal vlastní sklad na Mělnicku jako archiv. Pronájem proto bude ukončen, oznámil Vojtěch.

Vláda odpověděla na rezoluci Evropského parlamentu, který před několika týdny odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozhodnout mohou pouze soudy, řekla na tiskové konferenci po setkání členů kabinetu s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Úřad práce porušil zákon o střetu zájmů, když propagaci projektu na podporu handicapovaných přidělil společnosti Mafra. Rozhodli o tom auditoři ministerstva financí, kteří v roce 2020 prověřovali, jak karlovarská pobočka úřadu práce nakládá s evropskou dotací na projekt „Zdravotní postižení není handicap v Karlovarském kraji“. Podle serveru iROZHLAS.cz, který má dokument k auditu k dispozici, jde o první známé rozhodnutí, které odstavuje firmu z koncernu Agrofert od veřejného tendru. Úřad práce se proti výsledkům prověrky ohradil.

Platební a certifikační orgán při ministerstvu financí ve středu na žádost ministerstva průmyslu a obchodu předložil Evropské komisi žádost o proplacení projektu plastikářské společnosti Fatra, která spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Informovalo o tom ministerstvo financí. Cílem je otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Podle expertů ministerstva zahraničí je to jediný způsob, jak může Česká republika v případě nesouhlasu s proplacením předložit záležitost k posouzení Soudním dvorem EU.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (za Piráty) za výroky, že je psychopat, udavač a připravil Česko o 800 milionů korun, rozhodl v pátek Okresní soud Praha-západ. Wagenknecht, který byl náměstkem, když Babiš vedl ministerstvo financí, to uvedl na Twitteru. Premiér si za svými výroky stojí a plánuje se odvolat, sdělil ČTK.

Nový Úřad evropského veřejného žalobce převzal od pražského vrchního státního zastupitelství vyšetřování údajného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Upozornil na to web iRozhlas.cz. Zatím se úřad zabývá dvanácti připady z Česka, které se týkají podezření na závažnou hospodářskou kriminalitu s dopadem na evropský rozpočet. Pověření žalobci budou působit v jednotlivých státech, kterých se týkají. Televizi Nova premiér sdělil, že české orgány pomoc unijních institucí nepotřebují.

Firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO) získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem. Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Firmy podporu čerpaly navzdory tomu, že podle závěru unijního auditu i europoslanců je Babiš ve střetu zájmů. SZIF tvrdí, že na tuto podporu se audit nevztahuje, premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Poslanci a poslankyně ve středu na druhé mimořádné schůzi řešili sexuální násilí. Poslankyně Barbora Kořanová v úvodu navrhla změnit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby bylo jasné, že se o něj jedná i v případech, kdy oběť není schopná vyjádřit nesouhlas. Několik zákonodárkyň a zákonodárců poté mluvilo i o Istanbulské úmluvě, kterou Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud ji neratifikovala. Ta měla právě oběti domácího a sexuálního násilí chránit.

Výkonný výbor KSČM ve středu večer doporučil podle informací ČTK komunistickým poslancům při čtvrtečním hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO) opustit jednací sál Poslanecké sněmovny. Opozice tak zřejmě nezíská potřebných 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu. Podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika bude ale výbor v jednání pokračovat ve čtvrtek ráno společně s poslanci. O konečném postoji rozhodne klub. Tisková konference KSČM se uskuteční krátce před zahájením schůze.

Kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) míří k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který začal v Lucemburku fungovat 1. června. Instituce by měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde zhruba o šedesát trestních kauz. Serveru iRozhlas to sdělil český zástupce v úřadu Petr Klement.

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsaný jako koncový příjemce výhod. Sdělil to mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Od 1. června začíná platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem, mezi které tak bude premiér u Agrofertu patřit.

Kontrolní výbor Evropského parlamentu přijal rezoluci kritizující údajný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby vůči Česku využila nové pravidlo podmiňující čerpání unijních peněz efektivním postupem státu vůči konfliktu zájmů. O textu, který rovněž nabádá české úřady k aktivní ochraně peněz daňových poplatníků, bude plénum europarlamentu hlasovat ve druhém červnovém týdnu. I vzhledem k jasnému výsledku hlasování výboru se očekává hladké schválení rezoluce.

Policie si kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) při čerpání dotací a získávání zakázek společnostmi z holdingu Agrofert nechává zpracovat znalecký posudek. Policejní prověřování se postupně rozšiřuje. Na dotaz ČT to uvedl dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Šetření souvisí s širším trestním oznámením kvůli porušení zákona o střetu zájmů.

Společnost Primagra ze skupiny Agrofert podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Evropskou komisi, upozornil iRozhlas.cz. Agrofert se tak chce domoci evropských dotací, k nimž nemá přístup poté, co unijní audit konstatoval, že je ve vztahu k Agrofertu ve střetu zájmů premiér Andrej Babiš (ANO). Ten po účinnosti novely zákona o střetu zájmů vložil Agrofert a další své firmy do svěřenských fondů.

Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.