Ministerstvo spravedlnosti nyní nemůže poskytovat z Centrálního registru oznámení, kam veřejní funkcionáři odevzdávají majetková přiznání, informace o politicích, a to ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Informoval o tom mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Úřad vychází z loňského rozhodnutí Ústavního soudu, který omezil rozsah nahlížení do registru, a z nynějšího stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Ministerstvo spravedlnosti nemůže poskytovat informace o politicích z majetkového registru
Ministerstvo dodalo, že plánuje předložit novelu zákona o střetu zájmů tak, aby bylo nad oznámeními možné znovu vykonávat veřejnou kontrolu.
„Od 16. listopadu 2021 ministerstvo spravedlnosti neposkytuje informace z oznámení politických veřejných funkcionářů ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě ostatních, nepolitických veřejných funkcionářů, zůstává přístup k oznámením zachován na základě žádosti podle zákona o střetu zájmů,“ uvedl Řepka.
Ústavní soud loni v březnu zrušil rozsah nahlížení do centrálního registru. Údaje o politických funkcionářích by podle soudu měly být zveřejňovány na základě žádosti, volné nahlížení přes internet podle rozhodnutí porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Zákonodárcům dal soud čas na předložení nové právní úpravy do konce loňského roku, což se nestihlo.
Ministerstvo by muselo následně informace zveřejňovat na webu
Ministerstvo spravedlnosti podle Řepky od počátku letošního roku umožňovalo veřejnosti přístup k oznámením na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. „Při posuzování žádostí podle citovaného zákona byl aplikován související judikaturou Ústavního soudu požadovaný test proporcionality,“ uvedl Řepka.
Předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký ale podle Řepky minulý týden doporučil, aby na tento případ zákon o přístupu k informacím aplikován nebyl, protože by ministerstvo muselo mimo jiné podle zákona veškeré poskytnuté informace následně zveřejnit na svých internetových stránkách. „To by odporovalo požadavkům Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu. Ministerstvo spravedlnosti sice tyto informace s odkazem na nález dosud nezveřejňovalo, takovou možnost však podle názoru předsedy ÚOOÚ nemá,“ uvedl Řepka.
Mluvčí dodal, že nynější stav nelze považovat za uspokojivý. „Ministerstvo spravedlnosti předloží potřebnou novelu zákona o střetu zájmů, která opětovně umožní vykonávat nad oznámeními politických veřejných funkcionářů veřejnou kontrolu, jež je pro naplnění účelů sledovaných zákonem o střetu zájmů klíčová,“ doplnil Řepka.
Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky. Vedle poslanců, senátorů či ministrů se povinnost vztahuje na krajské a komunální politiky a například také na členy bankovní rady České národní banky, členy Nejvyššího kontrolního úřadu nebo členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
