Státní správa strana 2 z 2

Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Češi a Češky můžou začít od ledna využívat rozšíření takzvané bankovní identity neboli BankID. Na Nový rok totiž začne platit novela zákona, která to umožňuje. Jejím hlavním cílem je usnadnění komunikace veřejnosti se státní správou i soukromými firmami. Klienti finančních ústavů se tak budou moci díky stejným údajům, jaké využívají v bance, přihlásit například do Portálu občana, České správy sociálního zabezpečení nebo podávat daňová přiznání.

Institut ombudsmana vznikl v Česku už v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se ale funkce veřejného ochránce práv ujal až 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu a jeho pomoc je bezplatná. Za 20 let se na ochránce práv obrátili lidé se 140 tisíci podněty.

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

Vláda plánuje příští rok přijmout dalších téměř sedm tisíc státních zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu, který ve středu v úvodním čtení schválili poslanci. Kabinet hodlá nabírat nové učitele, vojáky, policisty, ale i úředníky. Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu má vzrůst na víc než 482 tisíc.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Nový stavební zákon má mimo jiné ambici přimět lidi, kteří začínají stavět, aby tak nečinili bez povolení. Zákon by měl být jednou z pomyslných legislativních vlajkových lodí vlády v příštím roce, ministryně pro místní rozvoj slibuje, že zefektivní proces odstraňování černých staveb, který v současnosti leží na bedrech obcí a často se nedaří dotáhnout jej do konce.

Povolit stavbu by mělo být možné i elektronicky. Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Zákonodárci také podpořili návrh, podle kterého by lidé mohli využívat pro přístup k elektronickým službám veřejné správy svou bankovní identitu.

Digitalizace státní správy je pomalá, i když stát za ni zaplatil mezi roky 2012 a 2018 celkem 75 miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je příčinou například nízká informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy i chybějící odborníci.

K lednu příštího roku ubude ve státní službě meziročně 2089 míst, o schválení návrhu ministerstva vnitra informovala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pravděpodobně půjde o největší redukci od doby, co platí zákon o státní službě. Ubýt má podle dokumentu, který shrnuje plánované změny ve všech resortech, zhruba 2,6 procenta úřednických pozic.

Státní správa asi bude muset všechny agendy řešit přednostně v elektronické podobě. Papírová forma ale zůstane zachována zejména kvůli starším občanům. Počítá s tím zákon, který poslanci poslali do závěrečného čtení. Do pěti let by tak mělo být možné se všemi úřady komunikovat on-line. Lidé už by nemuseli znovu vyplňovat údaje, které už jednou poskytli – a sami by si vybrali, jestli chtějí vyřizovat to, co potřebují, pomocí mobilu, e-mailu, nebo jinak. Touto zvolenou cestou by pak dostali třeba i upozornění, že jim končí platnost dokladů.

Bývalý náměstek ministryně financí Ondřej Závodský podal návrh na exekuci proti ministerstvu kvůli nevyplacení odchodného 654 000 korun. Částku měl dostat nejpozději v únoru. Ministerstvo financí uvedlo, že v pondělí peníze Závodskému odeslalo.

Ve státní správě je po odpočítání míst ve školství a v bezpečnostních sborech celkem 6784 neobsazených postů. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. Na jednání úřednických odborů to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je v pátek vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat.

Nejsilnější odborová centrála rázně odmítla návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na desetiprocentní snížení počtu části státních zaměstnanců, hlavně úředníků. Tvrdí, že plán je nepromyšlený a mohl by ohrozit kvalitu veřejných služeb v Česku. Schillerová chce v rozpočtu na rok 2020 seškrtat celkem 12 500 míst ve státní správě a slibuje si od toho víc než sedmimiliardovou úsporu.

O rozpočtu na rok 2020 jednala v pátek koaliční rada. Schůzku si vyžádala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), protože chce navrhovat úspory v mandatorních výdajích. Jejím nejzásadnějším návrhem je plán na propuštění deseti procent státních zaměstnanců kromě učitelů a příslušníků bezpečnostních složek.

Soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti Jiří Přibyl přijde o deset procent platu během jednoho roku. Rozhodl o tom kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), k němuž podal podnět Přibylův nadřízený místopředseda Krajského soudu v Brně Aleš Flídr. Ten požadoval, aby byl 45letý Přibyl zcela zbaven funkce soudce kvůli tomu, že v řadě trestních řízení vyhotovil rozsudky se zpožděním několika měsíců, výjimečně i let.