Státní správa strana 2 z 3

Platy hasičů a policistů na tarifech od ledna příštího roku vzrostou o deset procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to oznámil v Hřensku, kde hasiči už třetím dnem bojují s rozsáhlým požárem v tamním národním parku. Je to podle něj výsledek koaliční dohody, což na místě potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně doplnil, že desetiprocentní navýšení tarifů se bude od ledna týkat také vojáků. Odhadl, že krok vyjde na jednotky miliard korun.

Poslanci pokračují v započaté schůzi z minulého týdne. V úvodním kole sněmovna podpořila novelu, která má zavést časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech. Sněmovna rovněž řešila služební zákon a poslala jej do závěrečného čtení. Předloha vládních poslanců zcela ruší současné omezení v počtu náměstků členů vlády a ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech. Předpokládá také další změny ve státní službě. Novelu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD.

Vládní poslanci chtějí prosadit změnu služebního zákona. Počítají třeba se zrušením takzvaných odborných náměstků na ministerstvech nebo zrychlením výběrových řízení na pozice státních úředníků. Kriticky se k tomu staví opoziční ANO a SPD. Obávají se politizace státní správy. Podle autorů novely je ale potřeba usnadnit přijímání nových úředníků. A také je lépe motivovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), které se týkalo prominutí DPH u plynu a elektřiny za listopad a prosinec. Cílem přezkumu je zejména ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí, vysvětlil resort.

Vládní koalice chce na ministerstvech zachovat pouze politické náměstky. Návrh novely služebního zákona, který předložili předsedové pětice vládních poslaneckých klubů, počítá se zrušením odborných náměstků. Novela předpokládá také další změny ve státní službě, které se týkají například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

Nefunkčnost státní správy měla podle některých politických stran řešit její decentralizace a zavedení zemského řízení. Návrhy zákonů o zemské samosprávě a o zemském zřízení byly v České národní radě podány poslanci za Hnutí pro samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, a lidovci. Vlastní návrh zákonů předložila i česká vláda. Ta poslanecké návrhy označila za nepropracované a některé pasáže dokonce za protiústavní. Jasno o případném zavedení samosprávy neměla ani česká veřejnost.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uzavřel soudní smír s firmou Tronevia, která připravila původní systém elektronických receptů, zjistila ČTK z justiční databáze InfoSoud. Mluvčí SÚKL Klára Brunclíková upřesnila, že obsahem smíru bylo finanční vyrovnání téměř 14,5 milionu korun. Současný systém eReceptů funguje na novém řešení, které lékový ústav začal budovat po těchto sporech.

Bývalý náměstek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jan Baláč přijal v kauze IT zakázky na výplatu dávek dvouletou podmínku, peněžitý trest 500 tisíc korun a pětiletý zákaz výkonu funkcí ve státní správě. Jeho dohodu se státním zástupcem v pondělí pravomocně schválil soud. Manažera uznal vinným z pletich při zadání veřejné zakázky a z přípravy ke zneužití pravomoci.

Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Česku chybí koncepce boje proti korupci a politikům vůle prosadit potřebné zákony, zejména na ochranu oznamovatelů, o lobbingu a o státní službě, tvrdí česká pobočka organizace Transparency International. Ta zveřejnila svůj žebříček vnímání korupce, Česko je na 49. místě ze 180 zemí a oblastí – pod průměrem Evropské unie. Oproti minulému roku se pozice nezměnila.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Otázkách Václava Moravce zkritizoval plán nové vlády, která chce zrušit EET. Podle něj jde o moderní digitální nástroj, který narovnává podnikatelské prostředí. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš to však odmítá s tím, že se na daních vybralo více i u profesí, kde EET povinná není. Bartoš také sdělil, že má v plánu i nadále spolupracovat se zmocněncem vlády pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou, jeho současné místo ale zanikne.

Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Češi a Češky můžou začít od ledna využívat rozšíření takzvané bankovní identity neboli BankID. Na Nový rok totiž začne platit novela zákona, která to umožňuje. Jejím hlavním cílem je usnadnění komunikace veřejnosti se státní správou i soukromými firmami. Klienti finančních ústavů se tak budou moci díky stejným údajům, jaké využívají v bance, přihlásit například do Portálu občana, České správy sociálního zabezpečení nebo podávat daňová přiznání.

Institut ombudsmana vznikl v Česku už v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se ale funkce veřejného ochránce práv ujal až 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu a jeho pomoc je bezplatná. Za 20 let se na ochránce práv obrátili lidé se 140 tisíci podněty.

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

Vláda plánuje příští rok přijmout dalších téměř sedm tisíc státních zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu, který ve středu v úvodním čtení schválili poslanci. Kabinet hodlá nabírat nové učitele, vojáky, policisty, ale i úředníky. Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu má vzrůst na víc než 482 tisíc.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Nový stavební zákon má mimo jiné ambici přimět lidi, kteří začínají stavět, aby tak nečinili bez povolení. Zákon by měl být jednou z pomyslných legislativních vlajkových lodí vlády v příštím roce, ministryně pro místní rozvoj slibuje, že zefektivní proces odstraňování černých staveb, který v současnosti leží na bedrech obcí a často se nedaří dotáhnout jej do konce.

Povolit stavbu by mělo být možné i elektronicky. Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Zákonodárci také podpořili návrh, podle kterého by lidé mohli využívat pro přístup k elektronickým službám veřejné správy svou bankovní identitu.

Digitalizace státní správy je pomalá, i když stát za ni zaplatil mezi roky 2012 a 2018 celkem 75 miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je příčinou například nízká informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy i chybějící odborníci.