Na Hradě žádné mocenské spory nebyly, tvrdí končící kancléřka Vohralíková

27 minut
Jana Vohralíková byla hostkou v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Čas ve vedení Hradu byl vrcholem jejích dosavadních zkušeností, teď ale jeho trvání vypršelo, řekla v Interview ČT24 končící šéfka prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Ve funkci strávila 343 dní, svůj konec oznámila v lednu. Trvá na tom, co oznámila médiím už tehdy – že odchází po vzájemné dohodě s prezidentem.

„Měla jsem k dispozici takový čas, jaký jsem měla, a ten jsem naplnila,“ hodnotí Vohralíková. Uplynulý rok považuje za mimořádně náročný – musela předat agendu senátní kanceláře, připravit inauguraci, s čímž neměla žádné zkušenosti, a po nástupu Petra Pavla do funkce její pracovní tempo nezvolnilo, protože Hradu chyběli úředníci.

Média spekulovala, že za její odchod může neshoda s poradcem prezidenta Petrem Kolářem, kterému Vohralíková nepožádala o bezpečnostní prověrku. To však Vohralíková odmítla potvrdit. „Jestliže stavíte tým kompetentních ředitelů, máte dvě možnosti: Buďto jim budete říkat, co mají dělat, nebo je necháte dělat jejich práci. Já jsme pro tu druhou variantu. A ve chvíli, kdy bezpečnostní ředitelka přijde a vyhodnotí, že zažádat o prověrku pro Petra Koláře, který má dohodu o provedení práce, je v rozporu se zákonem, tak já to nebudu kroutit,“ řekla. Vysvětlila, že Kolář neměl v popisu práce seznamovat se s utajenými dokumenty, proto o prověrku požádat ani nešlo.

Některá média také spekulovala, že Kolář Vohralíkovou obvinil z toho, že blokuje přístup k hlavě státu. I to končící kancléřka odmítla. Prezident by to podle ní nikdy nepřipustil. Dodala, že podle ní není profesionální řešit personální spory skrz média.

Verze, že se dostala do sporu s bývalou mluvčí Markétou Řehákovou a poradkyní a vedoucí kampaně Lindou Jozwiak Kopeckou a že mezi sebou měli úředníci a původní Pavlovi spolupracovníci mocenské spory, je podle ní zavádějící. „Nejvíc mě napadalo, jestli by ta interpretace byla stejná, kdyby to byl muž a dva muži,“ dodává.

Prezident minulý a současný

Přebírat prezidentskou kancelář po spolupracovnících Miloše Zemana bylo podle ní jako pohybovat se v minovém poli. Chyběla jí organizační struktura pro zaměstnance, které si Pavel přivedl. Je podle ní velká řada věcí, ve kterých policie šetří její předchůdce. Ona si ale za cíl kladla hlavně udělat změny do budoucna.

Jednou z jejích nejlepších zkušeností za poslední rok jsou Pavlovy cesty do regionů. „Jemu ty lidské debaty opravdu jdou. Není to tak, že by proběhla a nic, on si z toho bere spoustu podnětů pro své uvažování,“ říká. Ptát se ho, jestli bude kandidovat znovu, jí nepřijde na místě. Prezident je podle ní uvážlivý a rázný a rozhodnutí dělá sám.

Kam dál zamíří, Vohralíková zatím neví. Většinu kariéry strávila ve státní správě, ale má zkušenosti i ze soukromého a akademického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reforma dávek počítá se zmrazením životního minima uprchlíků z Ukrajiny

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
před 1 hhodinou

Lidé hazardují přecházením kolejí

S přecházením přes koleje na zakázaných úsecích se setkávají strojvůdci dennodenně. Jen za poslední týdny zachytily kamery v obcích nebo ve vlacích desítky případů. Za takový hazard hrozí pokuta až deset tisíc korun. Správa železnic přitom ročně do zabezpečení kolejiště investuje miliardy.
před 4 hhodinami

Hrady a zámky se zaměří na zdobení kraslic i původní odkaz Velikonoc

Některé hrady a zámky ve svém programu zohledňují Velikonoce. Třeba Karlštejn poprvé zve děti na velikonoční dílničky. A zatímco Konopiště sází na původní význam svátků, Žďár nad Sázavou na téma znovuzrození a Valtice podpoří skláře. Kromě velikonočních akcí hrady a zámky odhalují také novinky pro celou sezonu. Některé památky se plně otevřou návštěvníkům v sobotu 5. dubna, někde už sezona začala.
před 4 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 5 hhodinami

Snímek Brácha upozorňuje na šikanu na školách

Závažným společenským tématem nejen na školách zůstává šikana. Podle dat školní inspekce se minimálně jedním případem ponižování a deptání za poslední tři roky zabývalo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Na problém upozorňuje také nový film Brácha, který ukazuje, jak vztahy mezi náctiletými mohou skončit tragédií.
před 6 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 14 hhodinami

Při vývoji dronů hraje stále důležitější roli umělá inteligence

Role umělé inteligence (AI) je stále podstatnější i při vývoji dronů pro vojenské či civilní účely. S její pomocí umí bezpilotní letouny mapovat území a vytvořit 3D modely. Zařízení dokáže udělat věrný obraz území zcela autonomně a bez nutnosti GPS. Dronům na zemi pak asistují roboti, kteří hledají například ztracené lidi nebo nepřátelskou techniku. Pracovat s drony, které využívají AI, plánuje i česká armáda. Mohly by jí pomoci kupříkladu detekovat nepřítele.
před 15 hhodinami
Načítání...