Salome Zurabišviliová strana 2 z 2

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly proti legislativě desetitisíce lidí, kteří ji nazývají „ruským zákonem“. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.

V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili nemůže dostat milost. Ve středu to podle agentury Interfax řekla současná gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Zdraví Saakašviliho, který ve vězení drží hladovku, se podle ní nemůže stát příčinou pro politický chaos.

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.