Rozvědka strana 2 z 2

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle ranní zprávy generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na Severodoněck v Luhanské oblasti. Britská vojenská rozvědka tvrdí, že invazní jednotky už mají většinu města pod kontrolou. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že se ruští vojáci snaží také o postup k Lysyčansku z jihu a západu, vyhnout se chtějí bojům na řece Severní Doněc. Spojené státy provádí v reakci na ruskou invazi kybernetické operace na podporu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s televizí Sky News šéf velitelství americké armády pro kybernetické otázky.

O taktice okupačních sil v Donbasu rozhoduje podle západních armádních zdrojů přímo prezident Vladimir Putin, spolu s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A to i na úrovni, která běžně náleží střednímu velení. Bezpečnostní analytik Josef Kraus říká, že to svědčí o špatném způsobu vedení války. Američtí analytici zase tvrdí, že mezi ruskými vojenskými odborníky rostou pochybnosti o efektivitě armády.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Pro případ přítomnosti vojáků Spojených států v Česku by mohly přicházet v úvahu základny v Přerově či Mošnově, řekl v Partii CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O konkrétních lokalitách pro případnou vojenskou základnu USA v ČR se nyní nejedná, uvedlo večer na webu ministerstvo obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem a chce téma americké přítomnosti v Česku otevřít. Podle Jurečky debata kabinetu na toto téma ještě ani nezačala. Opozice reaguje nesouhlasem.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Australská rozvědka zmařila pokus o vměšování nejmenované zahraniční vlády do parlamentních voleb, které jsou plánovány na první polovinu letošního roku. Informoval o tom šéf australské zpravodajské služby ASIO Mike Burgess.

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Městský soud v Praze vrátil kriminalistům k došetření případ bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta. ČT informaci zjistila z justiční databáze. Žalobce na muže podal v květnu obžalobu z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby kvůli hospodaření civilní rozvědky. Kvůli škodě 200 milionů korun mu za to v případě odsouzení hrozí až dvanáct let vězení. Je to vůbec poprvé, kdy takto vysoce postaveného důstojníka českých zpravodajských služeb stíhá policie. Podle soudu ale musí kriminalisté vyšetřování doplnit.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) hodnotil řešení vrbětické krize jako jednu z největších bezpečnostních operací. Podle někdejšího ředitele civilní rozvědky Karla Randáka se povedlaze strany tajných služeb, následné řešení v politické rovině ale není dobré. Verze ministra vnitra o zastírací cestě do Moskvy podle něj ze zpravodajského pohledu nedává smysl, řekl v Interview ČT24.

K diplomatům, které Česká republika vyhostila kvůli podílu tajných služeb na výbuchu ve Vrběticích, patří i tři tajemníci pražského velvyslanectví. Jejich jména se pojí s ruským odporem proti odstraňování pražské sochy maršála Koněva nebo kauzou ricin, při které podle některých médií hrozila otrava českým komunálním politikům. Česko-ruské diplomatické krizi se pro pořad 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Případ kapitána námořnictva, který je podezřelý, že předával tajné informace ruské rozvědce, začíná budit v Itálii čím dál tím větší rozruch. Jeho manželka deníku Corriere della Sera přiznala, že tak činil kvůli obtížné finanční situaci v rodině. Voják pracoval na sekci generálního štábu, který se zabývá mezinárodními vztahy a plánováním. Řím zároveň čeká na reakci Moskvy po rozhodnutí vyhostit dva ruské diplomaty.

Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Nová špionážní aféra přichází v době vrcholící kampaně před bulharskými parlamentními volbami 4. dubna. Průzkumy v nich mírně favorizují stranu prozápadně vystupujícího premiéra Bojko Borisova před spíše proruskými socialisty.

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu.

Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) plnící roli kontrarozvědky označil čínský komunistický režim za největší hrozbu pro Spojené státy. Snaží se totiž krást technologie „všemi dostupnými prostředky“. Ředitel FBI Christopher Wray oznámil, že úřad vyšetřuje asi tisíc takových případů. Týkají se obrany, zdravotnictví i průmyslu. O hrozbě čínské špionáže píše i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Bezpečnostní informační služba.

Český premiér Andrej Babiš stáhl žalobu na bývalého příslušníka československé Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho, který v minulosti veřejně tvrdil, že Babiš donášel komunistické tajné službě a bral za to peníze. Uvedl to slovenský list Denník N na svém webu. List také napsal, že mu Babiš dosud neodpověděl na otázky, proč stáhl žalobu na Sarkocyho a také na deník Nový čas, který Sarkocyho tvrzení zveřejnil.