Rozhodnutí strana 2 z 2

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 českou a slovenskou politikou i společností čím dál více rezonovaly debaty o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Co si o rozdělení státu mysleli občané Ústí nad Labem, ukázala malá anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

Pražský městský soud v úterý nevyhověl návrhu vydat bývalého vězeňského dozorce Jevgenije Sergejeva k trestnímu stíhání do Ruska. Rozhodl, že vydání muže je nepřípustné. Čtyřicetiletý Sergejev je v Rusku viněn z krádeže, údajně navrtával potrubí a kradl ropu. Podle jeho advokáta Leonida Kušnarenka je však obvinění vykonstruované a účelové. Sergejev byl podle právníka spolupracovníkem opozičního politika Alexeje Navalného, odmítal se také podílet na mučení vězňů.

Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém verdiktu soud konstatoval, že nové stíhání osob, které před lety zastavila amnestie, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i premiér Eduard Heger rozhodnutí soudu uvítali a označili za krok k vyšetření zmíněné kauzy.

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.