Robert Fremr strana 2 z 2

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Prezident Petr Pavel jmenoval v pátek odpoledne na Pražském hradě Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu (ÚS). Ústavní soudkyní se stala také profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, která bude zastávat i post místopředsedkyně.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.

Další novou ústavní soudkyní může být Kateřina Ronovská, která nyní vede katedru občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Její nominaci prezident Petr Pavel v úterý poslal do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Celkem tak mají nyní senátoři během léta rozhodnout o třech adeptech na ústavní soudce.

Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Senátoři mají o svém souhlasu s nominací rozhodnout do dvou měsíců.

Ústavní soud může zůstat nekompletní až do začátku srpna. Senátoři sice dostali před týdnem od prezidenta Petra Pavla nominaci soudce Roberta Fremra, chtějí ale počkat ještě na další dva kandidáty a pak o navržených jménech rozhodnout společně. Kandidáty chce hlava státu horní komoře představit v příštích týdnech.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Ústavními soudci by mohli být bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá soudkyně téhož soudu Daniela Zemanová. Že jsou mezi lidmi navrženými odbornou komisí, potvrdil prezident Petr Pavel, který se s nimi v pondělí odpoledne sešel. Třetího kandidáta ještě prezident nemá. Pavel také představil složení týmu svých poradců, ačkoliv jednoho ještě hledá.

Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Pražský vrchní soud ve čtvrtek pravomocně osvobodil Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku. Odvolací senát potvrdil rozsudek plzeňského soudu z roku 2007 a zamítl odvolání státní zástupkyně. Odsuzující verdikty, které následně poslaly muže na doživotí do vězení, zrušil letos v červenci Ústavní soud. Tempel vinu roky odmítá.

Novým předsedou Nejvyššího soudu jmenoval prezident Miloš Zeman ve středu Petra Angyalossyho. Ten ve čtvrtek řekl, že za své jmenování nic prezidentovi neslíbil, nedostal od něj ani žádné podmínky, které by musel splnit. Délku rozhodování Nejvyššího soudu chce s kolegy řešit individuálně.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Nejvyšší soud dostane přesně čtvrt roku od odchodu Pavla Šámala opět předsedu. Mluvčí prezidenta republiky oznámil, že hlava státu předsedu jmenuje ve středu. Stále však není zřejmé, kdo by měl Nejvyššímu soudu nově šéfovat.

Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

K 30 letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu konžského povstalce Bosca Ntagandu, kterého již v červenci shledal vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soudci se tehdy shodli, že Ntaganda, přezdívaný „Terminátor“, hrál ústřední roli při plánování operací konžských rebelů. Je to nejvyšší trest, jaký dosud ICC vynesl. Odsouzený se už proti nemu odvolal.

Spravedlnost, která přijde pozdě, je sice špatná, pořád je ale lepší než žádná, hodnotí práci mezinárodního trestního soudu (ICC) Čech Robert Fremr, od něhož si nedávno vyslechl verdikt bývalý vůdce konžských povstalců Bosco Ntaganda. Fremr považuje haagský soud za slabý a připouští i politické tlaky, reforma však závisí na podpoře velkých států v čele se Spojenými státy, které ani nejsou členy ICC. Rozhovor vedl Jakub Železný.