Radek Špicar strana 2 z 2

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Česká míra inflace v rámci Unie přesahuje země eurozóny a znovu otevírá i otázku na možné zavedení eura. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar zastává názor, že euro by zlepšilo podmínky podnikatelů a následně i tuzemského hospodářství. Ekonom Pavel Řežábek se domnívá, že vláda republiku na jednotnou měnu nepřipravuje dost. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích.

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Speciální tarif na energie pro nízkopříjmové domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kritizoval, že firmy dosud neznají parametry připravovaných programů. Domnívá se také, že termín představení konkrétního plánu před topnou sezonou je pozdě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Připustil také změny zákona ohledně cen energií.

Automobilový průmysl prochází transformací a vlastní zásoby lithia pro výrobu baterií do elektromobilů představují velkou příležitost, věří viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vznik továrny na výrobu baterií podle něj nevylučuje, že využití strategické suroviny v tuzemsku bude mít i přidanou hodnotu, řekl v Událostech, komentářích.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Nejnověji před pár dny Thajsko ohlásilo termín, od kdy na jeho území nebude možné prodávat auta na benzin či naftu. Spalovací motory mají brzy skončit v řadě dalších států, v Evropě, v USA, v Asii. Už za čtyři roky si nové auto s konvenčním motorem nekoupí lidé v Norsku nebo v Jižní Koreji. Paralelně s tím vlády masivně podporují rozvoj elektromobility jako budoucího řešení poptávané nízkoemisní dopravy. Tématu se věnoval pořad Bilance.

Současná roztržka mezi Českem a Ruskem podle diplomatů ochromuje fungování tuzemské ambasády v Moskvě. Zatímco spory ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém muničním skladu mohou vzájemně narušit diplomatické vazby obou zemí, postihnou také služby, které velvyslanectví běžně lidem poskytují. Konzulární pracovníci totiž kromě politiky řeší také záležitosti obchodní, cestování, ale i vzdělání nebo kulturu.

Velké firmy v Česku se dokážou se současnou koronavirovou situací vypořádat dobře, myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V Událostech, komentářích řekl, že společnosti dokázaly odvrátit nekontrolované šíření nákazy a případné uzavíraní celých provozů. Podle lékaře Romana Housky by měly podniky motivovat zaměstnance k tomu, aby se kromě testování nechali i naočkovat.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Pandemie koronaviru si začíná vybírat svou daň. Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem nemoci covid-19 i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Podle ekonomických expertů ale přesto nezaměstnanost roste méně, než se očekávalo. „Čeští zaměstnavatelé se snaží dělat maximum pro to, aby nemuseli propouštět,“ řekl v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy vyzvali vládu, aby podpořila investice, které se musí stát základem nastartování české ekonomiky. Viceprezident svazu Radek Špicar v pořadu Události, komentáře upozornil, že řada firem se bojí investovat, budou ale muset svůj postoj rychle přehodnotit, pokud chtějí uspět. Podle bývalého ministra financí Ivana Pilného (ANO) ale nestačí prohlášení, nýbrž jsou potřeba konkrétní kroky, které podpoří konkurenceschopnost. „Nemůžeme udržovat v klinické smrti pracovní místa, která neexistují,“ prohlásil v debatě.

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.

Už dva měsíce se až na výjimky drží česká měna nad hranicí 27 korun za euro a od začátku roku tratí téměř osm procent. Tento stav sice pomáhá vývozcům, nevýhodou je ale pro domácnosti, protože zdražuje zboží z dovozu, což už se začíná promítat do cen elektroniky. A víc peněz také bude stát výměna eur na dovolené. Zavedení evropské měny premiér a předseda strany ANO Andrej Babiš ale stále odmítá. Podle něj v současné ekonomické situaci koruna České republice pomůže víc než členství v eurozóně.

Vláda chce po úterním jednání zveřejnit scénáře uvolňování restrikcí pro další obchody a služby. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Údajně se počítá se třemi vlnami uvolňování, v případě potřeby by mohly být čtyři. Podle Havlíčka se bude jednat zejména o malé provozovny, vláda se však bude chtít poradit s odborníky. Havlíček také uvedl, že kurzarbeit na dva měsíce zřejmě stačit nebude a bude se muset prodloužit.

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se vyslovil pro přijetí eura. Upozorňuje, že po odchodu Velké Británie, kde se platí librou, poroste vliv zemí eurozóny na budoucnost Evropské unie. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je proto na místě do eurozóny vstoupit, abychom na její vývoj měli vliv. O tématu s ním v pořadu Události, komentáře diskutoval bývalý ministr financí Ivan Pilný. Ten zdůraznil, že je v prvé řadě nutné dát do pořádku veřejné rozpočty.

Podle odhadů bude německá ekonomika dál klesat. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar pozoruje už nyní známky ochlazení i v tuzemsku. V Otázkách Václava Moravce označil v tomto ohledu Česko za další německý spolkový stát. Bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer si naopak myslí, že republika je připravená i na několik „normálních“ recesí. A větší obavy nemá ani z dopadů případného tvrdého brexitu.