Radek Špicar strana 2 z 3

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.

Za vysoké ceny potravin mohou podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) neúměrné marže ve výrobním řetězci potravin. Trh cen zkoumá i antimonopolní úřad, zjištění by mělo být známo v polovině května. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře uvedl, že viníka nelze hledat u zemědělců, růst cen základních potravin by se ale měl zastavit. Spolu s ním debatovali sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Škoda Auto v rámci mateřského koncernu Volkswagen převezme strategické řízení a budoucí expanzi značek Škoda, Volkswagen a Seat v regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Ten vedle Vietnamu zahrnuje například Kambodžu, Laos, Singapur, Malajsii nebo Filipíny. Na trhu chce dosáhnout podílu pět procent. Informovali o tom zástupci společnosti. Podobnou roli v rámci koncernu již má automobilka v Indii. Škodovka podle šéfa Klause Zellmera jedná také o prodeji svých aktiv v Rusku, tedy výrobních závodů a prodejní sítě. Jednání jsou v závěrečné fázi.

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Česká ekonomika vstupuje do těžkého období. Renomované instituce na příští rok předpovídají recesi. V nejistotě je i hlavní tuzemský průmyslový obor – automobilová výroba. Letos se jí sice daří navyšovat produkci. Trápí ji ale vysoké ceny energií i trvající nedostatek dílů. Kvůli výpadkům dodávek automobilky nejsou schopné část vozů dokončit. Na tomto průmyslu je přitom závislé celé české hospodářství. Práci dává i spoustě jiných podniků.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Česká míra inflace v rámci Unie přesahuje země eurozóny a znovu otevírá i otázku na možné zavedení eura. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar zastává názor, že euro by zlepšilo podmínky podnikatelů a následně i tuzemského hospodářství. Ekonom Pavel Řežábek se domnívá, že vláda republiku na jednotnou měnu nepřipravuje dost. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích.

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Speciální tarif na energie pro nízkopříjmové domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kritizoval, že firmy dosud neznají parametry připravovaných programů. Domnívá se také, že termín představení konkrétního plánu před topnou sezonou je pozdě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Připustil také změny zákona ohledně cen energií.

Automobilový průmysl prochází transformací a vlastní zásoby lithia pro výrobu baterií do elektromobilů představují velkou příležitost, věří viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vznik továrny na výrobu baterií podle něj nevylučuje, že využití strategické suroviny v tuzemsku bude mít i přidanou hodnotu, řekl v Událostech, komentářích.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Nejnověji před pár dny Thajsko ohlásilo termín, od kdy na jeho území nebude možné prodávat auta na benzin či naftu. Spalovací motory mají brzy skončit v řadě dalších států, v Evropě, v USA, v Asii. Už za čtyři roky si nové auto s konvenčním motorem nekoupí lidé v Norsku nebo v Jižní Koreji. Paralelně s tím vlády masivně podporují rozvoj elektromobility jako budoucího řešení poptávané nízkoemisní dopravy. Tématu se věnoval pořad Bilance.

Současná roztržka mezi Českem a Ruskem podle diplomatů ochromuje fungování tuzemské ambasády v Moskvě. Zatímco spory ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém muničním skladu mohou vzájemně narušit diplomatické vazby obou zemí, postihnou také služby, které velvyslanectví běžně lidem poskytují. Konzulární pracovníci totiž kromě politiky řeší také záležitosti obchodní, cestování, ale i vzdělání nebo kulturu.

Velké firmy v Česku se dokážou se současnou koronavirovou situací vypořádat dobře, myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V Událostech, komentářích řekl, že společnosti dokázaly odvrátit nekontrolované šíření nákazy a případné uzavíraní celých provozů. Podle lékaře Romana Housky by měly podniky motivovat zaměstnance k tomu, aby se kromě testování nechali i naočkovat.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.