Přistání strana 2 z 3

V sobotu ráno středoevropského času přistála na Zemi loď Sojuz MS-17, kterou se po půl roce vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov. Návratový modul dosedl podle plánu v kazašské stepi u města Džezkazgan.

Zkušební let prototypu rakety Starship společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska skončil na třetí pokus úspěšným přistáním. Několik minut nato ovšem raketa explodovala, informovala agentura AFP.

Americká vesmírná agentura NASA ukázala první části videozáznamu ze čtvrtečního přistání robotické sondy Perseverance na povrchu Marsu. Jedná se o záběry pořízené z měkkého přistání na rudé planetě. Agentura rovněž zveřejnila první zvukový záznam pořízený na povrchu Marsu.

Na Marsu se ve čtvrtek pokusí přistát další automatický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K hlavním úkolům vozítka Perseverance bude patřit hledání známek možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti. Během krátké doby osmi dnů je to už třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil.

Hvězdné nebe vždy přitahovalo pozornost lidí, kteří toužili prolomit jeho tajemství. Během 20. století ale technický pokrok přinesl skutečnou naději na jeho prozkoumání. Směrem k obloze se upíraly zraky mnohých odvážlivců, kteří toužili na vlastní oči spatřit Zemi z výšky. Prvním kosmonautům ale dláždila cestu řada pokusných zvířat. Nejprve šlo o octomilky. Před 60 lety, 31. ledna 1961, se do vesmíru podíval první lidoop. Jméno Ham nedostal po šunce, ale po laboratoři The Holloman Aerospace Medical Center. Jen deset týdnů po něm hranici kosmu překonal první lidský kosmonaut, Jurij Gagarin.

Po letech téměř detektivní práce popsali vědci druhé místo, kde na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko přistál modul Philae ze sondy Rosetta. Tato oblast připomíná tvarem lidskou lebku o velikosti zahradního bazénu. Philae zde zanechal svůj otisk v miliardy let starém ledu a odhalil tak, že ledový vnitřek komety je nadýchaný jako kapučínová pěna, uvedla Evropská kosmická agentura (ESA).

25 lidí zahynulo, když se v pátek večer na východě Ukrajiny zřítil vojenský letoun. Antonov An-26 podle ukrajinské civilní ochrany havaroval u města Čugujev v Charkovské oblasti. Dva lidé údajně neštěstí přežili. Podle ukrajinských úřadů šlo o cvičný let. Na místě jsou záchranáři, v sobotu tam dorazí prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na hladinu Mexického zálivu podle plánu ve 20:48 SELČ úspěšně dosedla americká loď Crew Dragon. Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley se navrátili  z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Je to pro USA první přistání pilotované mise na moři po 45 letech.

Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu zařízení je, indičtí vědci zatím nevědí.

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Padesát let uplynulo od jednoho ze zásadních momentů lidských dějin. Dvacátého července 1969 přistál člověk poprvé na Měsíci. Česká televize připravila k této významné události mimořádné vysílání. Dvěma hodinovými pořady provázel moderátor Daniel Stach, který s hosty probral nejen historii, ale také budoucnost pilotované kosmonautiky.

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

Když před padesáti lety přistávalo Apollo 11 na Měsíci, událost přenášela i Československá televize. Svými odbornými poznatky, načerpanými výhradně díky celoživotnímu zaujetí a vášni pro kosmonautiku, jej provázel Jan Kolář. Záznam přenosu se v archivu Československé televize nedochoval, historickou událost Jan Kolář popisuje v následujícím příspěvku.

Řada lidí i dnes nevěří, že se Američané skutečně dostali na povrch Měsíce. Jejich argumenty jsou ale podle expertů postavené na zcela vratkých nohách a z pohledu vědy nedávají větší smysl než teorie o tom, že je Země plochá.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

První výstup člověka na Měsíc byl do té doby nejsledovanějším televizním přenosem. Klíčové vysílání v noci z 20. na 21. července 1969 ve 21.56 hodin centrálního amerického letního času (tedy 3.56 hodin ráno středoevropského), kdy Neil Armstrong sestoupil na Měsíční povrch, sledovalo podle odhadů 650 milionů lidí na celém světě.

Před půlstoletím se vydala na cestu první lidská expedice s cílem vykročit na Měsíc. Musela se přitom vyrovnat s řadou specifik. Toto těleso je totiž z mnoha důvodů pozoruhodné, jak po stránce geologické, tak i fyzikální a chemické. Ale vůbec není vhodné pro existenci člověka.

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka. Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká. V příštích dnech uplyne od tohoto výjimečného okamžiku rovných 50 let.

Tvrdé přistání vrtulníku na střeše budovy na newyorské Sedmé avenue způsobilo požár, který je však pod kontrolou, oznámil dle CNN guvernér New Yorku Andrew Cuomo. Pilot zemřel. Příčina nehody není jasná. Ve městě ale pršelo a viditelnost zhoršovala také mlha. Podle starosty New Yorku Billa de Blasia nejsou náznaky, že by šlo o terorismus.

Pilotovi letadla aerolinek Myanmar National Airlines se v myanmarském městě Mandalaj podařil husarský kousek, když dokázal bezpečně přistát bez předního podvozku. Stroj dosedl na zadní kola, překlopil se „na nos“ a drhl po dráze, než se ho podařilo zastavit. Od letadla odletovaly jiskry a valil se kouř, všech 82 cestujících a sedm členů posádky ale vyvázlo bez zranění. Pilot je na sociálních sítích oslavován jako hrdina.