Pojištění strana 3 z 4

Ve čtvrtek mají Češi poslední možnost změnit zdravotní pojišťovnu k začátku příštího roku. Žádost totiž musí podat tři měsíce předem. Pojišťovny letos přišly s řadou novinek – zaměřují se i na pacienty po covidu a přispívají jim na pobyty v lázních nebo testy protilátek. K důvodům přechodu patří například doporučení lékaře nebo přechod do ordinace, která má smlouvu s jinou pojišťovnou.

Nemoc zvaná fenylketonurie zabíjí, když člověk nedodržuje velmi přísnou a drahou dietu. Ročně stojí postižené desítky tisíc korun navíc, pojišťovny však na drahé potraviny přispívají jen zanedbatelnou částkou. Opírají se přitom o byrokratické zdůvodnění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který odmítá uznat potraviny za způsob léčby. Jiná ale neexistuje. Na problém upozornil už před dvěmi lety pořad Reportéři ČT, Aneta Snopová se nyní k tématu vrátila.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Přes tisíc soudních znalců letos vrátilo razítko. Od začátku roku musí splňovat nová pravidla včetně povinného pojištění nebo používání datových schránek. Do nich se třetina znalců zatím vůbec nepřihlásila. Ministerstvo spravedlnosti teď hledá cesty, jak nahradit chybějící experty, a to především ve zdravotnictví.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého schodku, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun. Podle svazu rostou výdaje systému v posledních letech víc než ekonomika, situaci zhoršila i pandemie. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek však v pořadu Události, komentáře (UK) uvedl, že zůstává optimistou a nepovažuje rok 2022 za kritický – naopak očekává návrat k vyrovnanému hospodaření.

Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého deficitu, chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Upozornil, že výdaje rostou v posledních letech výrazně rychleji než ekonomika, navíc epidemie covidu tento trend ještě prohloubila. Řešením je podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha utlumení růstu nákladů, například při některém preventivním očkování proti koronaviru.

Víc než jednu a čtvrt miliardy korun už lidé mezi sebou vybrali na pomoc jihomoravským obcím postiženým tornádem. Pojišťovny pak už lidem na jihu Moravy vyplatily zhruba dvě třetiny pojistek. Živelní katastrofa ale odhalila větší problém. Až polovina nemovitostí v Česku totiž není vůbec pojištěná. Další třetina lidí má svůj majetek pojištěný na nižší částku, než je jeho skutečná hodnota.

V Česku za poslední rok přestalo podnikat přes sto cestovních kanceláří, tedy nejvíc v historii. Skoro dvě desítky z nich podle ministerstva pro místní rozvoj skončily úplně. Pojišťovny odhadují, že jejich klientům letos vyplatí zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Odškodnění by mohlo dostat víc než 45 tisíc lidí.

Poslanci se sešli, aby se vrátili k některým zákonům, které sice dříve schválili, ale nelíbily se senátorům. Nejspornějším předpisem vráceným z horní komory byl nový stavební zákon. Senátoři jej jednomyslně zamítli, poslanci ale jejich vůli přehlasovali také díky konzultacím ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) s komunisty. Na začátku svého jednání sněmovna zvýšila přídavky na děti, zákon o pobytu cizinců na území České republiky schválila v původní sněmovní verzi.

Vláda ve středu na mimořádném jednání upravila spornou formulaci o odečtení dobročinné pomoci od státního příspěvku pro ty, kterým tornádo poničilo domy, předcházela tomu ostrá kritika opozice. Dotace dva miliony korun se o dary z veřejných sbírek snižovat nebude. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) šlo o znění zákona, které se používá například u záplav, aby nebyl s dotací problém. Ministryně byla hostem pořadu Události, komentáře.

Dotace z programu Živel se nebudou podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) snižovat o dary z veřejných sbírek. Lidé, kteří jsou pojištění, budou zvýhodněni. Schválila to tak vláda, která jednala o úpravě podmínek podpory pro lidi zasažené koncem června bouří a tornádem na jižní Moravě a na Lounsku.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Týden po ničivé bouři na jižní Moravě vzrostl zájem o pojištění proti tornádu až o desítky procent. Vyplývá to z dat pojišťoven, které ČT oslovila. V souvislosti s následky ničivé bouře se lidé nejčastěji ptají na pojištění domácnosti. Ověřují si také, co jejich pojistka pokrývá a zda ji mají správně nastavenou.

Senátoři dále jednomyslně zamítli stavební zákon. Vrací se tedy do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto přehlasovat 101 hlasy. V horní komoře zněly výhrady hlavně vůči tomu, že by se měly stavební úřady centralizovat a přesunout pod stát. Senátoři se také obávají, že změny nakonec prodlouží stavební řízení, ačkoli vláda deklaruje zcela opačný cíl. Horní komorou naopak prošla novela, která zavede občanské průkazy s čipy, na nichž budou i otisky prstů.

Stát připravuje dotace pro podnikatele na škody po čtvrtečním tornádu na jižní Moravě. Mohli by dostat například až osmdesát procent z hodnoty zničeného majetku, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Připomněla také dotace pro lidi z postižených obcí ve výši dvou milionů korun a řekla, že podporu dostanou i nepojištění.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

Horní parlamentní komora odsouhlasila, že se ošetřovné nebude nyní započítávat do příjmu kvůli dávkám. Dále také sladila novely, které mají regulovat reklamu na léčivé přípravky a umožnit vydávat poukazy na zdravotnické prostředky i elektronicky. Senát schválil i to, že pojišťovny budou hasičům hradit náklady za širší okruh jejich zásahů. Evropská unie by také podle senátorů měla prosadit další sankce vůči Rusku kvůli zadržení Alexeje Navalného a reakci na víkendové demonstrace.

Větší dostupnost moderních léků pro pacienty, elektronizace zdravotnictví a spravedlivější úhrady za zdravotní péči jsou hlavní priority ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pro příští rok. Chce je prosadit i na základě práce svých předchůdců. Ministr připustil, že řadu věcí zbrzdila epidemie, dva velké zákony, a to o veřejném pojištění a elektronizaci, ale chce dovést do konce. Chce to po něm i opozice.

Přes tisíc škod za několik desítek milionů korun nahlásili pojišťovnám jejich klienti po prudkých deštích, které v minulém týdnu zasáhly republiku. Nejvíce případů je ze severní Moravy, jde především o vytopené garáže, sklepy a zahrady. Vyplývá to z ankety mezi největšími pojišťovnami. Ty už první škody vyřešily.

Ombudsman Stanislav Křeček upozorňuje na to, že kvůli současnému nastavení důchodového systému bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod. Podmínku minimální doby pojištění, která je 35 let, považuje za velmi přísnou. Žádný jiný evropský stát podle něj nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti.

Kanárské ostrovy jsou prvním regionem Španělska, který nabízí domácím i zahraničním turistům uhrazení výdajů souvisejících s koronavirovou nákazou. Úřady ostrovů, jejichž ekonomika závisí na turistickém ruchu, se rozhodly platit návštěvníkům případné repatriace, léčebné výdaje či náklady spojené s možnou povinnou karanténou.