Pojištění strana 3 z 5

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Sněmovna předlohu schválila. Poslanci podpořili také novelu informačního zákona. Úřady by podle ní musely informovat o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Dolní komora schválila i zákon, podle kterého bude v Česku zakázána výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, a to v souladu s předpisy Evropské unie.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Resort dopravy bude moci ve výjimečných situacích, například při kalamitách nebo krizích, povolit řidičům kamionů, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou poslanci stvrdili. Opozičnímu hnutí ANO se nepodařilo na schůzi prosadit přednostní projednání vládní předlohy, kterou by chtělo opravit zákonnou možnost předčasné penze pro zdravotnické záchranáře. Další body poslanci neprojednali, řádnou schůzi přerušili do příští středy.

Dospělí i děti, kteří trpí nějakou vzácnou nemocí, neměli až donedávna velkou šanci na zlepšení svého stavu. Moderní věda jim ale mnohdy tuto naději na lepší život dává.

Vysoká inflace začala ovlivňovat chování Čechů i v souvislosti s dovolenými. Podle Asociace cestovních kanceláří prodeje zájezdů zatím nedosáhly čísel, jaká byla před pandemií covidu-19. Ve srovnání s loňským rokem, kdy platila různá protiepidemická opatření, je ale teď zájem o zahraniční pobyty velký. Kolik Čechů se v létě za hranice nakonec vydá, cestovní kanceláře nedokáží odhadnout. Mohlo by jít zejména o ty, kteří mají úspory.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) se úterním nálezem vymezil proti dosavadní judikatuře. Ta, zjednodušeně řečeno, vedla k závěru, že klienti měli neplatné smlouvy rozpoznat, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Nález je dostupný na webu soudu. Podle advokáta Petra Němce jde o významný judikát se značnými potenciálními dopady, týkajících se až milionu smluv.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Povinné ručení letos v průměru zdraží o pět až sedm procent. Pojišťovny odkazují na inflaci a své vlastní zdražení zdůvodňují tím, že  se zvýšily škody vyplácené na jednu havárii. V lednu dosáhla v průměru 52 500 korun.

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Soud v pondělí i potřetí nepravomocně osvobodil dvojici exmanažerů státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kteří čelí stíhání za porušení povinnosti při pojištění úvěru na výstavbu cementárny ve Vietnamu. Žalobce znovu žádal pro Jiřího Skuhru čtyřleté vězení, pro Karla Plevu pak tříletý podmíněný trest. Chce také, aby zaplatili škodu způsobenou pojišťovně. Částka už podle něj přesáhla 416 milionů korun a bude se dále zvyšovat.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Ve čtvrtek mají Češi poslední možnost změnit zdravotní pojišťovnu k začátku příštího roku. Žádost totiž musí podat tři měsíce předem. Pojišťovny letos přišly s řadou novinek – zaměřují se i na pacienty po covidu a přispívají jim na pobyty v lázních nebo testy protilátek. K důvodům přechodu patří například doporučení lékaře nebo přechod do ordinace, která má smlouvu s jinou pojišťovnou.

Nemoc zvaná fenylketonurie zabíjí, když člověk nedodržuje velmi přísnou a drahou dietu. Ročně stojí postižené desítky tisíc korun navíc, pojišťovny však na drahé potraviny přispívají jen zanedbatelnou částkou. Opírají se přitom o byrokratické zdůvodnění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který odmítá uznat potraviny za způsob léčby. Jiná ale neexistuje. Na problém upozornil už před dvěmi lety pořad Reportéři ČT, Aneta Snopová se nyní k tématu vrátila.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Přes tisíc soudních znalců letos vrátilo razítko. Od začátku roku musí splňovat nová pravidla včetně povinného pojištění nebo používání datových schránek. Do nich se třetina znalců zatím vůbec nepřihlásila. Ministerstvo spravedlnosti teď hledá cesty, jak nahradit chybějící experty, a to především ve zdravotnictví.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého schodku, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun. Podle svazu rostou výdaje systému v posledních letech víc než ekonomika, situaci zhoršila i pandemie. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek však v pořadu Události, komentáře (UK) uvedl, že zůstává optimistou a nepovažuje rok 2022 za kritický – naopak očekává návrat k vyrovnanému hospodaření.

Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého deficitu, chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Upozornil, že výdaje rostou v posledních letech výrazně rychleji než ekonomika, navíc epidemie covidu tento trend ještě prohloubila. Řešením je podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha utlumení růstu nákladů, například při některém preventivním očkování proti koronaviru.

Víc než jednu a čtvrt miliardy korun už lidé mezi sebou vybrali na pomoc jihomoravským obcím postiženým tornádem. Pojišťovny pak už lidem na jihu Moravy vyplatily zhruba dvě třetiny pojistek. Živelní katastrofa ale odhalila větší problém. Až polovina nemovitostí v Česku totiž není vůbec pojištěná. Další třetina lidí má svůj majetek pojištěný na nižší částku, než je jeho skutečná hodnota.

V Česku za poslední rok přestalo podnikat přes sto cestovních kanceláří, tedy nejvíc v historii. Skoro dvě desítky z nich podle ministerstva pro místní rozvoj skončily úplně. Pojišťovny odhadují, že jejich klientům letos vyplatí zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Odškodnění by mohlo dostat víc než 45 tisíc lidí.