Pivo strana 5 z 5

Pivo je považováno za český národní nápoj, oblíbený mok nepřehlížejí ani tuzemští hudební skladatelé nebo oceňovaní literáti. Komponista Jan Kučera se inspiroval texty o pivu od Husa po Hrabala a složil Pivní oratorium. Pod jeho taktovkou skladbu, která měla světovou premiéru v roce 2016 na Pardubickém hudebním jaru, uvede 30. ledna Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Pivní kvasinky, z nichž se vyrábí piva plzeňského typu, se na Zemi objevily teprve před půl tisíciletím. Vznikly díky tomu, že se náhodně setkaly dva jiné druhy těchto houbových mikroorganismů. Všechny dnes používané kmeny mají společný původ u tohoto okamžiku, všechny vznikly ze styku těchto dvou hub. Prokázal to nový výzkum nizozemských vědců.

Také čeští exportéři sledovali výsledky britských voleb s mimořádným zájmem, byť obchodní podíly jednotlivých firem na ostrovním trhu jsou rozdílné.  O svých zkušenostech hovořili dva jejich zástupci pro Byznys ČT24.

Prodej piva v plastu postupně ukončí lídr českého trhu, Plzeňský Prazdroj. Pivovar už přestal vyrábět 1,5litrové PET lahve, k doprodání zbývá posledních 300 tisíc kusů.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vymysleli přístroj, který umožňuje objektivně změřit kvalitu piva přímo v terénu. Novinka má pivovarům pomoci ověřit, zda je pivo ve skladu, restauraci nebo v obchodě čerstvé.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.

Slavnostním naražením prvního sudu začal o víkendu v Mnichově 186. ročník Oktoberfestu. Tradiční pivní festival by do 6. října mělo navštívit kolem šesti milionů hostů. Nejspíš zde znovu vypijí přes sedm milionů litrů piva, které je letos opět o něco dražší než před rokem.

V Česku se vaří čím dál více piva, jak potvrzují i ve čtvrtek zveřejněná červencová čísla. Pivovarům pomáhají letní teploty a také export. Na jednoho Čecha připadá ročně 141 litrů a do ciziny se každým rokem vyváží víc a víc, třeba i do Británie. Jenže právě tento trh nyní ohrožuje tvrdý brexit, který by mohl zdražit dovážená piva.

Československé motorky Jawa jsou v současném Turecku přetrvávajícím fenoménem nejen pro nostalgiky a hluk jejich motorů se dodnes podílí na zvukové stopě nejen ve středomořské Antalyi. Do země na Bosporu je ve velkém přivedl turecký podnikatel Kamil Yacici – a Turkům dal poznat i české pivo.

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s revolučním nápadem vyhlásit pivo za nealkoholický nápoj. Informovala o tom agentura RBK s odkazem na text rozvojové obchodní strategie pro příštích šest let. Pivovary přijaly zprávu s nadšením, v poslaneckých kruzích podle agentury TASS plán vyvolal šok. Jeden z poslanců chce ministerstvo zažalovat.

Lahve na pivo, víno i tvrdý alkohol mohou obsahovat potenciálně nebezpečné množství jedovatých prvků, jako je například olovo nebo kadmium. Upozornili na to chemici z univerzity v Plymouthu, podle jejichž rozborů lze nebezpečné látky najít ve smaltovaných ozdobných částech vybraných lahví.

V nákupních koších Čechů se stále častěji objevují tzv. zdravé potraviny. Souvisí to jednak s rostoucí popularitou zdravého životního stylu a vyššími příjmy, ale také se zvyšující se nabídkou prodejců. A data z obchodů pak ukazují, o co je největší zájem. To potom výrobce i řetězce motivuje k dalšímu rozširování nabídky. Kruh se uzavírá a přechází do spirály.

Člověk za týden průměrně vypije a sní dva tisíce částeček umělé hmoty menších než jeden milimetr o celkové váze pěti gramů. To odpovídá hmotnosti kreditní karty. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců 90 procent plastů pochází z vody, část ale člověk přijme i z piva, soli nebo korýšů. Ročně to tedy znamená přes 100 tisíc částeček.

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více. Odbyt v zahraničí činil 4,3 milionu hektolitrů, o 4,5 procenta více než v předchozím roce, což bylo také maximum v historii firmy.

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na čtyřletém projektu, jehož cílem je snížit dopady sucha na pěstování sladovnického ječmene, zachovat jeho vysokou kvalitu a potřebné výnosy pro výrobu piva. Cílem je získat genotypy vhodné pro další šlechtění, uvedl proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal.

Tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Po předloňském poklesu výroby se loni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, ale zvýšila se i tuzemská spotřeba. Na obyvatele se tak v Česku loni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více, uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.

Díky potápění, které je jeho koníčkem, nyní může Američan Jamie Adams vařit pivo z více než 130 let starých kvasnic. Získal je z lahví piva, které na dně Atlantského oceánu v hloubce jednačtyřiceti metrů ukrýval vrak zaoceánského parníku SS Oregon. Ztroskotal v roce 1886 při cestě z Liverpoolu. Sládek prý díky těmto kvasnicím dosáhl chuti, která dnes už jinak neexistuje.

Ve staroměstských uličkách nebo na náplavce by na sklonku léta již nemělo chodce překvapit pivní kolo – nemotorové, šlapáním poháněné vozidlo o rozměrech dodávky. Obvykle se jimi vozí turisté, kteří šlapou, zatímco konzumují alkohol. Na žádost Prahy 1 by vedení města chtělo zakázat provoz pivních kol buď v historickém centru, kam dnes nesmějí auta nad 3,5 tuny, nebo v širší oblasti, kam nesmějí vozidla nad šest tun. Rozhodující slovo bude mít magistrátní odbor dopravy.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vyvíjejí technologické postupy pro zpracování odpadových surovin, které vznikají při výrobě piva a vína. Z pecek hroznů lze podle nich nejen lisovat olej, ale také vyrábět hroznovou mouku, ze které se pak pečou bezlepkové sušenky. Do pečiva se dá přidávat také například pivovarské mláto, které obsahuje velké množství vlákniny.

V pátek začíná Suchej únor: kampaň vyzývající k měsíci abstinence chce především poukázat na to, jak silný společenský tlak na konzumaci alkoholu v Česku panuje. Organizátoři vyzývají lidi, aby si sedli večer ke stolu s přáteli, objednali si nealko a pozorovali jejich reakce. Smyslem kampaně je také připomenout, že kvůli alkoholu zemře každou minutu šest lidí. Její sedmý ročník zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví a Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.