Pivo strana 2 z 5

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Prudce rostoucí náklady na energie a obaly se promítnou v cenách piva. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv, což potvrdil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. V podobném duchu reaguje také Budějovický Budvar, Staropramen nebo náchodský Primátor.

Politici znovu otevírají možnost tolerance alkoholu u vodáků. Návrh už prošel druhým čtením. Povolené množství alkoholu by však bylo omezené – bez pokuty by někde mohl mít vodák až půl promile. Odpůrci to považují za nebezpečné, zastánci zase tvrdí, že změna by odpovídala tomu, jak to na českých řekách vypadá už teď.

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Vědci poprvé prostudovali, jak se liší vliv alkoholického a nealkoholického piva na střevní mikrobiom. Účastníci jejich studie po čtyřech týdnech pravidelné konzumace vykazovali lepší střevní zdraví, a to i v případě nápoje bez alkoholu.

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Přerovský pivovar Zubr si před třiceti lety připomínal 120 let od položení základního kamene tehdejšího prvního moravského pivovaru se sladovnou. Zubr byl tehdy dodáván kromě tuzemska také zákazníkům na Slovensko, do Polska, Maďarska a Německa. A proč je ve znaku pivovaru zrovna zubří hlava?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Organizátoři akce Suchej únor se zaměřili na děti. V kampani Nechmel děti upozorňují rodiče na rizika, která představují pivní nápoje. Mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální už v dětství. Podle ředitele Suchého února Petra Freimanna je nyní zásadní téma vůbec otevřít. Psycholožka Helena Horálek upozornila, že rodiče jsou obvykle první, kdo svému dítěti alkohol nabídne. I podávání nealkoholických nápojů podobných těm alkoholickým je však inspiruje ke kulturnímu přijetí alkoholu.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Archeologové našli už před 125 lety na severním Kavkazu podivná drobná žezla vyrobená z ušlechtilých kovů. Nová analýza teď odhalila, že soubor zlatých a stříbrných trubiček ve skutečnosti představuje nejstarší známá brčka na světě.

Vláda zruší elektronickou evidenci tržeb, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Povinná registrace se tak už nevrátí. Teď je EET kvůli dopadům covidu pozastavená. Zástupci nové koalice tento systém kritizovali od začátku jeho fungování. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) evidence pomohla narovnat podnikatelské prostředí.

Během vleklé pandemie koronaviru se v Rusku zvýšila spotřeba alkoholu. Covid tak v zemi přerušil pozitivní dlouhodobý trend snižování závislosti. Rusové v posledních letech ve větší míře pijí spíš pivo a víno, klesá spotřeba vodky a dalšího tvrdého alkoholu.

Odbyt pivovarů v Česku klesá, naopak se daří exportu. Ve srovnání s loňskem se piva vyvezlo zhruba o dvě procenta víc. Zájem roste i v zámoří, důkazem je sládek, který šíří pověst českého ležáku v Kanadě a sbírá za něj ceny. V těchto dnech navštěvuje tuzemské pivovary.

Ve Spojených arabských emirátech žijí a pracují zhruba dvě tisícovky Čechů. Kulturně a klimaticky jde o zcela odlišné prostředí. I proto krajané letos uvítali obnovu česko-slovenského spolku.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.

Plzeňský Prazdroj zdražuje od 1. října pivo. Dotkne se to většiny produktů, v průměru jde o 46 haléřů na půllitr. Poprvé po třech letech se to týká také čepovaných piv. Jeho zdražení v minulých letech kopírovala většina větších českých pivovarů, a tak se k němu zřejmě v nejbližší době přidají. Staropramen zvýšil ceny už 1. července.

Bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku, s největší pravděpodobností ukrývalo pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Zbytky obsahu této nádoby nově popsali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studii o „nejarchivnějším českém“ pivu vydal anglický časopis Archaeometry.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Češi se opět vrací k pití točeného piva, za červen už tuzemské hospody vyčepovaly téměř stejné množství jako ve stejném období před pandemií. Celkově ale za první pololetí vyrobily pivovary o téměř 550 tisíc hektolitrů méně než vloni. Ztrátu částečně vykompenzoval rostoucí export. Český svaz pivovarů a sladoven očekává, že situace se bude dál zlepšovat. Pokud ovšem na podzim nepřijdou další omezení.

S otevřením zahrádek už některé restaurace zvýšily ceny, především u piva. Ty, které zatím váhají, se bojí o zákazníky. Po znovuotevření je totiž potřebují získat zpět. Podobně uvažují i hoteliéři. Ceny porostou nejdřív v turisticky atraktivních oblastech, například na horách nebo v lázních. Češi si ale budou muset připlatit i za kosmetické služby, masáže nebo kadeřníka.

Dynamické tempo očkování ve Spojených státech začíná klesat. Druhou vakcínu má za sebou třetina dospělé populace a do půlky června by ji měla dostat polovina lidí starších šestnácti let. Za zpomalováním není nedostatek vakcín, ale pokles zájmu některých společenských vrstev. Města i státy začaly nabízet různé odměny těm, kteří teď na očkování dorazí. New York nabízí volné vstupenky do muzeí, hlavní město Washington zase rozdává zdarma pivo.

Češi loni za čepované pivo utratili o šest miliard korun méně, odhaduje studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Do té autoři ale nezapočítávají tržby minipivovarů, částka tak může být ještě o desetinu vyšší. Suma také nezahrnuje ztráty v době, kdy mohly být loni restaurace otevřené.

Pivovary v Česku loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, výroba meziročně klesla o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele se snížila o zhruba sedm litrů na osobu, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v zemi, ale i v zahraničí, uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Koronavirová pandemie omezila život také ve Zlínském kraji, například i tradiční kulturní akce. Kvůli covidu byla už loni zrušena Jízda králů ve Vlčnově – událost, která je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Velký je také vliv na místní podnikatele, výrazně utrpěli pekaři, například ti, kteří vyrábějí tradiční valašské frgály, nyní jich upečou zhruba jenom pětinu. Dopadům pandemie na život v Česku se věnuje pořad České televize SeČTeno, tentokrát ze Zlínského kraje.