Odra strana 2 z 4

Nedávný úhyn zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku způsobil nedostatek kyslíku. Potvrdily to výsledky analýz odebraných vzorků. Cizí zavinění nebylo prokázáno, řekl tiskový mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka. Část vzorků se ještě zpracovává a definitivní výsledky by měly být příští týden.

Zhruba tunu ryb v řece Odře na česko-polském pomezí u Bohumína nejspíš minulý týden neotrávila nebezpečná látka. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za úhyn může nedostatek kyslíku ve vodě. Podrobné laboratorní výsledky úřad zveřejní zřejmě až příští týden.

Ostrava má k dispozici mapu, která ukazuje, ve kterých částech města je nejvyšší nebo nejnižší povrchová teplota. Data mohou posloužit městskému ateliéru při plánování nové výstavby. Ukazují, že nejteplejšími místy jsou v Ostravě centrum města, obchodní centra či průmyslové areály, naopak v Porubě je povrchová teplota nejnižší. Mapu vytvořili na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TU).

Moravskoslezští hasiči v pátek dopoledne odstranili nornou stěnu, kterou kvůli úhynu ryb vybudovali ve středu v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku. Stěna bránila naplavení dalších ryb do sousedního Polska. Aktuálně už však není potřebná, protože řeku se již podařilo vyčistit, řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Ve čtvrtek večer už se podle ní mrtvé ryby v místě objevovaly jen zcela výjimečně.

Průtoky řek v Česku se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období. Stav na většině povodí je silně podnormální. Nedostatek vody pro domácnosti ani průmyslu nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně uhynuly stovky ryb, to znamená asi dvě procenta populace v řece, tedy zhruba tuna ryb. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že úhyn nepovažuje za „nijak dramatický“. Co za ním stojí, zatím není jasné, Česká inspekce životního prostředí ale již avizovala, že ryby uhynuly nejspíše kvůli nedostatku kyslíku. Vzorky odebrané ve středu se budou vyhodnocovat několik dní. Informovala o tom mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Mezi uhynulými kusy byly podle ní všechny druhy ryb, ale ve větší míře i dravé ryby, které jsou náchylnější na kyslík.

V řece Odře na české straně hynou ryby, oznámila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová na Twitteru. Úhyn ryb potvrdil také její český protějšek Petr Hladík (KDU-ČSL) i polský vodohospodářský podnik. Polské úřady nyní podle ministryně zkoumají situaci v obci Chalupki poté, co tam byl zaznamenán nález leklých ryb, které proud přinesl z české strany hranice. Chalupki leží přímo u hranic naproti Bohumínu, na protějším břehu Odry.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Varšavě po setkání se svým protějškem Zbigniewem Rauem znovu odmítla polský nárok na válečné reparace. Podle ní je již tato otázka uzavřena. Poláci podle Raua nicméně stále věří, že se německá pozice bude vyvíjet. Na poli německo-polských vztahů jde už o několikátou překážku za poslední dobu.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Polsko i Německo stále pátrají po příčinách masivního úhynu ryb v Odře. Obě země už ze svých břehů odklidily přes dvě stě tun rybích zdechlin a přírodní katastrofa také zhoršila jejich vzájemné vztahy. Informace o zamořené řece si totiž Polsko nechalo několik dní pro sebe a rozčarování v Německu bylo a stále je velké. Podle německých úřadů nezpůsobila úhyn ryb v řece jediná látka.

Polské úřady stále neví, co způsobilo masivní úhyn ryb v Odře. Tamní laboratoře testují na tři stovky možných látek. Znám není ani skutečný rozsah této přírodní katastrofy. Polská policie vypsala odměnu v přepočtu přes pět milionů korun za informace vedoucí k pachateli. Sousední Německo Poláky kritizuje za pozdní varování.

Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Komplexní toxikologické studie nicméně i nadále pokračují.

Vzorky vody v řece Odře podle německých úřadů ukázaly po hromadném úhynu ryb značné znečištění rtutí. Řekl to rozhlasové stanici RBB šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Nedostatek kyslíku jako příčinu úhynu místní úřady od počátku odmítají, uvedla agentura DPA. Polsko podle agentury AP vyslalo na pomoc s čištěním toku vojáky a rezervisty.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.

V Ostravě začala další velká dopravní uzavírka. Déle než rok se bude rekonstruovat most přes řeku Odru v Opavské ulici. Konstrukce je ve velmi špatném stavu a čeká ji kompletní oprava. Řidiči musejí počítat s omezením.

Jen během uplynulého víkendu si vodní živel vyžádal tři oběti. Už loni přitom stoupl počet utopených vodáků. Bylo jich osm, tedy o šest více než rok předtím. Povodí řek se proto snaží podobným nešťastným událostem zabránit instalací záchranných prvků, vybavení však často kradou zloději.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo opravu mostu přes řeku Odru na vytížené silnici I/56 mezi Ostravou a Hlučínem. Most je kvůli tomu od pondělního rána zavřený, řidiči musí jet objížďkami. Silnice je hlavní spojnicí Ostravy a Hlučínska. Objízdné trasy přes přilehlé obce přinesly hned v prvním dni dlouhé kolony a dopravní komplikace.

Budovatelská myšlenka prezidenta Miloše Zemana na stavbu velkolepého kanálu Dunaj–Odra–Labe se dostala do další fáze. Koncem března se ministerstvo dopravy dohodlo s polskou stranou, že začne stavět kanál na řece Odře. Úředníci už pro něj hledají přístav v Ostravě a okolí, přestože představitelé města to odmítají. Odborníci upozorňují, že se neobejde bez fatálních zásahů do přírody a jeho ekonomický přínos není zřejmý. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Silva Kleková a Michael Fiala.

Veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou samci. Může za to zvláštní rozmnožovací strategie, vajíčka také „kradou“ skokanům skřehotavým. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu týmu vědců z Akademie věd ČR a Ostravské univerzity. Takové populace čtyřnohých obratlovců nejsou jinde známy, uvedli experti. Výzkum však odhalil i další zvláštnosti. Výjimečný proces rozmnožování lze podle vědců sledovat právě na přelomu dubna a května.

Zástupci českého ministerstva dopravy a polského ministerstva infrastruktury se shodli na tom, že optimální trasa vodního koridoru, který umožní splavnění řeky Odry z Polska do Česka, by měla vést na Karvinsku západně od Bohumína a vyhnout se říčním meandrům.

Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.