Odra strana 2 z 4

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Polsko i Německo stále pátrají po příčinách masivního úhynu ryb v Odře. Obě země už ze svých břehů odklidily přes dvě stě tun rybích zdechlin a přírodní katastrofa také zhoršila jejich vzájemné vztahy. Informace o zamořené řece si totiž Polsko nechalo několik dní pro sebe a rozčarování v Německu bylo a stále je velké. Podle německých úřadů nezpůsobila úhyn ryb v řece jediná látka.

Polské úřady stále neví, co způsobilo masivní úhyn ryb v Odře. Tamní laboratoře testují na tři stovky možných látek. Znám není ani skutečný rozsah této přírodní katastrofy. Polská policie vypsala odměnu v přepočtu přes pět milionů korun za informace vedoucí k pachateli. Sousední Německo Poláky kritizuje za pozdní varování.

Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Komplexní toxikologické studie nicméně i nadále pokračují.

Vzorky vody v řece Odře podle německých úřadů ukázaly po hromadném úhynu ryb značné znečištění rtutí. Řekl to rozhlasové stanici RBB šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Nedostatek kyslíku jako příčinu úhynu místní úřady od počátku odmítají, uvedla agentura DPA. Polsko podle agentury AP vyslalo na pomoc s čištěním toku vojáky a rezervisty.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.

V Ostravě začala další velká dopravní uzavírka. Déle než rok se bude rekonstruovat most přes řeku Odru v Opavské ulici. Konstrukce je ve velmi špatném stavu a čeká ji kompletní oprava. Řidiči musejí počítat s omezením.

Jen během uplynulého víkendu si vodní živel vyžádal tři oběti. Už loni přitom stoupl počet utopených vodáků. Bylo jich osm, tedy o šest více než rok předtím. Povodí řek se proto snaží podobným nešťastným událostem zabránit instalací záchranných prvků, vybavení však často kradou zloději.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo opravu mostu přes řeku Odru na vytížené silnici I/56 mezi Ostravou a Hlučínem. Most je kvůli tomu od pondělního rána zavřený, řidiči musí jet objížďkami. Silnice je hlavní spojnicí Ostravy a Hlučínska. Objízdné trasy přes přilehlé obce přinesly hned v prvním dni dlouhé kolony a dopravní komplikace.

Budovatelská myšlenka prezidenta Miloše Zemana na stavbu velkolepého kanálu Dunaj–Odra–Labe se dostala do další fáze. Koncem března se ministerstvo dopravy dohodlo s polskou stranou, že začne stavět kanál na řece Odře. Úředníci už pro něj hledají přístav v Ostravě a okolí, přestože představitelé města to odmítají. Odborníci upozorňují, že se neobejde bez fatálních zásahů do přírody a jeho ekonomický přínos není zřejmý. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Silva Kleková a Michael Fiala.

Veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou samci. Může za to zvláštní rozmnožovací strategie, vajíčka také „kradou“ skokanům skřehotavým. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu týmu vědců z Akademie věd ČR a Ostravské univerzity. Takové populace čtyřnohých obratlovců nejsou jinde známy, uvedli experti. Výzkum však odhalil i další zvláštnosti. Výjimečný proces rozmnožování lze podle vědců sledovat právě na přelomu dubna a května.

Zástupci českého ministerstva dopravy a polského ministerstva infrastruktury se shodli na tom, že optimální trasa vodního koridoru, který umožní splavnění řeky Odry z Polska do Česka, by měla vést na Karvinsku západně od Bohumína a vyhnout se říčním meandrům.

Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Státní podnik Povodí Odry chtěl začít už letos se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Obec ale podle vodohospodářů přípravy zpomaluje. Zahájení stavby, která má trvat pět let, předpokládají nejdříve v roce 2025. Zatím pokračuje bourání vykoupených domů.

Představitelé hnutí ANO v Moravskoslezském kraji nepodporují vládní rozhodnutí o přípravě vodního kanálu na řece Odře, který má být součástí prezidentova snu o propojení tří moří. Vláda schválila první fázi, která by měla vést z Ostravy do polského přístavu Kožle. Ostravský primátor Tomáš Macura a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák proti záměru vystupují. Vláda je svým krokem překvapila. Projekt je podle nich zastaralý, zbytečný a ohrožuje přírodní bohatství. Tématem se v pořadu Reportéři ČT zabývali Silvie Kleková a Michal Fiala.

Po vydatných deštích stoupaly i ve středu hladiny řek na východě Čech a na Moravě. Třetí stupeň povodňové aktivity hlásilo během dne mnoho míst po celém Česku. Hasiči pomáhali stavět provizorní hráze z pytlů s pískem a odčerpávali vodu ze sklepů. Na Karvinsku voda omezila provoz na dálnici D1 u Vrbice a toky jsou rozvodněné i ve Zlínském kraji. Řeka Morava ve Strážnici se blíží stupni extrémního povodňového ohrožení, obyvatelé však evakuování nejsou.

Po vydatných deštích se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Polančice v Polance dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, kolem půl desáté večer ale kulminovala. Později v noci stoupla na nejvšší stupeň také Krasovka na Bruntálsku. Povodně hrozí i na dalších místech Česka, hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před vydatnými dešti. Extrémní nebezpečí povodní hrozí od úterního večera na Chrudimsku a Pardubicku, od středy pak i v obcích s rozšířenou působností Moravská Třebová a Mohelnice.

V Jeseníkách napadl první sníh letošního podzimu a zkomplikoval dopravu na tahu mezi Šumperkem a městem Jeseník. V nižších nadmořských výškách bude pršet, v následujících dnech i vydatně. Napršet může i kolem 50 milimetrů srážek za 24 hodin a na horách na severu do středy napadne i víc než 30 centimetrů sněhu. Déšť zvedne hladiny řek, Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) proto vydal varování před povodněmi.

Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je dle vědecké obce hazard. Ministerstvo dopravy namítá, že dopad projektu na životní prostředí se teprve bude vyhodnocovat.

Ostravská univerzita vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy stavby první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stejného názoru je i senátor a ekolog Petr Orel (SZ), podle kterého má studie proveditelnosti nedostatky a měly by vzniknout oponentní posudky. Podle předsedy Asociace Dunaj-Odra-Labe Jana Skalického je naopak projekt připraven dobře. Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů.