Odra strana 3 z 4

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Už jen pár metrů dělí hladinu řeky Odry od rybníka Velký Budní nedaleko Ostravy. Při letošních povodních vodní tok podemlel břeh a ve vodě zmizela velká část hráze včetně cyklostezky, která po ní vede. Rybáři tak musí hráz rozšířit směrem do rybníka.

Stavba největší přehrady na řece Odře u polského města Ratiboř skončila. Suchý poldr v přepočtu za 12 miliard korun má ochraňovat města v povodí Odry před velkou vodou. Do budoucna Polsko chystá poldr proměnit na klasickou přehradu. Nádrž bude klíčová i pro splavení Odry do Česka.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Regionální záplavy, které postihly Česko, mají další oběť. Zemřel jeden ze dvou vodáků, kteří se převrátili na Vsetínské Bečvě pod splavem v Hovězí. Druhý je ve vážném stavu. Situace na tuzemských řekách se přitom uklidňuje. Třetí, tedy nejvyšší povodňový stupeň již neplatí na žádném místě, druhý stupeň zůstává pouze na Novohradce a Chrudimce. Oběť velké vody oznámil Lopeník na Slovácku. V pondělí ještě může pršet na východě České republiky, zejména v Beskydech.

Vytrvalý a vydatný déšť dál zvedal hladiny řek v některých regionech, zejména na východě republiky. Pro Chrudimsko, Pardubicko a Frýdlantsko meteorologové vydali upozornění před extrémním stupněm nebezpečí záplav, řeky tam na několika místech vystoupaly na třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Před 23:00 platil stav ohrožení na dvou stanicích a hladiny tam už nestoupaly. Na východě republiky má ovšem pršet i v dalších hodinách. Po převrhnutí raftu na rozvodněné Morávce zemřelo ve Fakultní nemocnici Ostrava v neděli dítě.

Zatímco v předchozích letech hubila Studénka přemnožené komáry postřikem, který likvidoval zároveň i jiný hmyz včetně včel, letos instaluje do tůní přípravek, který hubí pouze larvy. Použití larvicidu vítají i ekologové, je šetrnější a účinnější.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

Odštěpný závod Odra státního podniku Diamo dokončil desetiletý projekt, který ochrání karvinskou aglomeraci před nekontrolovanými výstupy důlních plynů, zejména metanu, na povrch. Součástí systému technických opatření jsou mimo jiné téměř tři stovky odplyňovacích a monitorovacích vrtů. Projekt přišel zhruba na miliardu korun.

V Moravskoslezském kraji se objevil nový invazní druh, nebezpečný bolševník Sosnowského, který je příbuzným v Česku běžného bolševníku velkolepého. Mohutná rostlina dokáže z lokality vytlačit skoro všechny ostatní rostliny. Navíc obsahuje látky, které mohou být pro člověka nebezpečné. V Česku se v posledních letech stále více rozšiřují i další nepůvodní rostliny, například křídlatka nebo netýkavka.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě kritizuje vládní kroky v boji proti suchu. Většina jich podle kontrolorů zůstává pouze na papíře. Proti tomu se ohrazuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a upozorňuje na tisíce projektů svého resortu. Ministerstvo zemědělství v Událostech, komentářích hájil náměstek Aleš Kendík, který poukazuje na práce v povodí Odry a Moravy. Podle předsedy Strany zelených Petra Štěpánka problémy leží jinde. Po větší pružnosti vlády volá i Martin Kuba (ODS).

Zpracovatel studie proveditelnosti týkající se kanálu Dunaj–Odra–Labe Martin Pavel se nebojí, že by lodě zůstaly na suchu. Argumentuje systémem přečerpávání vody z jednoho povodí do druhého. Proplouvání kanálem by pak mělo být podle studie za mírný poplatek, který by kompenzoval náklady na vybudování přečerpávacích stanic. Ptala se redaktorka ČT Barbora Měchurová.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.

Zajímavosti a fakta o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe přehledně zpracováváme do seriálu na sociálních sítích. Každý týden vznikne jeden díl.

Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Nejnovější data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, jak se vyvíjí sucho v České republice. Ani vydatné deště zatím studny nenaplnily, ačkoliv došlo ke zlepšení zejména na severovýchodní Moravě a ve východních Čechách. Nejhorší situace zůstává na jihovýchodní Moravě.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se v pátek setkal se šéfem Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomírem Fojtů. Diskutovali o chystané koncepci vodní dopravy nebo o projektu Dunaj–Odra–Labe. Prioritou by mělo být zejména zkvalitnění vodních cest a odstraňování úzkých míst na řekách. Jde například o prodloužení splavnosti Labe do Pardubic nebo modernizace vodní cesty na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem či stavbu problematického jezu v Děčíně.

Na třech desítkách míst v Česku se dostaly hladiny toků v noci na čtvrtek na povodňový stav. Dopoledne se zvedly hladiny ještě na dalších čtyřech místech. Většina byla na nejnižším stupni povodňové aktivity, na třech místech se postupně hladiny dostaly až na třetí stupeň, tedy ohrožení. Jako poslední z tohoto stupně klesla v podvečer Olše. Voda na severu a východě země zaplavila silnice a sklepy, podle meteorologa ČT Michala Žáka ale už nehrozí, že by hladiny řek někde znovu dramaticky rostly.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.

Plánů a představ o splavnění řek a propojení moří je přes pět set kartonů. Víc než šedesát metrů regálů v Moravském zemském archivu plní vize minulých vládců a stavitelů. Projekt průplavu Dunaj–Odra–Labe měla do konce dubna projednat vláda, termín se ale posunul. Ministerstvo dopravy chce průplav za téměř šest set miliard korun začít stavět po roce 2030.

Český prezident Miloš Zeman se sešel s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem. Hlavním tématem „přátelského jednání“ byl projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, sdělil po schůzce hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hofer Zemanovi slíbil, že přezkoumá rakouský postoj k projektu. Ten byl dosud spíše zdrženlivý. Na závěrečném brífinku Zeman zhodnotil svou třídenní návštěvu Rakouska jako velmi uspokojivou.