Odra strana 3 z 4

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Státní podnik Povodí Odry chtěl začít už letos se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. Obec ale podle vodohospodářů přípravy zpomaluje. Zahájení stavby, která má trvat pět let, předpokládají nejdříve v roce 2025. Zatím pokračuje bourání vykoupených domů.

Představitelé hnutí ANO v Moravskoslezském kraji nepodporují vládní rozhodnutí o přípravě vodního kanálu na řece Odře, který má být součástí prezidentova snu o propojení tří moří. Vláda schválila první fázi, která by měla vést z Ostravy do polského přístavu Kožle. Ostravský primátor Tomáš Macura a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák proti záměru vystupují. Vláda je svým krokem překvapila. Projekt je podle nich zastaralý, zbytečný a ohrožuje přírodní bohatství. Tématem se v pořadu Reportéři ČT zabývali Silvie Kleková a Michal Fiala.

Po vydatných deštích stoupaly i ve středu hladiny řek na východě Čech a na Moravě. Třetí stupeň povodňové aktivity hlásilo během dne mnoho míst po celém Česku. Hasiči pomáhali stavět provizorní hráze z pytlů s pískem a odčerpávali vodu ze sklepů. Na Karvinsku voda omezila provoz na dálnici D1 u Vrbice a toky jsou rozvodněné i ve Zlínském kraji. Řeka Morava ve Strážnici se blíží stupni extrémního povodňového ohrožení, obyvatelé však evakuování nejsou.

Po vydatných deštích se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Polančice v Polance dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, kolem půl desáté večer ale kulminovala. Později v noci stoupla na nejvšší stupeň také Krasovka na Bruntálsku. Povodně hrozí i na dalších místech Česka, hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před vydatnými dešti. Extrémní nebezpečí povodní hrozí od úterního večera na Chrudimsku a Pardubicku, od středy pak i v obcích s rozšířenou působností Moravská Třebová a Mohelnice.

V Jeseníkách napadl první sníh letošního podzimu a zkomplikoval dopravu na tahu mezi Šumperkem a městem Jeseník. V nižších nadmořských výškách bude pršet, v následujících dnech i vydatně. Napršet může i kolem 50 milimetrů srážek za 24 hodin a na horách na severu do středy napadne i víc než 30 centimetrů sněhu. Déšť zvedne hladiny řek, Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) proto vydal varování před povodněmi.

Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je dle vědecké obce hazard. Ministerstvo dopravy namítá, že dopad projektu na životní prostředí se teprve bude vyhodnocovat.

Ostravská univerzita vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy stavby první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stejného názoru je i senátor a ekolog Petr Orel (SZ), podle kterého má studie proveditelnosti nedostatky a měly by vzniknout oponentní posudky. Podle předsedy Asociace Dunaj-Odra-Labe Jana Skalického je naopak projekt připraven dobře. Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Už jen pár metrů dělí hladinu řeky Odry od rybníka Velký Budní nedaleko Ostravy. Při letošních povodních vodní tok podemlel břeh a ve vodě zmizela velká část hráze včetně cyklostezky, která po ní vede. Rybáři tak musí hráz rozšířit směrem do rybníka.

Stavba největší přehrady na řece Odře u polského města Ratiboř skončila. Suchý poldr v přepočtu za 12 miliard korun má ochraňovat města v povodí Odry před velkou vodou. Do budoucna Polsko chystá poldr proměnit na klasickou přehradu. Nádrž bude klíčová i pro splavení Odry do Česka.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Regionální záplavy, které postihly Česko, mají další oběť. Zemřel jeden ze dvou vodáků, kteří se převrátili na Vsetínské Bečvě pod splavem v Hovězí. Druhý je ve vážném stavu. Situace na tuzemských řekách se přitom uklidňuje. Třetí, tedy nejvyšší povodňový stupeň již neplatí na žádném místě, druhý stupeň zůstává pouze na Novohradce a Chrudimce. Oběť velké vody oznámil Lopeník na Slovácku. V pondělí ještě může pršet na východě České republiky, zejména v Beskydech.

Vytrvalý a vydatný déšť dál zvedal hladiny řek v některých regionech, zejména na východě republiky. Pro Chrudimsko, Pardubicko a Frýdlantsko meteorologové vydali upozornění před extrémním stupněm nebezpečí záplav, řeky tam na několika místech vystoupaly na třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Před 23:00 platil stav ohrožení na dvou stanicích a hladiny tam už nestoupaly. Na východě republiky má ovšem pršet i v dalších hodinách. Po převrhnutí raftu na rozvodněné Morávce zemřelo ve Fakultní nemocnici Ostrava v neděli dítě.

Zatímco v předchozích letech hubila Studénka přemnožené komáry postřikem, který likvidoval zároveň i jiný hmyz včetně včel, letos instaluje do tůní přípravek, který hubí pouze larvy. Použití larvicidu vítají i ekologové, je šetrnější a účinnější.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

Odštěpný závod Odra státního podniku Diamo dokončil desetiletý projekt, který ochrání karvinskou aglomeraci před nekontrolovanými výstupy důlních plynů, zejména metanu, na povrch. Součástí systému technických opatření jsou mimo jiné téměř tři stovky odplyňovacích a monitorovacích vrtů. Projekt přišel zhruba na miliardu korun.

V Moravskoslezském kraji se objevil nový invazní druh, nebezpečný bolševník Sosnowského, který je příbuzným v Česku běžného bolševníku velkolepého. Mohutná rostlina dokáže z lokality vytlačit skoro všechny ostatní rostliny. Navíc obsahuje látky, které mohou být pro člověka nebezpečné. V Česku se v posledních letech stále více rozšiřují i další nepůvodní rostliny, například křídlatka nebo netýkavka.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě kritizuje vládní kroky v boji proti suchu. Většina jich podle kontrolorů zůstává pouze na papíře. Proti tomu se ohrazuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a upozorňuje na tisíce projektů svého resortu. Ministerstvo zemědělství v Událostech, komentářích hájil náměstek Aleš Kendík, který poukazuje na práce v povodí Odry a Moravy. Podle předsedy Strany zelených Petra Štěpánka problémy leží jinde. Po větší pružnosti vlády volá i Martin Kuba (ODS).

Zpracovatel studie proveditelnosti týkající se kanálu Dunaj–Odra–Labe Martin Pavel se nebojí, že by lodě zůstaly na suchu. Argumentuje systémem přečerpávání vody z jednoho povodí do druhého. Proplouvání kanálem by pak mělo být podle studie za mírný poplatek, který by kompenzoval náklady na vybudování přečerpávacích stanic. Ptala se redaktorka ČT Barbora Měchurová.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.