Odra strana 3 z 3

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě kritizuje vládní kroky v boji proti suchu. Většina jich podle kontrolorů zůstává pouze na papíře. Proti tomu se ohrazuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a upozorňuje na tisíce projektů svého resortu. Ministerstvo zemědělství v Událostech, komentářích hájil náměstek Aleš Kendík, který poukazuje na práce v povodí Odry a Moravy. Podle předsedy Strany zelených Petra Štěpánka problémy leží jinde. Po větší pružnosti vlády volá i Martin Kuba (ODS).

Zpracovatel studie proveditelnosti týkající se kanálu Dunaj–Odra–Labe Martin Pavel se nebojí, že by lodě zůstaly na suchu. Argumentuje systémem přečerpávání vody z jednoho povodí do druhého. Proplouvání kanálem by pak mělo být podle studie za mírný poplatek, který by kompenzoval náklady na vybudování přečerpávacích stanic. Ptala se redaktorka ČT Barbora Měchurová.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.

Zajímavosti a fakta o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe přehledně zpracováváme do seriálu na sociálních sítích. Každý týden vznikne jeden díl.

Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Nejnovější data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, jak se vyvíjí sucho v České republice. Ani vydatné deště zatím studny nenaplnily, ačkoliv došlo ke zlepšení zejména na severovýchodní Moravě a ve východních Čechách. Nejhorší situace zůstává na jihovýchodní Moravě.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se v pátek setkal se šéfem Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomírem Fojtů. Diskutovali o chystané koncepci vodní dopravy nebo o projektu Dunaj–Odra–Labe. Prioritou by mělo být zejména zkvalitnění vodních cest a odstraňování úzkých míst na řekách. Jde například o prodloužení splavnosti Labe do Pardubic nebo modernizace vodní cesty na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem či stavbu problematického jezu v Děčíně.

Na třech desítkách míst v Česku se dostaly hladiny toků v noci na čtvrtek na povodňový stav. Dopoledne se zvedly hladiny ještě na dalších čtyřech místech. Většina byla na nejnižším stupni povodňové aktivity, na třech místech se postupně hladiny dostaly až na třetí stupeň, tedy ohrožení. Jako poslední z tohoto stupně klesla v podvečer Olše. Voda na severu a východě země zaplavila silnice a sklepy, podle meteorologa ČT Michala Žáka ale už nehrozí, že by hladiny řek někde znovu dramaticky rostly.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.

Plánů a představ o splavnění řek a propojení moří je přes pět set kartonů. Víc než šedesát metrů regálů v Moravském zemském archivu plní vize minulých vládců a stavitelů. Projekt průplavu Dunaj–Odra–Labe měla do konce dubna projednat vláda, termín se ale posunul. Ministerstvo dopravy chce průplav za téměř šest set miliard korun začít stavět po roce 2030.

Český prezident Miloš Zeman se sešel s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem. Hlavním tématem „přátelského jednání“ byl projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, sdělil po schůzce hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hofer Zemanovi slíbil, že přezkoumá rakouský postoj k projektu. Ten byl dosud spíše zdrženlivý. Na závěrečném brífinku Zeman zhodnotil svou třídenní návštěvu Rakouska jako velmi uspokojivou.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Přípravy vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe budou zřejmě dále pokračovat pouze na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla kvůli vysokým nákladům již nesledovat tzv. labskou větev. Náklady na dunajsko-oderskou část jsou odhadovány na 283 miliard korun, připojení Labe by stálo dalších více než 300 miliard.