Ochrana strana 2 z 4

Krajský soud v Ostravě vyhlásil v případě hutní společnosti Liberty Ostrava individuální moratorium. O ochranu před jedním z věřitelů firma sama před časem požádala. Potvrdili to mluvčí soudu Igor Krajdl i Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková. Společnost má nyní třicet dnů na to, aby předložila plán restrukturalizace.

Huť Liberty Ostrava požádala o ochranu před věřiteli. Uvedl to server HN.cz. Ke konci října podle něj firma dlužila přes tři miliardy korun. Huť chtěla individuální moratorium na ochranu před jedním věřitelem, firmou Tameh. Krajský soud v Ostravě návrh přijal. Liberty má nyní třicet dnů na předložení plánu restrukturalizace. V návrhu na moratorium firma podle serveru uvedla, že počítá se vstupem investora a chystá také prodeje emisních povolenek či nepotřebného majetku.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Ochranu jedinců rostlin a živočichů by měla nahradit ochrana biotopů, tím by se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) měla zlepšit ochrana ohrožených druhů. Novelu zákona o ochraně přírody připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), do mezirezortního připomínkového řízení by měla jít na podzim. Ochrana všech zvláště chráněných druhů má být nově založena na ochraně jejich místa výskytu a místních populací.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v pondělí ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení.

Americké úřady pátrají po záškodnickém programu, takzvaném malwaru, o kterém se domnívají, že ho do amerických systémů nainstalovali čínští hackeři. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times. Američtí představitelé se obávají, že by takový program mohl vyvolat problémy ve správě energetických a telekomunikačních sítí či v dodávkách americkým vojenským základnám doma a v zahraničí. Peking by mohl program využít například při ozbrojeném konfliktu s Tchaj-wanem.

Ransomwarové útoky dokáží způsobit dost škod. Pachatelé při nich zpravidla zašifrují data oběti a pak požadují výkupné. Před vyšším rizikem použití ransomwaru proti cílům v Česku varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) naposledy v červnu. A i když jsou podle expertů cílem vyděračů zpravidla firmy či veřejné instituce, zaměřit se mohou i na jednotlivce. Proto odborníci důrazně nabádají k opatrnosti a doporučují těm, kteří nejsou v kyberprostoru zdatní, aby si vzdělání doplnili a ochránili tak sebe i ostatní. V současnosti zároveň finišuje příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) má systém ochrany obyvatelstva České republiky zásadní nedostatky, které se týkají nedostatečné informovanosti lidí. V zásobách podle kontrol chybějí plynové masky a není dostatek úkrytů, uvedl úřad v tiskové zprávě ohledně kontrol mezi lety 2015 a 2021. Proti kritice se ale ohradilo ministerstvo vnitra, které analýzu považuje za tendenční, a zmínilo, že český systém ochrany je naopak považovaný za jeden z nejlépe připravených a nejrobustnějších v Evropské unii.

Identifikační průkazy energetických poradců poskytujících asistenci v Nové zelené úsporám Light (NZÚ Light) a informační příručky s praktickými radami k zateplení jednotlivých konstrukcí domu. To jsou novinky v dotačním programu Nová zelená úsporám Light, které představilo ministerstvo životního prostředí. Informační příručky pomohou ochránit žadatele z nejzranitelnějších skupin obyvatel před zneužitím podvodných firem. Příručky jsou od pondělí dostupné na webu programu. O dotaci si požádalo 20 631 lidí, oznámil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Izrael odsouhlasil prodej elektronického systému, který má pomoci Ukrajině s ochranou proti útokům dronů. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nejmenované činitele. Izrael se snažil od začátku války chovat jako neutrální stát a hovořilo se o něm jako o jednom z možných kandidátů na zprostředkovatele míru. Podle Tel Avivu se o změnu politiky nejedná, jelikož systém nepoužívá smrtící střely, které by mohly přinést oběti na straně Ruska. Kyjev mezitím opět urgoval židovský stát kvůli dodávce protiraketových systémů.

Od pátku se o bezpečnost prezidenta Petra Pavla a jeho blízkých stará výhradně útvar k tomu určený – ochranná služba prezidenta republiky. Jde o stočlenný tým. Mezi osobními ochránci bude mít hlava státu i vojenské policisty, kteří se o Petra Pavla starali v minulosti. Osobní strážci z řad policistů se u něj pohybují od chvíle, kdy zvítězil v prezidentských volbách. Šlo hlavně o muže z ochranné služby vedené generálem Jiřím Komorousem. Nejde ale jen o bodyguardy, klíčovou roli mají třeba i pyrotechnici. A například ve čtvrtek, když se nová hlava státu zdravila na Hradčanském náměstí s lidmi, byli osobní strážci nejen v Pavlově těsné blízkosti – další se pohybovali přímo v davu a v případě potřeby by také zasáhli. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Dále se věnovali například dezinformacím nebo pomoci Ukrajině.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Mobilní telefony připojené na internet se v posledních dvou dekádách staly dominantní a nedílnou součástí života téměř po celé planetě. Bezdrátový telefon je ale mnohem starší – letos oslaví přesně padesát let své existence. Jeho vynálezce, 94letý Martin Cooper, předpovídá, že jeho objev ještě zdaleka neukázal všechno.

O bezpečnost zvoleného prezidenta se od soboty stará Ochranná služba Policie. Na základě žádosti Petra Pavla o tom rozhodl policejní prezident a schválil to ministr vnitra. Útvar pro ochranu prezidenta by ho měl začít chránit až po inauguraci. Objevily se spekulace, že Pavel hradní jednotce nedůvěřuje. Chce také nechat důkladně prohlédnout prostory na Hradě. Obává se mimo jiné odposlechů, řekl Respektu.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl ve středu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.

Před nepoctivými praktikami obchodníků by měla zákazníky nově chránit novela zákona, kterou už podepsal prezident. Lidé by měli mít například lepší přehled o tom, jak velkou slevu prodejci skutečně nabízejí. Upravuje například i to, v jakém stavu lze vracet zboží z e-shopů.