Ochrana strana 2 z 5

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.

Česko má sedmadvacátou chráněnou krajinnou oblast. Vznikla v úterý na 125 kilometrech čtverečních na soutoku řek Moravy a Dyje. Pečovat bude o meandrující toky, tůně, nivní louky a komplex unikátních lužních lesů, největší nejen v tuzemsku, ale i v celé střední Evropě. O ochraně tamního území se už desítky let vedou debaty, které neutichají ani teď – odpůrci CHKO na její vznik reagují třeba kasačními stížnostmi či návrhem k Ústavnímu soudu, který podali poslanci hnutí ANO.

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.

Nejvyšší soud Spojených států povolil administrativě prezidenta Donalda Trumpa zrušit ochranu statisíců Venezuelanů před deportací, informuje agentura AP. Rozhodnutí se týká 350 tisíc Venezuelanů, na něž se vztahuje dočasný chráněný status. Ten umožňuje lidem, kteří se již nacházejí v USA, legálně v zemi žít a pracovat, protože jejich rodná země je považována za nebezpečnou pro návrat z důvodu přírodní katastrofy nebo občanských nepokojů.

Americký odvolací soud odmítl povolit administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby odebírala ochranný status stovkám tisíc migrantů z latinskoamerických zemí. Soud v Bostonu zamítl odvolání vlády proti dubnovému rozhodnutí soudu nižší instance, který zablokoval plán ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), informovala agentura Reuters.

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.

Švédské úřady vyšetřují zprávy o možném dalším narušení podmořského kabelu v Baltském moři. Nové poškození hlásí i firma spravující telekomunikační kabel mezi Finskem a Německem. Evropská komise kvůli podezřelým sabotážím navrhuje chránit kabely pomocí dronů a také zrychlit jejich opravu.

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Italský stát selhal v ochraně svých obyvatel v oblasti Kampánie, kde mafie desítky let nelegálně ukládala toxické odpady. Teď musí Řím zjednat nápravu. Rozhodnul o tom Evropský soud pro lidská práva. Na něj se obrátili obyvatelé, kteří trpí zdravotními problémy. V místech znečištěných jedy žijí téměř tři miliony Italů. Italská vláda má dle verdiktu dva roky na to, aby vypracovala podrobnou strategii řešení problému, včetně nezávislého monitorování a komunikace s veřejností. To však podle odborníků není dlouhá doba – mafie z odpadů doslova „těžila zlato“ od 80. let.

Nacházíme se v náročné době, ale Česko je aktuálně v nejlepší možné situaci, jak všechny výzvy zvládnout, zmínil velvyslanec České republiky při NATO David Konecký v pořadu Interview ČT24. Růst výdajů na obranu je podle něj nevyhnutelný, a to i kvůli tlaku nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Nervozitu z Trumpova přístupu k obraně Evropy a pomoci Ukrajině proti Rusku Konecký přitom příliš necítí, řekl.

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Řekl, že nová alianční aktivita ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Obyvatele Jesenicka trápí při likvidaci následků škod po záplavách obrovská prašnost. Prach vznikl z vyschlého bláta, které do ulic měst a obcí naplavily rozbouřené toky. Starostové proto do ulic nasazují zametače či kropicí vozy. Na situaci upozorňují i hygienici, poukazují na to, že vdechování kontaminovaného prachu při likvidačních pracích má zdravotní rizika. Znovu proto apelují na lidi z těchto oblastí, aby používali ochranu dýchacích cest.