Obilniny strana 2 z 2

Polští zemědělci chtěli protestovat proti dovozu levného ukrajinského obilí a dalších produktů, které jsou od loňska osvobozené od cla. Cenám prý nemohou unijní farmáři konkurovat. Avizované zablokování železničních přechodů na hranici s Ukrajinou se tamním zemědělcům nepodařilo, akci zamezila policie.

Slovensko zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí a z něj vyrobenou mouku, zrno nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Ve čtvrtek o tom informovalo slovenské ministerstvo zemědělství.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Už v červnu investigace České televize ukázala, že na palubě ruské lodi Michail Nenašev se zřejmě nacházelo obilí ukradené Ruskem na Ukrajině, které odtud bylo vyvezeno pryč. Nyní se s novými důkazy připojují i další světová média. Vše nasvědčuje tomu, že celý „pašerácký“ systém je velice propracovaný.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Z ukrajinských přístavů vyrazily další dvě lodě naložené obilninami. Vůbec poprvé jedna z nich veze náklad pšenice. Námořní cestu v červenci odblokovala dvojice paralelních dohod mezi Kyjevem, Moskvou, Tureckem a OSN. Dosud se po ní vydalo čtrnáct naložených plavidel. Podle OSN by v dohledné době mohla Ukrajina po moři vyvážet až pět milionů tun zemědělských produktů měsíčně.

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Zemědělské družstvo Svitěs u Oděsy už má na polích pro letošek práci hotovou. Pšenice z několika stovek hektarů je sklizena a leží ve skladu, tak jako každý rok. Je však otázkou, zda pro ni tentokrát bude odbyt.

Rusko tvrdí, že sobotní raketový úder na přístav Oděsa mířil na vojenské cíle a zasáhl vojenskou loď. Uvedla to v neděli mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V sobotu Moskva nechtěla útok komentovat, ale Ankaře podle tureckých zdrojů sdělila, že s ním nemá nic společného. Podle Oleha Ustěnka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Zelenského, může Ukrajina během osmi až devíti měsíců vyvézt šedesát milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat, po sobotním útoku má ale prý pochybnosti.

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Ukrajinský zemědělský export v červnu stoupl na 2,5 milionu tun z květnových 1,7 milionu tun, a to díky vyšším dodávkám prostřednictvím přístavů na řece Dunaj. Uvedl to podle agentury Reuters ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Vývoz obilí ale i přesto zůstává hluboko pod úrovní před začátkem letošní ruské invaze.

Jedním z klíčových aspektů okupace Ukrajiny je osud obrovských zásob obilí. Podle Kyjeva ho Rusové od konce února z území, které kontrolují, ukradli už půl milionu tun. Moskva to vytrvale odmítá – přestože množství důkazů nasvědčuje opaku. Několik takových zajistil i zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Získal záběry nakládání lodě obilím v Sevastopolu, jejího proplutí Bosporem i vykládky v tureckém přístavu vlastněném ruským podnikatelem.