Národní plán obnovy strana 2 z 2

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Karlovarský kraj plánuje rekonstrukci bývalého rašelinového pavilonu u Císařských lázní. V zanedbaném objektu by mohlo vzniknout kulturní centrum. Kraj chce na rekonstrukci využít státní dotace, řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Kultura nemá být první, co se zavírá nebo kde se škrtá, je přesvědčen kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS). Připustil však, že očekávané rozpočtové provizorium se i na tomto resortu podepíše, například nebude možné na počátku roku proplácet filmové pobídky. Chce však bránit tomu, aby kulturu postihly covidové restrikce více, než ji svazují nyní. Je přesvědčen, že divadla nebo koncerty vážné hudby jsou díky zavedeným opatřením velmi bezpečné. Mezi jeho priority patří propojení kultury a vzdělávání nebo podpora mecenášství. Martin Baxa byl hostem Interview ČT24.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Požadavek, aby Česko vyloučilo možný střet zájmů při využívání peněz z evropského fondu obnovy, podle vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) nijak neohrožuje jejich čerpání. Vzniknou podle něj komise, které budou riziko střetu zájmů prověřovat. Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka však míní, že Evropská komise svým požadavkem cílí na premiéra Andreje Babiše (ANO) a že ten si bude muset vybrat, zda chce být ve vládě, anebo podnikat. Havlíček a Jurečka diskutovali o národním plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi umožní získat 180 miliard korun z mimořádného krizového fondu. Ekonomce Iloně Švihlíkové na českém plánu vadí roztříštěnost, zmínila „zaplácávání rozpočtu“. Ekonom České spořitelny Petr Zahradník ocenil digitální pilíř. Částka od EU není definitivní, změnit se může podle toho, jak se bude české ekonomice v budoucnu dařit, uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Jirotková.

Do Česka již přišla první část evropských peněz na národní plán obnovy po pandemii covidu-19. Zatím je to 2,75 miliardy korun, které chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)  ponechat hlavně na zdravotnické a sociální výdaje. Necelé tři miliardy jsou jen zlomkem celkové částky, kterou může Česko čerpat z unijního fondu obnovy – k dispozici má přes 180 miliard korun.

Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii nepřipravenou, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Brusel podle ní musel některými rozhodnutími riskovat, primární rolí Unie bylo překonat krizi a nastartovat ekonomiku, což mají zajistit národní plány obnovy. V budoucnu by mohly posílit pravomoci EU v oblasti zdravotnictví, uvažuje Jourová.

Česká republika odeslala Evropské komisi (EK) národní plán obnovy, na jehož základě může země čerpat přes 180 miliard z mimořádného fondu obnovy. Exekutiva Evropské unie má nyní dva měsíce na zhodnocení toho, zda plán odpovídá kritériím stanoveným pro využití peněz. Podle Hospodářské komory tuzemská vize vyčleňuje málo peněz na digitální agendu, podle ekologů pak na klima.

Do recyklační infrastruktury plánuje stát z Národního plánu obnovy investovat do dvou let 3,5 miliardy korun. V současné chvíli se roční podpora oboru ze strany státu pohybuje v řádu stovek milionů korun. Po sobotním jednání se zástupci České asociace oběhového hospodářství v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Očekávání spojená s Národním plánem obnovy je třeba krotit, míní členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Česko podle ní chce využít část evropských peněz k zalepení výpadků ze státního rozpočtu, chybí také jasné ukotvení a cíle hospodářské obnovy, vytkla vládnímu plánu v Událostech, komentářích.

Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, schválila vláda. Z Evropské unie by měla Česká republika získat na investice 172 miliard korun. Největší část, zhruba 91 miliard korun, půjde na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) připadne na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci pak bude 23 procent. Národní plán obnovy podle Hospodářské komory ale vyčleňuje málo peněz na digitální agendu, podle ekologů pak na klima.

Poslanci ve čtvrtek pokračovali v debatě o národním plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by měl obsáhnout 191 miliard korun. Na dopoledních interpelacích vyvolalo spor diplomatické angažmá bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Odpoledne měly následovat interpelace na premiéra, který ale ve sněmovně nebyl. Na otázky poslanců tedy odpovídal ministr zdravotnictví a ministryně financí.

Národní plán obnovy byl podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pátek, po diskuzi v rámci členů koalice, poslán do meziresortního připomínkového řízení. To bude trvat několik následujících dnů. Chtěl by, aby ho ještě v dubnu projednala vláda, a poté bude okamžitě odeslán Evropské komisi.

Vláda by měla prodloužit program Antivirus až do konce června, vyzvali zástupci odborů i zaměstnavatelů. Po jednání tripartity to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je na případném prodloužení shoda. Jednalo se také o očkování ve firmách. Havlíček uvedl, že budou moci začít očkovat, až nabídka vakcín v Česku převýší poptávku po nich.

Přípravy takzvaného Národního plánu obnovy jsou v závěrečné fázi. Má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček. Mantinely pro využití peněz jsou dané – projekty se mají zaměřit na rozvoj strategických oblastí, třeba přechod na zelenou elektřinu, digitalizaci nebo vzdělávání. Část opozice kritizuje vládu, že přípravy podcenila. To ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá.

Poslanecká sněmovna dovolila vládě prodloužit nouzový stav, vláda jej vzápětí prodloužila. Nepotrvá však 30 dnů, jak kabinet chtěl, nýbrž pouze dva týdny do 11. dubna. K takovému prodloužení byli svolní komunisté. Prošlo ale zároveň usnesení žádající vládu, aby uzávěra okresů skončila nejpozději 6. dubna, tedy hned po Velikonocích. Poslanci také chtějí, aby se nejpozději týden po svátcích vrátily děti do školek a na první stupeň základních škol.

Vláda chce do konce dubna odeslat do Bruselu národní plán obnovy. V něm by mělo být 172 miliard korun určených k vyčerpání v příštích dvou letech. Opozice, ale například i Svaz měst a obcí si stěžují, že o něm měsíc před dokončením nic konkrétního nevědí a že nezbývá čas na diskusi. Podle poslance Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) směřuje zcela špatně a místo obnovy ekonomiky chce miliardy od Evropské unie použít hlavně k látání státního rozpočtu. Poslanec vládního ANO Martin Kolovratník však ujistil, že je ještě prostor k diskusi i změnám. Ujistil, že s důležitými subjekty se vláda včas poradila. Politici diskutovali o plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Horní parlamentní komora podpořila novelu, podle které lidé nebudou muset dokládat za nynější čtvrtletí příjmy kvůli sociálním dávkám. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři měli na programu březnové schůze také zahrádkářský zákon, který podle dohody odmítnuli a vrátili zpátky do sněmovny.