Nacistické Německo strana 2 z 3

Manželka prezidenta Eva Pavlová se ve středu v Lánech setkala s novodobými veteránkami. V řadách armády se zapojily do mnoha zahraničních operací například v Iráku, Afghánistánu, Kosovu a jinde. Do Lán jich přijelo několik desítek. Všechny dosud žijící veteránky z druhé světové války dostanou během středy po celém Česku kytice. Je to malá pozornost za hrdinství a oběti, které této zemi přinesly, řekla v Lánech Pavlová, která sloužila v ozbrojených silách a je podplukovnicí v záloze.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi pěti tisíc lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Britský král Karel III. s manželkou Camillou uctili v Hamburku památku obětí druhé světové války a položili květiny u památníku, který připomíná odjezd židovských dětí z nacistického Německa do Velké Británie. Britský panovník v pátek uzavírá třídenní návštěvu Německa, během níž jako první vládnoucí monarcha vystoupil s projevem ve Spolkovém sněmu.

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Agentura DPA píše, že podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám téměř  jedenácti tisíc vězňů. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je někdo souzen kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holocaustem.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Téměř po devadesáti letech se vrátila na scénu pražské Státní opery netradiční jazzová opereta Ples v hotelu Savoy. Premiéra je součástí českoněmeckého hudebního projektu Musica non grata, který se věnuje skladatelům pronásledovaným nacisty.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

I když je kamenných kasin ve Finsku jen hrst, příležitostí k drobnému gamblingu je tolik, že je téměř všudypřítomná. Loterii si lze vsadit na více než šesti tisících místech po celé zemi, herní automaty lze najít i na nečekaných místech. Finové si příznivý vztah ke gamblingu vypěstovali během druhé světové války, kdy bylo vyplňování tiketů skrze státní firmu vnímáno jako finanční pomoc vlasti. I v případě prohry totiž peníze směřovaly tam, kde je bylo třeba. Státní firma, která má ve Finsku monopol na hazard, ale od té doby vyrostla v mohutnou instituci, které se nevyhýbají kontroverze a korupční skandály. A čím více peněz do ní proudí, tím palčivější se stává další problém – hráči se závislostí.

Zemřel válečný veterán Josef Kaufman, bojovník z východní fronty druhé světové války. V řadách 1. československého armádního sboru prožil krvavé bitvy u Machnówky nebo na Dukle. Kaufmanovi, který se narodil ve Volyni na současné Ukrajině, bylo 95 let. Zemřel 11. července.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.

Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny, řekl ve středu ve vysílání státní televize místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.

Šéf Kremlu Vladimir Putin v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. Invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Ukrajinští představitelé v reakci na Putinův projev uvedli, že invaze je jen důsledek ruských imperiálních ambic a šéf Kremlu je k smrti vyděšený.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jiný soudní senát téhož soudu v úterý zamítl i druhou z žalob proti témuž dokumentu, kterou podaly samostatně jen obce Ostopovice a Jinačovice. Trasa čtyřpruhové silnice tak platí. Kraj ji vytyčil od dálnice D1 na sever, povede přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí přes hráz Brněnské přehrady a dále na sever jižním obchvatem Kuřimi k Černé Hoře. Odpůrci tohoto řešení mohou ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Dědicové rodiny Rothschildů podali kvůli rodinnému panství Šilheřovice na Opavsku stížnost na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, sdělila mediální zástupkyně rodiny Rothschildů v Česku Hana Hikelová. Nemovitostí, které zabavili nejprve nacisté a následně komunisté, se dědicové neúspěšně domáhali nejprve u obecných soudů. Letos v lednu pak jejich nárok zamítl i Ústavní soud. Česká republika tak podle Rothschildů porušila Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv.