Moskevský Kreml strana 2 z 2

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Polsko si 9. května připomíná osvobození koncentračního tábora Stutthof, konec druhé světové války ale podobně jako zbytek Evropy slaví o den dříve – a letos kvůli ruské invazi na Ukrajinu polští aktivisté dokonce bránili ruskému velvyslanci položit věnce u rudoarmějských hrobů ve Varšavě.

V šesti ruských regionech na jihozápadě Ruska a na okupovaném Krymu nebudou letos 9. května tradiční vojenské přehlídky k oslavám konce Velké vlastenecké války, jak Rusové nazývají část druhé světové války v letech 1941–1945 po konci sovětsko-nacistického spojenectví. Místní úřady to zdůvodnily možnými útoky ze strany Ukrajiny. V Moskvě přehlídka bude, ale za přísných bezpečnostních opatření – včetně zákazu přeletu dronů nad ruskou metropolí.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Opoziční ruský politik Alexej Navalnyj oznámil, že ho úřady plánují nově stíhat za terorismus. V případě odsouzení mu hrozí dalších třicet let vězení. Navalnyj je dlouholetým kritikem režimu Vladimira Putina. Kreml jeho lidskoprávní organizaci označil za extrémistickou a poté ji zakázal. V únoru 2021 soud Navalného poslal do vězení za porušení podmínky kvůli údajné korupci.

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil vojáky na přední linii poblíž ukrajinského Bachmutu. Ten Ukrajina už měsíce brání proti intenzivním ruským útokům. Zelenskyj o tom informoval v příspěvku na sociálních sítích. Zároveň ocenil hrdinství ukrajinských bojovníků.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina se před ním snaží tajit nepříjemné zprávy o průběhu bojů na Ukrajině, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Putin je podle amerického listu, který se odvolává na rozhovory s ruskými představiteli blízkými Kremlu, v izolaci a nemá nutně přehled o reálné situaci, i když je nejvyšším velitelem ruských ozbrojených sil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zcela jiný styl než šéf Kremlu Vladimir Putin, který jen vnukává strach. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges. Systém Patriot, který slíbily dodat válkou sužované zemi Spojené státy, podle něj zlepší bojeschopnost Ukrajiny, je ale potřeba mít realistická očekávání.

Moskva odmítá provést kroky, kterými americký prezident Joe Biden podmínil jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, informoval v pátek podle agentury Interfax Kreml. Biden ve čtvrtek sdělil, že by s Putinem hovořil jen tehdy, pokud by šéf Kremlu prokázal úmysl válku na Ukrajině ukončit. Ruský prezident naopak hovořil s německým kancléřem. Tomu popsal, za co všechno v jeho očích může Západ.

Rusko ve středu oznámilo stažení svých sil za pravý břeh Dněpru. Ukrajina od té doby postoupila v Chersonské oblasti ve dvou směrech o sedm kilometrů, oznámil vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Valerij Zalužnyj. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova potrvá však nejméně týden, než Moskva stáhne své jednotky z města Cherson. Uvedl také, že podle informací zpravodajských služeb odchod ruských vojáků z města ještě pořádně nezačal. Objevila se i prohlášení, která označovala ruský ústup za past; západní vojenští experti se však shodují, že je to nepravděpodobné. Podle bezpečnostního analytika Martina Svárovského (KDU-ČSL) by se Ukrajinci mohli ještě do konce roku pokusit získat zpět kontrolu nad Krymem.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale upozornil, že dělat z prohlášení závěry ohledně stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Mají svou pravdu, válku podporují a jsou z ní šťastní. Tak popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ruskou společnost pět měsíců po začátku války proti Ukrajině. V Interview ČT24 mluvil o mnoha dalších aspektech ruského vnímání nevyprovokované invaze (slovy Kremlu „speciální operace“) do sousední země.