Mise strana 2 z 2

Čtyři bombardéry B-1 amerického letectva míří ze základny Dyess v Texasu poprvé na leteckou základnu Orland v Norsku, kde se během příštích tří týdnů zapojí do mise za polárním kruhem. Spolu se stroji se do mrazivého klimatu stěhují také přibližně dvě stovky zaměstnanců. Cílem je odrazení Ruska od provokací vůči spojenci v NATO a potvrzení přítomnosti ve strategickém regionu Arktidy.

Vojáci v rámci mise Evropské unie v africkém Mali cvičí šest stovek nových příslušníků tamní armády. Koncem ledna mají být připraveni k boji s islamistickými povstalci. Instruktory při výcviku v terénu chrání český kontingent. Češi také mají na starosti ostrahu dvou hlavních spojeneckých základen.

Čeští vojáci v africkém Mali zůstávají po vojenském převratu v zemi na svých základnách. Český kontingent tam působí v rámci mise Evropské unie. Jeho členové jsou podle ministerstva obrany v pořádku. Malijští armádní vzbouřenci už přiměli tamního prezidenta k rezignaci.

Spojené státy budou v příštích měsících pokračovat ve snižování své vojenské přítomnosti v Iráku. Záměr odejít ze země je popsán ve společném prohlášení americké a irácké vlády, vydaném u příležitosti „strategického dialogu“ o budoucích vztazích obou států.

František Ridzák bude půl roku velet vojenské misi Evropské unie v Mali. Do jejího čela jmenovala českého brigádního generála k 12. červnu Rada EU. Ve velitelském štábu by měl mít František Ridzák k dispozici 40 českých vojáků.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

Česká vojenská mise v Iráku komunistům nebrání v toleranci vlády Andreje Babiše. Po jednání s premiérem to oznámil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana je k českým angažmá v zahraničí obvykle spíše skeptická. Tuzemští vojáci ale podle něj nesmí být považování za okupanty, a chce proto Irák žádat o vysvětlení tamního parlamentního usnesení, které zahraniční vojska vyzvalo k odchodu ze země.

Česká republika neuvažuje o stažení svých vojáků z Iráku, který se v noci na středu stal terčem útoků íránské armády. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Teheránské síly cílily na základny využívané Američany v odvetě za smrt generála Kásima Solejmáního, který byl zabit minulý pátek při útoku amerického dronu v Bagdádu.

Za tři týdny odletí pět českých gripenů a jejich posádky na základnu Ämari v Estonsku. Vzdušný prostor Pobaltí začnou hlídat 1. září. Doplní tak dánské a belgické stroje F-16, které jsou na litevském vojenském letišti Šiauliai. Severoatlantická aliance zvýšila svou vojenskou přítomnost v Pobaltí po ruské anexi Krymu a po začátku bojů na východě Ukrajiny.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) navštívil Afghánistán, kde hovořil s afghánskými politiky včetně premiéra Abdulláha Abdulláha. Ocenil také české vojáky. Neklidnou, rozdělenou zemi čekají za dva měsíce klíčové prezidentské volby. Začátek Petříčkovy návštěvy ve čtvrtek zkomplikovaly útoky v Kábulu, k nimž se přihlásilo radikální hnutí Taliban. Zemřelo dvanáct lidí.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.

Dánsko se snaží pomoci veteránům, kteří si často odnášejí z misí traumata, jež málokdo pochopí. Když opustí armádu, těžko se jim hledá společnost. V Dánsku ji nacházejí v kavárnách vyhrazených speciálně pro bývalé vojáky. V zemi jsou jich už čtyři desítky. Centra pro veterány už vyrůstají i v Česku.

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV.