Mise strana 2 z 3

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Vojáci strakonického 25. protiletadlového raketového pluku se vrátili z Pobaltí, kde se poprvé účastnili zahraniční mise jako samostatná jednotka. V pondělí za to obdrželi medaile. V Litvě jich od července loňského roku do ledna působilo 130. Další část protiletadlového pluku odletěla do Pobaltí na půl roku v těchto dnech, jsou součástí alianční mise předsunuté přítomnosti.

Z Prahy do Bagdádu odletěla skupina československých pozorovatelů OSN za účelem normalizování situace po návratu kurdských uprchlíků. Pobyt v Iráku pro celkem padesát příslušníků československé armády včetně pěti lékařů byl naplánován do 30. června téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila generální štáb české armády. Vyzdvihla význam armády při zvládání covidové pandemie a zopakovala, že cílem nové vlády je dostat se do roku 2025 s armádním rozpočtem na dvě procenta HDP. Nerozhodla však ještě, jaký bude osud zakázky na nová bojová vozidla pěchoty. Chce tak učinit počátkem ledna.

Spojenými státy vedené síly podle plánu ukončily svou bojovou misi v Iráku, oznámil irácký poradce pro národní bezpečnost. Mise zaměřená původně na boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) bude nyní pokračovat jako výcviková a poradní.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Afgháncům, kteří pomáhali české armádě při misi v této asijské zemi, je nutné pomoci co nejdříve. V Událostech, komentářích se na tom shodli analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a režisér Václav Mahoul, jeden ze signatářů petice Zachraňte tlumočníky. Oba také podotkli, že jednání české vlády mohlo být rychlejší. Marhoul vyslovil obavy o logistické zajištění případného přesunu afghánských spolupracovníků do Česka, Tureček poukázal na to, že česká vláda zatím nemá s takovouto akcí zkušenosti.

Kabinet odsouhlasil program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Jde hlavně o ty, kterým hrozí nebezpečí od opětovně sílícího Talibanu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády na dotaz k rychlosti pomoci sdělil, že „přijde co nejdřív“. „Určitě budeme pomoc řešit okamžitě, šlo jen o oficiální schválení toho materiálu,“ uvedl. Dodal, že návrh vláda projednala v režimu důvěrné, proto nemůže být konkrétnější.

Čtyři bombardéry B-1 amerického letectva míří ze základny Dyess v Texasu poprvé na leteckou základnu Orland v Norsku, kde se během příštích tří týdnů zapojí do mise za polárním kruhem. Spolu se stroji se do mrazivého klimatu stěhují také přibližně dvě stovky zaměstnanců. Cílem je odrazení Ruska od provokací vůči spojenci v NATO a potvrzení přítomnosti ve strategickém regionu Arktidy.

Vojáci v rámci mise Evropské unie v africkém Mali cvičí šest stovek nových příslušníků tamní armády. Koncem ledna mají být připraveni k boji s islamistickými povstalci. Instruktory při výcviku v terénu chrání český kontingent. Češi také mají na starosti ostrahu dvou hlavních spojeneckých základen.

Čeští vojáci v africkém Mali zůstávají po vojenském převratu v zemi na svých základnách. Český kontingent tam působí v rámci mise Evropské unie. Jeho členové jsou podle ministerstva obrany v pořádku. Malijští armádní vzbouřenci už přiměli tamního prezidenta k rezignaci.

Spojené státy budou v příštích měsících pokračovat ve snižování své vojenské přítomnosti v Iráku. Záměr odejít ze země je popsán ve společném prohlášení americké a irácké vlády, vydaném u příležitosti „strategického dialogu“ o budoucích vztazích obou států.

František Ridzák bude půl roku velet vojenské misi Evropské unie v Mali. Do jejího čela jmenovala českého brigádního generála k 12. červnu Rada EU. Ve velitelském štábu by měl mít František Ridzák k dispozici 40 českých vojáků.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

Česká vojenská mise v Iráku komunistům nebrání v toleranci vlády Andreje Babiše. Po jednání s premiérem to oznámil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana je k českým angažmá v zahraničí obvykle spíše skeptická. Tuzemští vojáci ale podle něj nesmí být považování za okupanty, a chce proto Irák žádat o vysvětlení tamního parlamentního usnesení, které zahraniční vojska vyzvalo k odchodu ze země.

Česká republika neuvažuje o stažení svých vojáků z Iráku, který se v noci na středu stal terčem útoků íránské armády. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Teheránské síly cílily na základny využívané Američany v odvetě za smrt generála Kásima Solejmáního, který byl zabit minulý pátek při útoku amerického dronu v Bagdádu.

Za tři týdny odletí pět českých gripenů a jejich posádky na základnu Ämari v Estonsku. Vzdušný prostor Pobaltí začnou hlídat 1. září. Doplní tak dánské a belgické stroje F-16, které jsou na litevském vojenském letišti Šiauliai. Severoatlantická aliance zvýšila svou vojenskou přítomnost v Pobaltí po ruské anexi Krymu a po začátku bojů na východě Ukrajiny.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) navštívil Afghánistán, kde hovořil s afghánskými politiky včetně premiéra Abdulláha Abdulláha. Ocenil také české vojáky. Neklidnou, rozdělenou zemi čekají za dva měsíce klíčové prezidentské volby. Začátek Petříčkovy návštěvy ve čtvrtek zkomplikovaly útoky v Kábulu, k nimž se přihlásilo radikální hnutí Taliban. Zemřelo dvanáct lidí.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.