Ministr financí strana 2 z 3

Novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství se od 1. března stane někdejší náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, potvrdil šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bývalá generální ředitelka Tatjana Richterová skončila na vlastní žádost loni v březnu, od jejího odchodu řídil Finanční správu její zástupce Jan Ronovský.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil výsledek státního rozpočtu za minulý rok. Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Deficit tak byl oproti plánované výši o 14,6 miliardy nižší, uvedl. Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

O státním dluhu, příspěvcích na děti, inflaci i vývoji mezd hovořil na tiskové konferenci ministr financí Ivan Kočárník. Právě státní dluh se stal zcela novou výdajovou položkou v návrhu zákona o rozpočtu ČR pro rok 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevěří, že by prezident po novele rozpočtu na tento rok vetoval i návrh hospodaření na ten příští. Miloš Zeman odmítl letošní upravenou verzi proto, že obsahuje na jeho vkus příliš nízké příjmy. V nich se kromě jiného odráží zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení daní.

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Nový britský ministr financí Jeremy Hunt v rozhovoru pro BBC řekl, že Británie potřebuje stabilitu a konzervativní premiérka Liz Trussová čas. Pozice Trussové je otřesená kvůli zmatkům v ekonomických plánech její vlády. Hunt připustil, že se Britové budou muset připravit na to, že se některé daně zvýší. Trussová v pátek z funkce šéfa resortu financí odvolala Kwasiho Kwartenga.

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

Slovenský ministr financí Igor Matovič přečkal pokus opozice o vyslovení nedůvěry ve sněmovně. K prosazení zmíněného návrhu při úterním hlasování parlamentu, ve kterém už vláda nemá většinu, chyběly tři hlasy.

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.

Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis doplnil, že pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je podle něj potřeba krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Slovenské vládní koalici zbývá měsíc do možného rozpadu. Zatím nevyřešila spor kolem ministra financí Igora Matoviče. Jeho demisi kvůli vzájemným sporům žádá strana Sloboda a Solidarita (SaS), jeden z koaličních členů, jinak chce kabinet sama opustit. Matovičově straně dala čas do začátku září. Zbytek koalice chce spolupráci čtyř partají zachovat.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) za elektřinu a plyn loni v listopadu a prosinci bylo podle výsledků přezkumného řízení u rozkladové komise nezákonné. Prominutí totiž bylo údajně v rozporu s daňovým řádem i s právem EU. Lidé ani firmy ale nebudou muset nic vracet ani doplácet, informovalo v pátek v tiskové zprávě ministerstvo financí. Veřejné rozpočty prominutí stálo zhruba 5,4 miliardy korun. Přezkoumání rozhodnutí předchozí šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) nařídil na základě podnětu od právnické osoby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v květnu.

Afghánistán se drasticky mění pod vládou Talibanu a stejně se mění i životy mnoha Afghánců. A to nejen těch, kteří ve své vlasti ovládané radikálním hnutím zůstali, ale i těch, kteří museli před novými vládci prchnout za hranice. Bývalý ministr financí Chálid Pajenda našel s rodinou útočiště v USA. A od vládních povinností a zastupování země na prestižních ekonomických fórech přesedlal k obyčejnému volantu, jako řidič taxislužby.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), které se týkalo prominutí DPH u plynu a elektřiny za listopad a prosinec. Cílem přezkumu je zejména ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí, vysvětlil resort.