Ministerstvo zdravotnictví České republiky strana 3 z 5

Napětí v Psychiatrické nemocnici Kroměříž dál trvá. Nezmírnilo ho ani pondělní jednání ředitele Pavla Poláka na ministerstvu zdravotnictví, ani schůzka vedení nemocnice se zaměstnanci. Kvůli sporům podalo výpověď šest primářů, jedenáct atestovaných lékařů a tři kliničtí psychologové, tedy víc než polovina nejzkušenějších lékařů.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

V Česku již několik měsíců chybí lék Litalir, který se používá u řady onemocnění krve, včetně některých typů leukémie. Část pacientů pro něj proto jezdí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že plnohodnotná alternativa bude v lékárnách do měsíce.

Rušení bývalých kojeneckých ústavů se nejspíš o dva roky odkládá. Novela počítá s tím, že by přestaly existovat až na konci roku 2026. Na vině je podle ministerstva práce sněmovna, která nakonec jejich dřívější konec neodhlasovala. Platí ale, že nejmenším dětem se ústavní péče s koncem příštího roku uzavře.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil odborům návrh penzijní reformy. Důchodový systém je podle něj v současné podobě neudržitelný. Chystá proto například změny v řádných i mimořádných valorizacích důchodů. Během středečního jednání ministra se zástupci odborů, se shodli na určení náročných profesí, ze kterých by lidé odcházeli do důchodu až o pět let dřív, aniž by se jim penze krátily.

Příjem lékáren ze zdravotního pojištění kvůli inflaci reálně klesá. Podle profesní komory se za posledních patnáct let propadl o více než dvacet procent. Lékárníci říkají, že výsledkem jsou nízké mzdy farmaceutů i zániky provozoven v menších obcích. Ministerstvo zdravotnictví slibuje jednání o změně.

Sedmidenní izolace po pozitivním testu na covid-19 nebude povinná od čtvrtka 20. dubna. Ve Sbírce zákonů vyšla vyhláška ministerstva zdravotnictví, která její automatické nařizování ruší. Lékaři nebo pracovníci hygienické stanice ji budou moci dál nařídit v individuálních případech. Pozitivní test mělo podle dat ministerstva zdravotnictví za uplynulý týden asi 1300 lidí, od konce února jich ubývá.

Povinná sedmidenní izolace kvůli covidu-19 skončí v týdnu po velikonočních svátcích, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Předcházel tomu krok vlády, která schválila vyřazení zaviněného šíření této nemoci z kategorie trestných činů. Změnu kabinet projednával ve středu.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček sdělil, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku po konkrétních lécích, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jde výrobcům pouze o zisk. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že EU má přísné regulace a že se výrobcům nahromadily problémy. Tři muži se v pořadu Události, komentáře bavili i o možných dodávkách léků do Česka z Jižní Koreje.

Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.

Když se člověku něco stane v horách na pomezí dvou států, je mu jedno, ze které strany hranic pro něj přiletí záchranka. Jenže ne vždy to tak funguje. Příkladem můžou být nejvyšší české hory. Krkonoše jsou oblíbené jak mezi Čechy, tak i Poláky. Chybí ale jeden podpis, který by zajistil, že by čeští zdravotníci mohli zasahovat v Polsku – a tedy i na tamních svazích Krkonoš, když se tam český turista dostane do nesnází. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček. Věnovali se rovněž bezpečnosti v kyberprostoru, kterou ohrožují falešné účty na sociálních sítích, a přiblížili práci Mezinárodního trestního soudu.

Státní úřady a podniky i soukromé firmy v zemi zakazují svým pracovníkům z bezpečnostních důvodů používání čínské aplikace TikTok na služebních počítačích a telefonech. Zákaz často platí i pro osobní zařízení, pokud je zaměstnanci používají k práci. Vlastní účet na sociální síti TikTok měly jen některé státní instituce, třeba Úřad vlády ČR, který jej už ale zrušil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal minulý týden varování před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů. Aplikace podle NÚKIB představuje bezpečnostní hrozbu.

Lék na spinální svalovou atrofii (SMA), který je v současné době nejdražší v Česku schválenou léčbou, zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za dva roky 31 dětem. Informovala o tom v tiskové zprávě. Dalším pacientům léčbu, která pro jednoho vyjde na více než padesát milionů korun, platily i jiné zdravotní pojišťovny, šlo o jednotky případů. Lidé se stejnou nemocí mohou dostávat jiný medikament, který stojí 5,7 milionu. Od začátku roku 2022 lékaři vyšetřují na riziko tohoto onemocnění už novorozené děti.

Příští týden se znovu sejde sněmovna. V prvním čtení by poslanci mohli hlasovat i o předloze, která umožní vyplatit nemocnicím kompenzace za koronavirovou epidemii v loňském roce. Podle ministerstva zdravotnictví je dobré mít pojistku, zástupci opozice a pojišťoven nepovažují covidové náhrady za téma.

Kauza nezákonných sterilizací v Česku nekončí ani po několika desítkách let. Řada žen přišla o možnost mít děti. Stát chtěl po mnoha letech křivdu napravit, a relativně nedávno tak politici přijali zákon, který měl těmto ženám zaručit odškodnění. Jejich žádosti ale ministerstvo zdravotnictví často zamítá. Na stranu sterilizovaných žen se nicméně už nejméně ve dvou případech postavil soud. O tématu pro Reportéry ČT natáčela Silvie Kleková.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom v úterý informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupu ministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

Farmaceutická společnost Zentiva by měla v příštích měsících navýšit výrobu léků pro český trh. V tuzemských lékárnách by se tyto léky měly objevit na podzim. Stát chce zároveň jednat o zvýšení výroby a dodávek léčiv i s dalšími firmami. Po návštěvě pražského závodu Zentivy to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle nich se situace kolem nedostatku některých léků v Česku postupně zlepšuje.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Zhruba čtyři procenta výjezdů zdravotnické záchranné služby na jižní Moravě zajišťují soukromé společnosti. Jde o několik případů denně, zejména o ty, kdy pacienti nejsou přímo ohroženi na životě a je potřeba jen zajistit převoz do nemocnice. Na ČT se ale obrátil nespokojený pacient, který tvrdí, že sanitka nebyla na převoz připravena, a navíc požadovala peníze. Firma tvrdí, že jde o nedorozumění.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Česko jako předsednická země EU ve čtvrtek iniciovalo jednání Evropské komise pro zdravotní bezpečnost, v níž jsou zástupci ministerstev zdravotnictví členských zemí, ohledně situace s covidem-19 v Číně. Zástupci Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) jim představili nejnovější informace, sdělil ve čtvrtek mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Případná opatření chce Česko koordinovat s nastupujícím Švédskem, které předsednictví od 1. ledna přebírá.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.