Malta strana 2 z 4

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19, konstatovala Evropská komise, která chtěla této mety dosáhnout do konce léta. Bavorsko rozvolňuje karanténní opatření, v říjnu budou moci otevřít i diskotéky. Berlíňané se mohou očkovat ve vlacích či na večírku. Itálie naopak zpřísní pravidla, covidové pasy bude vyžadovat i ve vlacích. Slovensko končí s očkováním Sputnikem a Izrael eviduje rekordní nárůst případů, jiné ukazatele ale naznačují pozitivní trend.

Stanice technické kontroly mají letos o prázdninách víc práce než v předchozích letech. Může za to nápor řidičů, kteří na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou zjistili, že cílová destinace neuznává prodloužení propadlých technických průkazů o deset měsíců. To umožnila směrnice Evropské unie, přijaly ji ovšem jen tři státy ze sedmadvaceti.

Ukončené očkování proti nemoci covid-19 má v Česku od čtvrtka více než pět milionů lidí. Je to téměř 47 procent obyvatel země. Od prosincového začátku vakcinace aplikovali zdravotníci dosud 10,6 milionu dávek vakcíny. V poslední době ale tempo očkování klesá. Za čtvrtek v Česku přibylo 163 potvrzených případů koronaviru, což je v mezitýdenním srovnání o 41 méně. Podle údajů ministerstva zdravotnictví kleslo incidenční číslo z jedenácti na deset.

Malta kvůli horšící se epidemické situaci bude od středy 14. července přes své hranice vpouštět pouze turisty plně očkované proti covidu; dětem, které cestují s rodiči, bude stačit negativní PCR test, oznámil maltský ministr zdravotnictví Chris Fearne. Francie se snaží zmírnit napětí, které vyvolalo vyjádření o riziku cest do Španělska a Portugalska, doporučuje ale očkování. Nizozemsko zpřísnilo opatření, kvůli šíření nákazy mezi mladými zavře noční kluby. Británie opět zaznamenala nejvyšší denní počet infekcí od začátku aktuální vlny epidemie covidu.

Polovina dospělé populace v Evropské unii dostala první dávku vakcíny proti covidu-19. Ukazují to údaje Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Obě dávky vakcíny dostala čtvrtina dospělých lidí žijících v EU. Nejrychleji očkují Malta, Maďarsko a Finsko, Česko vykazuje mírně podprůměrné údaje. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vyzval společnost AstraZeneca, aby doplnila k možným vedlejším účinkům své vakcíny proti covidu-19 také syndrom děravých kapilár.

Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé Evropě. Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr, za ním skončily Rakousko, Řecko a Malta.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová prohlásila, že do července bude mít možnost očkovat se 70 procent dospělých Evropanů a že EU koncem týdne získá od počátku vakcinace 260 milionů dávek vakcíny. Lídryně to řekla na konferenci Europaforum. Zatímco na počátku očkovací kampaně proti koronaviru čelila sedmadvacítka značné kritice, nyní je nepochybné, že imunizace je velkým úspěchem, dodala von der Leyenová.

V naprosté většině zemí Evropské unie vloni meziročně klesla naděje dožití. V devíti zemích, a to včetně České republiky, ukazatel klesl ve srovnání s rokem 2019 o jeden rok a více, ukázaly údaje evropského statistického úřadu Eurostat. Mírný růst naděje dožití zaznamenaly v EU jen Dánsko a Finsko. V posledních desetiletích naděje dožití v západní Evropě neustále rostla, její pokles je od 60. let velice neobvyklým jevem.

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Maďarsko a Polsko zažívají prudký růst počtu nakažených koronavirem a pod čím dál větším tlakem jsou i tamní nemocnice. V Maďarsku mělo za posledních 24 hodin na virus SARS-CoV-2 pozitivní test 9444 lidí, což je vůbec nejvyšší bilance od začátku pandemie. V Polsku za uplynulý den přibylo 21 049 případů nákazy, nejvíce od listopadu. Francie zase překročila hranici 90 tisíc mrtvých.

Devět unijních zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilními palivy. Ty poškozují zdraví obyvatel a přispívají ke změně klimatu. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s klimatickou politikou, napsala agentura Reuters. Loni činily elektrické a hybridní vozy desetinu všech prodaných v EU.

Jeden ze tří obžalovaných z vraždy maltské investigativní novinářky Daphne Caruanaové Galiziové se před soudem přiznal k činu. Vincent Muscat podle obžaloby nainstaloval do auta novinářky bombu, která ji v říjnu 2017 zabila. Krátce po přiznání policie zatkla domnělé dodavatele bomby. Podle maltského tisku Muscat zřejmě uzavřel se státními zástupci dohodu o zkrácení trestu.

V Česku do pátečních 18 hodin přibylo 2433 potvrzených případů covidu. Je to přibližně o tři sta víc než minulý pátek za stejnou dobu. Proti čtvrtku je ale nárůst nižší. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Index rizika protiepidemického systému PES se proti předchozím dnům nezměnil, už 12 dní v řadě je na 57 bodech ze sta. Češi se nově dočkají dalšího uvolnění restrikcí. Ministr Jan Blatný (za ANO) oznámil, že za dva týdny otevřou lyžařské areály.

Premiéři Itálie, Španělska, Řecka a Malty žádají, aby součástí nové migrační a azylové politiky Evropské unie bylo i přerozdělování uprchlíků do všech členských zemí. O dokumentu, který zaslali Evropské komisi Giuseppe Conte, Pedro Sánchez, Kyriakos Mitsotakis a Robert Abela, ve středu informovala španělská média. Podle nich návrh Evropské komise, který byl zveřejněn v září, nenalezl rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Přesídlení není součástí návrhu komise, část členských zemí včetně Česka ho totiž odmítá.

Itálie ve středu zařadila Českou republiku mezi rizikové země, pro vstup na její území tak bude nutné předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin. Zatím ale není jasné, odkdy bude Itálie testy požadovat. Už v úterý zavedlo povinnou karanténu pro Čechy Rumunsko. Bukurešť na seznam rizikových států připsala také Slovensko, Maďarsko, Francii nebo Itálii. Lidé z těchto zemí musejí po příjezdu do karantény na dva týdny.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Testy na koronavirus při návratu z Chorvatska či Francie nebudou potřeba nejméně do 7. září, potvrdila hlavní hygienička Jarmila Rážová. Čechům v těchto destinacích hygienici doporučují vyhýbat se místům s větším počtem osob, jako jsou bary nebo noční podniky, nosit roušky, dodržovat odstupy a častěji si mýt ruce. Velká Británie od sobotního rána vyřadí Česko ze seznamu bezpečných zemí.

Cestující ze Španělska budou od pondělí 24. srpna v Česku potřebovat negativní test na koronavirus nebo půjdou do dvoutýdenní karantény. Týkat se pravidlo nebude cestujících z Kanárských ostrovů, těch, kteří ve Španělsku pobývali méně než 12 hodin a dětí mladších pěti let. Oficiálně to oznámilo ministerstvo zdravotnictví, které tak potvrdilo dříve avizované zařazení Španělska mezi země s vysokým rizikem nákazy. Ministerstvo také zveřejnilo doporučení pro Čechy vracející se z Chorvatska.

Slovenské ministerstvo zahraničí doporučilo občanům zvážit kvůli koronaviru cesty do některých oblastí v zemích, s nimiž má jinak volný režim cestování. Je mezi nimi i česká metropole Praha, některé oblasti Chorvatska a Francie.

Lokální karantény, zavřené bary a restaurace, opět povinné roušky – k omezením se kvůli šíření nemoci covid-19 vracejí mnohé evropské země. Berlín zvažuje na svém území zákaz nočního prodeje alkoholu, Madrid omezil kouření na veřejnosti. A Británie se důsledně snaží ochránit před zavlečením viru zvenčí. Čtrnáctidenní izolace bude od soboty povinná pro všechny, kdo se vrátí z Francie a Nizozemska.

Zkoušet celostátně korespondenční volbu či volbu elektronickou tři měsíce před krajskými a senátnimi volbami by byl velký hazard. Je však možno zkusit například mobilní volební jednotky, jejichž členové by byli chráněni před nákazou koronavirem a umožnily by volit i lidem v karanténě, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Sociolog PAQ Research a Institutu sociologických studií FSV UK Daniel Prokop pak připomněl dosavadní odpor některých politických stran před zavedením možností korespondenční volby v Česku.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

V občanské válce v Libyi je čím dál více cítit ruský vliv. Moskva podporuje generála Chalífu Haftara, jehož síly bojují proti vládě v Tripolisu. Podle Spojených států mu Rusko pomáhá vojensky i finančně. Maltské úřady zadržely libyjské bankovky v hodnotě šestadvaceti miliard korun, které pro Haftara vyrobila ruská tiskárna cenin. Moskva se dožaduje jejich vydání.