Malta strana 3 z 4

Lokální karantény, zavřené bary a restaurace, opět povinné roušky – k omezením se kvůli šíření nemoci covid-19 vracejí mnohé evropské země. Berlín zvažuje na svém území zákaz nočního prodeje alkoholu, Madrid omezil kouření na veřejnosti. A Británie se důsledně snaží ochránit před zavlečením viru zvenčí. Čtrnáctidenní izolace bude od soboty povinná pro všechny, kdo se vrátí z Francie a Nizozemska.

Zkoušet celostátně korespondenční volbu či volbu elektronickou tři měsíce před krajskými a senátnimi volbami by byl velký hazard. Je však možno zkusit například mobilní volební jednotky, jejichž členové by byli chráněni před nákazou koronavirem a umožnily by volit i lidem v karanténě, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Sociolog PAQ Research a Institutu sociologických studií FSV UK Daniel Prokop pak připomněl dosavadní odpor některých politických stran před zavedením možností korespondenční volby v Česku.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

V občanské válce v Libyi je čím dál více cítit ruský vliv. Moskva podporuje generála Chalífu Haftara, jehož síly bojují proti vládě v Tripolisu. Podle Spojených států mu Rusko pomáhá vojensky i finančně. Maltské úřady zadržely libyjské bankovky v hodnotě šestadvaceti miliard korun, které pro Haftara vyrobila ruská tiskárna cenin. Moskva se dožaduje jejich vydání.

Čína měla podle belgické rozvědky nainstalovat na maltskou ambasádu v Bruselu odposlouchávací zařízení. S informací přišel francouzský deník Le Monde. Peking měl údajně dát odposlechy do budovy při její rekonstrukci v roce 2007. Velvyslanectví sídlí naproti sídlu Evropské komise. Čína to však popírá, stejně jako Malta.

Výdaje vládních institucí v roce 2018 činily 2,166 bilionu korun a byly tak meziročně o desetinu vyšší. Poměr výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP) přitom činil 40,7 procenta, zatímco průměr EU byl 45,8 procenta HDP. Vládní výdaje přitom směřují především do sociální oblasti, zdraví, ekonomiky a vzdělávání, informoval Petr Musil z odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu.

Je mladý, působil v Afghánistánu a nebojí se dát najevo, že je homosexuál. Osmatřicetiletý Pete Buttigieg, který zvítězil v demokratickém souboji v Iowě, ovládá hned sedm cizích jazyků a za sebou má úspěšné oživení stotisícového města v Indianě, jemuž dělal starostu. Vycházející hvězda demokratů má jasný cíl: dostat Donalda Trumpa z Bílého domu. Plánuje zmírnit imigrační zákony, klást důraz na ekologii a zrušit trest smrti.

Středomořský ostrovní stát Maltu postihl v pondělí ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, zasažena byla většina země a výpadek trval asi čtyři hodiny. Informoval o tom server MaltaToday. Ministr energetiky Joe Mizzi uvedl, že důvodem bylo zřejmě selhání ve spojení elektrického vedení z italského ostrova Sicílie, odkud elektřinu Malta odebírá. Příčinu posléze potvrdila i místní energetická společnost.

Maltský premiér Joseph Muscat oznámil, že se v lednu chystá odstoupit z funkce. V posledních dnech je pod sílícím tlakem v souvislosti s vyšetřováním vraždy maltské novinářky z roku 2017, kvůli níž byl tento týden vyslýchán i bývalý šéf úřadu Muscatovy vlády. Poslanci premiérovy Labouristické strany v neděli na mimořádné schůzce vyjádřili Muscatovi plnou podporu a nechali na něm, jak se rozhodne.

Maltský premiér Joseph Muscat se chystá během pátku podat demisi. Tvrdí to místní tisk s odvoláním na zdroje z jeho okolí. Premiér čelil v posledních dnech stále silnějším výzvám k odstoupení kvůli novým informacím ve vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové z roku 2017.

Kvůli vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové rezignoval šéf úřadu maltské vlády Keith Schembri. Informoval o tom deník The Times of Malta. Přerušení práce ve vládě později oznámil i ministr hospodářství Christian Cardona a také šéf resortu turistiky Konrad Mizzi.

Podnikatel Yorgen Fenech, kterého ve středu zatkla maltská policie v rámci vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové, byl propuštěn na kauci. S odvoláním na policejní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní bude podle úřadů pod neustálým dohledem policie. Podle zákona musel být propuštěn do pátku v případě, že proti němu nebyla vznesena obvinění. Vyšetřování však pokračuje.

Maltská policie zatkla podnikatele Yorgena Fenecha, o kterém psala na svém blogu novinářka Daphne Galiziová před tím, než byla zavražděna. Ve vazbě je i muž, kterého kriminalisté považují za zprostředkovatele vraždy. Vláda mu nabídla milost, pokud jeho výpověď usvědčí objednavatele zločinu.

Maltská policie zadržela muže, kterého považuje za zprostředkovatele vraždy novinářky Daphne Caruanové Galiziové. Informovala o tom agentura Reuters. Podle listu Times of Malta zadržený nabídl policii spolupráci výměnou za prezidentskou milost. Premiér Joseph Muscat oznámil, že doporučení k udělení milosti dá jen v případě, že muž bude vypovídat před soudem a že jeho svědectví povede k usvědčení objednavatele vraždy.

Česko podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů. Přišly s ním čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci běžencům zachráněným ve Středozemním moři. Návrh, který ostatní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. Nový mechanismus zatím odmítá většina států EU.

Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři. Maltský ministr vnitra Michael Farrugia uvedl, že dokument je výsledkem jednání s několika ministry států Evropské unie a doplnil, že v říjnu budou s obsahem závěrů schůzky seznámeni ministři vnitra dalších členských zemí EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že chce prosadit mechanismus přerozdělování migrantů, který by byl povinný pro všechny členské státy Evropské unie.

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Italským Senátem prošel přísný zákon o bezpečnosti a migraci, který inicioval šéf krajně pravicové Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini. Zákon například umožňuje kapitánům lodí, které bez povolení zamíří do italských výsostných vod, dát pokutu až milion eur (25,8 milionu korun). Dosud byla maximální výše peněžitého trestu 50 tisíc eur (1,29 milionu korun).

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová podala u římské prokuratury trestní oznámení na italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Požaduje zablokování Salviniho účtů na Facebooku a Twitteru. Racketeová tvrdí, že předseda Ligy ohrozil její bezpečnost, když podněcoval k nenávisti vůči její osobě. Kapitánka je v Itálii vyšetřovaná kvůli porušení zákazu vplout do místních vod s migranty.

Italské úřady povolily vystoupit na břeh 41 migrantům z lodi Alex, která v sobotu přes zákaz vplutí do italských vod zakotvila v přístavu na italském ostrově Lampedusa. Malta později povolila vylodění 65 běženců z lodi Alan Kurdi. Valetta ale zdůraznila, že žádný z nich na ostrově nezůstane.

Ve státech EU pokračovaly třetím dnem volby do Evropského parlamentu. V sobotu se hlasovalo kromě Česka, kde jde již o druhý volební den, také na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě. Na Slovensku prezidentka Zuzana Čaputová očekává, že aktuální volby rozhodnou o míře další integrace Unie. Tak jako v Česku nabádali již předem všichni vrcholní slovenští politici občany k účasti, podobné výzvy zazněly také v Lotyšsku.

Kapitán lodi německé humanitární organizace Lifeline Claus-Peter Reisch dostal od maltského soudu pokutu deset tisíc euro (asi 260 tisíc korun) kvůli nalodění afrických migrantů. Soud verdikt odůvodnil tím, že plavidlo nemělo platnou registraci. Peníze z pokuty se mají rozdělit mezi maltské organizace, které se starají o uprchlíky. Lifeline se proti rozsudku odvolala. Advokát organizace nicméně ocenil slova maltského soudce o tom, že zachraňování migrantů z lodi není zločin.

Česká ekonomika byla loni s růstem 2,9 procenta třináctou nejrychleji stoupající ekonomikou v Evropské unii. Vzestup českého HDP byl vyšší než u původních členských zemí EU včetně Německa i než průměr celé EU, uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Více než šedesátku migrantů, které na začátku dubna zachránila loď u libyjského pobřeží, přijme kromě Francie a Německa také Portugalsko a Lucembursko. Oznámily to maltské úřady. Plavidlu německé neziskové organizace Sea-Eye, které už více než týden čeká u maltského pobřeží, však Malta zakotvit ve svém přístavu nepovolí. Běžence na pevninu přepraví maltské lodě, odtud později poputují do hostitelských zemí.