Malta odhlasovala legalizaci marihuany pro osobní účely

Maltský parlament odhlasoval legalizaci pěstování a užívání marihuany pro vlastní potřebu a rekreační účely. Pokud zákon podepíše prezident George Vella, bude povoleno na Maltě pěstovat až čtyři rostliny marihuany a držet až sedm gramů sušiny bez postihu. Malta by se tak stala první evropskou zemí, která by toto povolila. Zakázáno ale zůstává kouřit marihuanu na veřejnosti či před dětmi.

Ministr Owen Bonnici při úterní rozpravě v parlamentu uvedl, že Malta novou legislativou prosazuje politiku, která se snaží snížit dopad závislostí na společnost. Odmítl obavy z růstu konzumace drog. „Vláda nevyzývá dospělé ke konzumaci marihuany,“ uvedl dříve Bonnici. Podle premiéra Roberta Abely nový zákon umožní, aby si lidé nemuseli marihuanu kupovat na černém trhu.

Pro nový zákon hlasovalo 36 zákonodárců, proti bylo 27. Zákon musí ještě podepsat prezident. Obvykle se jedná o formalitu a hlava státu návrhy zákonů schválené parlamentem podepíše během několika dní. Podle deníku Times of Malta ale odpůrci nové normy prezidenta vyzvali, aby ji nepodepisoval.

Pokud zákon přece jen podepíše, bude Malta první evropskou zemí, která do své legislativy včlení legalizaci držení a pěstování marihuany. Například Nizozemsko prodej menšího množství marihuany pouze toleruje, ačkoliv je z pohledu zákonu nelegální. Jako první země na světě legalizovala pěstování, prodej i užívání marihuany v roce 2013 Uruguay.

Za kouření před dětmi hrozí pokuta

Malta na rozdíl od jiných zemí Evropy, které užívání a držení malého množství marihuany netrestají, v novém zákoně specifikuje povolené množství i pokuty za jeho překročení. Od určité výše pak hrozí i trestní stíhání. Při kouření marihuany před dětmi pak hrozí pokuta až 500 eur (v přepočtu 12 500 korun).

Další evropské země, například Česko či Portugalsko, trestají pěstování, ale nikoliv držení menšího množství pro osobní účely. V České republice se jedná o menší množství než malé, které v roce 2009 vláda kvantifikovala do 15 gramů sušiny marihuany. Letos ale přesně určené množství zrušil Ústavní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
15:20Aktualizovánopřed 8 mminutami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
11:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 1 hhodinou

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 9 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
09:02Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 16 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.