Laboratoř strana 5 z 5

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí vyhlásí systém tří pohotovostních stupňů, rozděleny budou po regionech. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), kde s ním diskutovali senátor Marek Hilšer (MHS) a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Vojtěch odmítl, že by dovolil, aby koronavirus výrazně zasáhl do fungování voleb, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyzval k rychlému předložení zákona o korespondenčním hlasování.

Nová laboratoř pro testování mobilních sítí páté generace vzniká na Vysokém učení technickém v Brně. Unikátní prostor vytváří odborníci z Ústavu telekomunikací. V ukázkovém pracovišti pro vývoj zařízení určených pro sítě 5G už jsou první přístroje. Prostor v budoucnu nabídne možnost výzkumu a konzultací i firmám.

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Na to, že nákaza dál zůstává spíš v lokálních ohniscích, od tohoto týdne reagovaly laboratoře. Masové testování na koronavirus zastavily univerzity a Akademie věd. Se zlepšením epidemiologické situace nemají dost vzorků. Zatímco třeba v dubnu se v Česku dělalo až osm tisíc testů denně, nyní se počet ustálil průměrně na třech tisících.

Většina akademických laboratoří, které se zapojily do testování lidí na covid-19, se vzhledem k ústupu epidemie vrací k běžnému provozu. Na testování se bude nadále podílet jen několik akademických pracovišť spojených přímo s nemocnicemi. Informoval o tom koordinátor Iniciativy akademických pracovišť Jan Konvalinka. Podle něj akademické laboratoře otestovaly desetitisíce vzorků. Většina laboratoří nyní zůstane v záloze pro případ, že by nemocných opět začalo přibývat.

Ten, kdo požaduje od Číny kompenzaci za epidemii koronaviru, je snílek. Prohlásil to v neděli čínský ministr zahraničí Wang-I. Čína a USA se podle něj ocitly na pokraji nové studené války. Šéfka ústavu virologie ve Wu-chanu odmítla, že virus pochází z tohoto pracoviště, jak zní z nejvyšších amerických kruhů.

Vlastní metodu testování přítomnosti protilátek proti koronaviru vyvinuli virologové Zdravotního ústavu v Ostravě. Je přesnější než komerční testy a rychlotesty. Metoda bude přínosem hlavně u dárců plazmy, která se podává lidem s těžším průběhem covidu-19. Ústav už navázal spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava, kde se léčba plazmou využívá, nebo se Slezskou nemocnicí v Opavě.

Pokud se nezmění epidemiologická situace, mohou dětské letní tábory začít už od 27. června; zástupci organizátorů se na tom dohodli s hygieniky. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady.

Čína v lednu potlačovala informace o závažnosti epidemie způsobené novým koronavirem a o jeho nakažlivosti, aby si mohla vytvořit zásoby zdravotnického materiálu potřebné pro boj proti nákaze. Podle agentury AP přišlo s takovým obviněním americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v dosud nezveřejněné zprávě vypracované minulý týden. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea existuje mnoho důkazů o tom, že koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. WHO považuje tato tvrzení o původu viru za spekulace.

Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny, řekla mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO). Důkazy podle ní nenaznačují, že by byl virus uměle upraven, nebo dokonce vyroben v laboratoři. Bavorsko zrušilo kvůli pandemii letošní Oktoberfest, v Bulharsku se podle tamních úřadů koronavirus šíří rychleji než v Itálii. Rakousko oznámilo, že se v květnu začnou otevírat školy a restaurace. Slovensko začne uvolňovat karanténní opatření tuto středu.

Nemocnice na Bulovce v Praze otestovala od 6. března přes devět tisíc vzorků na přítomnost nemoci na COVID-19. V laboratořích pracují dva šestičlenné týmy, které se nepotkají. Pomáhá jim i stroj z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Novinářům to řekla Elka Nyčová z oddělení klinické mikrobiologie. Pozitivní výsledek měla z testovaných vzorků asi desetina. Mezi všemi více než 146 tisíci vzorky otestovanými v celé zemi je podíl pozitivních záchytů podle ministerstva zdravotnictví 4,6 procenta – a od vypuknutí pandemie postupně klesá.

Vláda nabádá občany, aby přes Velikonoce dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a zákaz shromažďování. Kabinet ve čtvrtek prodloužil nouzový stav do 30. dubna. Věřící si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Kvůli zákazu shromažďování se ale letos nemohou účastnit tradičních bohoslužeb. Domovy pro seniory a podobná zařízení musejí od pátku zajistit pravidelné testování svých zaměstnanců. Laboratoře ve čtvrtek provedly více než osm tisíc testů na nový koronavirus.

Slovensko provádí v přepočtu na obyvatele výrazně méně testů na koronavirus než například Česko či Rakousko. Tamní státní laboratoře by přitom zvládly vyhodnocovat mnohonásobně víc vzorků. Nemá jim je ale kdo dodat, protože v zemi je nedostatek odběrových míst. Do testování se dosud nemohly zapojit ani soukromé laboratoře. Podle hygieniků využívá Slovensko v tuto chvíli jen přibližně třetinu své testovací kapacity.

Olomoucká laboratoř experimentální medicíny spustila rozsáhlé testování vzorků s podezřením na koronavirus s kapacitou až tisíc vzorků denně. To je nejvíc v zemi. Pracoviště tak zvýší dosavadní počet výsledků testovaných lidí. Kromě vzorků pacientů z Olomouckého kraje sem budou v případě volné kapacity mířit i odběry ze sousedních krajů.

Skauti budou pomáhat starším lidem, kteří požádají o pomoc na bezplatné Lince seniorů. Linku s číslem 800 200 007 dlouhodobě provozuje organizace Elpida. Informace z ní bude přebírat web skautskapomoc.cz, kde se dobrovolníci budou moct přihlásit k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí. Kromě skautů pomáhají ostatním i jednotlivci.

Vědcům výzkumných laboratoří Elisabeth Pharmacon se podařilo vyvinout diagnostickou soupravu pro detekci koronaviru SARS-CoV-2. Jedná se o prvního oficiálního českého výrobce zdravotnických prostředků, který s touto soupravou přichází a je připraven zajistit dodávky do českých laboratoří.

Vlastní dezinfekční gel vyrábí pracovníci zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB). Jeho složení si nechala škola před šesti lety patentovat a teď, v době obav z koronaviru, se jí prozíravost vyplácí. Ve své laboratoři ho vyrobí s polovičními náklady. Má jej dost pro 10 tisíc studentů i zaměstnanců.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce udělala loni kontroly ve víc než osmdesáti restauracích a z odebraných vzorků zjistila, že každá šestá připravuje pokrmy na přepáleném fritovacím oleji. Takové oleje obsahují škodlivé látky s možnými karcinogenními účinky.

Nové laboratoře pro výzkum i práci se studenty získali archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity v Brně. Vznikly v nově rekonstruované budově. Zástupci školy věří, že díky modernějšímu zázemí získají ke spolupráci ještě víc zahraničních odborníků. Ti na škole působí už dnes.

Česko během pondělí evidovalo pět případů podezření na koronavirus. První pacient skončil na infekčním oddělení nemocnice v Uherském Hradišti, dva prověřované případy hlásil Moravskoslezský kraj – u jednoho z nich i u muže v uherskohradišťské nemocnici ale již přišly negativní výsledky testů. Podezření na nákazu se nepotvrdilo ani u muže z jihu Čech a pražské pacientky z Brazílie.

Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.

V centru výzkumu toxických látek Recetox na Masarykově univerzitě v Brně vznikne výjimečná „living lab“ – živá laboratoř, kde budou vědci studovat faktory ovlivňující lidské zdraví. Umožní to téměř miliardová dotace z grantového programu Horizont 2020.

Laboratoř robotických systémů se ve středu otevřela studentům Fakulty aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati. Její vybudování stálo téměř 34 milionů korun. Fungovat bude jako univerzální prostředí pro získání znalostí a dovedností ve vrcholové oblasti průmyslové automatizace. O absolventy s takovým vzděláním je na trhu práce čím dál větší zájem.

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.