Kurt Waldheim

Přítomnost prezidenta Václava Havla na zahájení hudebního festivalu v Salcburku doprovázely protesty dvojího charakteru. Doma mu bylo vyčítáno, že neodmítl setkání s rakouským prezidentem Kurtem Waldheimem, který byl za nacistického Německa členem wehrmachtu, a v Rakousku musel čelit demonstrantům proti československým jaderným elektrárnám.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí. Dnes, 75 let po skončení války, se už drtivá většina Rakušanů dokáže dívat na roli svých předků v dobách národního socialismu kritickýma očima.

Pokud krok nezamítnou akcionáři nebo Evropská komise, mediální a telekomunikační společnost CME, vlastník televize Nova, se přesune do skupiny PPF Petra Kellnera. Firma s bezmála třicetiletou historií pomáhala formovat středoevropskou televizní produkci a v minulosti ji vlastnili významní hráči telekomunikačního světa.