Krajský soud v Brně strana 3 z 5

Krajský soud v Brně poslal třiatřicetiletého muže za dlouhodobé týrání dvou jeho nezletilých synů a za pokus těžkého ublížení na zdraví na osm let do vězení. Každému také musí uhradit jako nemajetkovou újmu sto tisíc korun. Muž hochy podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso, chlapce někdy krmil i jídlem pro psy. Muž vinu dříve popřel, trestal hochy prý jen mírně. Rozsudek není pravomocný, muž se na místě odvolal. Hrozilo mu pět až dvanáct let vězení.

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán inovační a energetické firmy NWT z Hulína na Kroměřížsku, který na konci září schválili věřitelé firmy. Vyplývá to z usnesení v insolvenčním rejstříku. Spolumajitel společnosti sdělil, že NWT zvažuje další postup. Firma na sebe podala insolvenční návrh loni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala.

Dietrichsteinové by mohli dostat zpět rodinnou hrobku v Mikulově. Dědička rodu Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou u břeclavského okresního soudu. Verdikt je ale nepravomocný, strany se proti němu mohou odvolat. Dietrichsteinové přišli o majetek v Československu včetně hrobky po druhé světové válce, od 90. let patří hrobka městu Mikulov.

Červnová rvačka na Brněnské přehradě, která vedla k napětí mezi Ukrajinci a Romy, zamíří před soud. Státní zástupce obžaloval sedmatřicetiletého cizince původem z Ukrajiny z vraždy a ublížení na zdraví, hrozí mu až osmnáct let vězení. Na webu Krajského státního zastupitelství v Brně to oznámil mluvčí žalobců Hynek Olma. Případem se má zabývat Krajský soud v Brně.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Brněnský krajský soud propustil na svobodu Jaroslava Dobeše, přezdívaného guru Jára, kterého v srpnu převezla z Filipín česká policie. ČT to potvrdila mluvčí soudu i vězeňské služby. Zakladatel esoterické školy byl v Česku odsouzen na 5,5 roku vězení za znásilnění svých klientek, před stíháním se ale skrýval. Od roku 2015 byl společně s další odsouzenou Barborou Plášilovou ve filipínském detenčním zařízení. Soud jim čas strávený v tamější vazbě započítal do doby trestu.

Krajský soud v Brně v kauze úniku informací z policejních spisů zastavil stíhání tří lidí včetně bývalého místostarosty části Brno-střed za ANO Jiřího Švachuly a podnikatele Samana El-Talabaniho, a to pro neúčelnost. Informovala o tom mluvčí soudu Klára Belkovová. Švachula i El-Talabani byli dosud nepravomocně potrestáni v korupční kauze Stoka, která se týkala manipulace s veřejnými zakázkami. Švachulovi soud uložil devět a půl roku vězení, vinu popřel, El-Talabanimu šest let vězení.

Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu pro převaděče za to, že loni v říjnu ujížděl policii v dodávce s třiceti migranty a havaroval. Do věznice s ostrahou půjde na šest let a devět měsíců. Uhradit má také stovky tisíc korun jako náhradu škody. Při manévrech a havárii dodávky se zranilo šest migrantů.

Městský soud v Brně rozhodl o podmíněném propuštění Petra Kotta z vězení s délkou zkušební doby sedm let. Rozhodnutí je pravomocné, podmíněné propuštění navrhoval i žalobce. Kott má za sebou polovinu osmiletého trestu za korupci, vězení opustil krátce před 14:00. Kotta, jeho manželku Kateřinu Kottovou a bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha soud potrestal za korupční kauzy kolem zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji. Rath z věznice na podmínku vyšel letos v polovině května.

Krajský soud v Brně v daňové kauze kolem podnikatele Shahrama Zadeha potrestal další tři lidi, schválil dohody, které si po přiznání vyjednali se státním zástupcem. Všichni u původního hlavního líčení vystupovali v roli svědků. Jde o spolupracující obviněné. Martin Veselý si s žalobcem dohodl trest jedenáct let a čtyři měsíce, s tříletým trestem vězení podmíněně odložených na pět let od soudu odešli Jiří Bruštík a Martin Valentovič. Rozhodnutí je pravomocné.

Podnikatel Libor Procházka a jeho firma LP Expo musí do šesti měsíců odstranit podzemní garáže, které stojí na městském pozemku u Bobycentra v areálu za Lužánkami. Krajský soud v Brně zamítl jeho odvolání proti březnovému rozsudku Městského soudu v Brně. Procházkův advokát řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek.

Krajský soud v Brně začal řešit případ Robert Littery, který podle obžaloby vyvedl ze Zdravotní pojišťovny Ministestva vnitra ČR téměř 23 milionů korun. Po dobu třinácti let si údajně nechával proplácet neexistující převozy pacientů. K soudu se sice v úterý nedostavil, svou vinu ale popírá. Peníze z pojišťovny plynuly v letech 2007 až 2020, ničeho si ale prý nebyl vědom až do podzimu 2021, kdy musel z pojišťovny odejít, uvedl v přípravném řízení, jehož záznam soudce přečetl.

Cizinec podezřelý z červnové vraždy na Brněnské přehradě bude stíhán na svobodě. O propuštění z vazby ve čtvrtek rozhodl Krajský soud v Brně, uvedl v pondělí server Deník.cz. Informaci potvrdili mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma a mluvčí krajského soudu Klára Belkovová. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem napadl a zranil dva jiné, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Krajský soud v Brně ve středu zamítl odvolání řidiče, který předloni u Kunovic na Uherskohradišťsku při nehodě usmrtil dva silničáře pracující u krajnice. Uherskohradišťský okresní soud polskému řidiči nákladního auta uložil letos v březnu tři roky vězení ve věznici s ostrahou a zákaz řízení motorových vozidel na pět let. Krajský soud neshledal pro mírnější trest důvod, kvůli řidičově nepozornosti měla nehoda fatální následky, řekl předseda senátu Josef Teplý. Tři roky vězení považuje odvolací soud za přiměřený trest, pětiletý zákaz řízení naopak označil za mírný.

Spor o pokutu v celkové výši 11,8 milionu korun, kterou v roce 2015 potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) mobilní operátory T-Mobile a Vodafone za kartelovou dohodu z let 2000 až 2003, se vrací na začátek. Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozhodnutím dostupným na úřední desce potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně z roku 2021, jenž pokuty pro operátory zrušil, a případ se vrací zpět k ÚOHS.

Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad jednatelkou vydavatelství Bodyart Press Hedvikou Fiksovou za vydávání a šíření knihy Davida L. Hoggana s názvem „Mýtus šesti milionů,“ která popírá holocaust. Krajský soud v Brně šéfce vydavatelství potvrdil peněžitý trest patnáct tisíc korun. Fiksová podala dovolání, o kterém bude rozhodovat velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Krajský soud v Brně v úterý zrušil dvě pokuty ve výši 10,7 milionu a dvacet milionů korun, které autorským svazům OSA a Intergram vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zneužití dominantního postavení. Potvrdil to mluvčí úřadu Martin Švanda.

Vrchní soud v Olomouci zrušil v kauze podnikatele Zdeňka Zemka staršího odsouzeného za solární podvody část rozsudku týkající se povinnosti náhrady škody ve výši 18,6 milionu korun státu. Učinil tak na základě rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), ke kterému podal Zemek ústavní stížnost. Spornou část výroku krajský soud doplnil k předem schválené dohodě o vině a trestu, vrchní soud jí poté potvrdil. Podle ÚS nemohly soudy o škodě rozhodnout za situace, kdy ji Zemek jasně neakceptoval. Vrchní soud stát odkázal s náhradou škody na občanskoprávní řízení.

Za zpronevěru, podvod a zneužití pravomoci úřední osoby si bývalá starostka Čejče na Hodonínsku Marta Výmolová definitivně odpyká 8,5 roku vězení. Rozsudek brněnského krajského soudu ve čtvrtek potvrdil Vrchní soud v Olomouci, sdělil mluvčí soudu Stanislav Cik. Zamítl tak odvolání ženy, která s rozsudkem krajského soudu nesouhlasila. Podle něj obci Čejč během svého vedení způsobila škodu asi tři miliony korun a jednotlivé lidi připravila o 17 milionů korun. Vyšší část škody má bývalá starostka poškozeným nahradit.

Krajský soud v Brně ve středu zpřísnil trest řidiči tramvaje, jehož souprava předloni v létě vlekla chlapce přivřeného ve dveřích desítky metrů. Dříve uložený podmíněný trest platí, déle však bude platit zákaz řízení drážních kolejových vozidel. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Muž uvedl, že šlo o souhru nešťastných událostí.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Krajský soud v Brně uložil muži za loňskou trojnásobnou vraždu v Kostelci na Hané na Prostějovsku a vydírání doživotní trest. Tehdy devětadvacetiletý muž zavraždil bratra, sestru a otce. Muž se k činu přiznal. Žalobkyně pro něj navrhla třicet let vězení či doživotí, obhájkyně trest při spodní hranici trestní sazby a zabezpečovací detenci. Soud rozsudek vyhlašuje.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek za pokus o vraždu při loupeži historických vozů ve Vyškově uložil Martinu Proseckému 18 let vězení, dva poškozené napadl mačetou. Potrestal ještě dva muže, za pokus o loupež a další trestné činy uložil soud komplicovi Proseckého trest 9,5 roku vězení, dalšímu spoluobžalovanému kromě jiného za omezování osobní svobody podmíněný trest. Hlavní obžalovaný se částečně doznal, popřel však, že by chtěl někoho zabít. Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.