Katolická církev strana 4 z 5

Válka na Ukrajině může podle duchovního Tomáše Holuba i v nejhorších chvílích ukazovat, že existují hodnoty přesahující lidský život. Spravedlivá válka podle něj neexistuje, bojující na Ukrajině se ale spravedlivě brání. „Jasné odpovědi mít v této situaci nelze, jestli má člověk srdce, které chce mít rádo. Je to situace, ve které se člověk chytá naděje, ale nestojí na ní pevně,“ uvedl v Interview ČT24 plzeňský biskup, který má zkušenosti jako vojenský kaplan během válečných konfliktů v Bosně nebo Iráku.

Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. Je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat. Spojené státy pošlou Ruskem napadené Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Představitelé Evropské unie při páteční videokonferenci vyzvali Čínu, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce. Představitel čínského ministerstva obchodu Wang Lu-tchung uvedl, že Peking sankce neobchází, ale chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Papež František zvažuje, že navštíví Kyjev.

Papež František v sobotu po letech příprav vydal dokument ukotvující reformu ústřední správy římskokatolické církve, známé jako kurie. Nová pravidla stanovují, že posty v čele vrcholných orgánů Vatikánu nemusí zastávat duchovní, ale mohou v nich působit i pokřtění laici včetně žen.

Pražský arcibiskup Dominik Duka označil jako selhání výroky moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje politiku ruského prezidenta Vladimira Putina. V Událostech, komentářích mluvil i o tom, jak podpořit ruskou veřejnost v odporu proti vládě.

Ve věku 74 let zemřel premonstrát a první ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. V městské nemocnici Ostrava podlehl dlouhé nemoci. Oznámil to mluvčí ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda.

Konec povinného celibátu pro katolické kněze podpořil předseda německé biskupské konference. Reagoval tak na odhalení stovek případů sexuálního zneužíti, kterých se podle vyšetřovací zprávy dopustili církevní hodnostáři v mnichovském arcibiskupství. Vyzval také k omluvě bývalého papeže Benedikta XVI., který ještě coby mnichovský arcibiskup Joseph Ratzinger nezasáhl podle vyšetřovací komise v případech sexuálního zneužívání dětí.

Zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin varovaly, že řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Reagují tak na plán odložit až do konce roku 2023 projednávání mezinárodní úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách, takzvané Istanbulské úmluvy.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval ke svornosti a dialogu, který je podle něj jediným prostředkem, jak vyřešit konflikty od rodinných až po ty válečné. V nynější době pandemie covidu-19 je zvlášť důležité, abychom se neuzavírali do sebe a nesnažili se věci zvládnout na vlastní pěst, prohlásil papež.

Několik tisíc lidí ve středu večer v Barceloně přihlíželo slavnostnímu odhalení nové věže baziliky Sagrada Família, na jejímž vrcholku ve výšce 138 metrů se poprvé rozsvítila obrovská skleněná hvězda. Věž Panny Marie, která je nyní nejvyšší věží tohoto stále nedostavěného chrámu, u příležitosti církevního svátku Neposkvrněného Početí Panny Marie požehnal barcelonský arcibiskup a kardinál Juan José Omella a videoposelství k této události zaslal i papež František.

Evropští poslanci ve čtvrtek v debatě o násilí páchaném na ženách v Evropské unii vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím. Mnozí zákonodárci míní, že není třeba čekat, až úmluvu schválí jednotlivé členské státy. Ty by podle nich měly dokument potvrdit na unijní úrovni kvalifikovanou většinou.

Po téměř padesáti letech se znovu rozezněly zvony kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kralupech nad Vltavou. Původní zvony byly zrekvírovány během druhé světové války a po ní již nedošlo k jejich obnovení. S myšlenkou pořízení „Seifertových zvonů“ přišel v listopadu 1990 ředitel podniku Kaučuk, Miroslav Nevosad. O rok později byly zvony Václav, Ludmila a Vojtěch posvěceny kardinálem Miloslavem Vlkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Příjmy katolické církve z kostelních sbírek se v loňském roce meziročně snížily o 192 milionů na 336 milionů korun. Propad o 75 procent vinou pandemie koronaviru zaznamenaly také příjmy ze vstupného do památek, a to meziročně o 103 milionů na 35 milionů korun. Pandemie způsobila i výpadek z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení a mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů. Loňské hospodaření církve přesto skončilo se ziskem 376 milionů korun, což bylo o 347 milionů korun více než v roce 2019. V pondělí o tom informovali zástupci církve.

Papež František vyzval státy, aby nevracely migranty do zemí, kde není bezpečno. Zmínil přitom Libyi s tím, že tam mnoho migrantů čelí násilí a nelidským podmínkám v zařízeních, jež se podobají koncentračním táborům. Informuje o tom agentura Reuters.

Papež František označil za ostudu dlouhou neschopnost církve řešit případy sexuálního zneužívání dětí církevními představiteli. Znovu rovněž uvedl, že cítí bolest, smutek a soucit s oběťmi těchto činů. Hlava katolické církve to prohlásila ve středu při pravidelné generální audienci ve Vatikánu v reakci na úterní zveřejnění výsledků dvouapůlletého vyšetřování nezávislé komise, podle níž představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili na 216 tisíc dětí.

Představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili 216 tisíc dětí, většinou chlapců, uvedla nezávislá vyšetřovací komise. Počet obětí se zvýší na 330 tisíc, pokud se mezi ně započtou i trestné činy laiků, kteří pracovali pro církev, jako jsou učitelé v náboženských školách nebo v charitách. Výsledky dvouletého vyšetřování představil předseda komise Jean-Marc Sauvé. Předseda Francouzské biskupské konference Éric de Moulins-Beaufort v reakci vyjádřil hanbu za činy církve a požádal oběti o odpuštění. „Hluboký zármutek“ nad „děsivou realitou“ vyslovil papež František.

Ve francouzské katolické církvi se od roku 1950 vyskytlo 2900 až 3200 kněží a řeholníků, kteří sexuálně zneužívali děti. Agentuře AFP to sdělil Jean-Marc Sauvé, předseda nezávislé komise, která vyšetřovala sexuální zločiny na dětech v církvi. Orgán zveřejní závěrečnou zprávu v úterý.

V pondělí začaly tradiční oslavy zemského světce a přemyslovského knížete Václava, jehož mučednickou smrt si věřící každoročně připomínají 28. září. Už vpředvečer svátku Prahou prošel průvod s kopií Palladia za požehnání metropoli i vlasti, hlavní slavnost pak připadá na úterý, kdy proběhne i Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi.

Papež František se po návštěvě Maďarska a Slovenska vrátil do Vatikánu. Hlava katolické církve v Šaštíně nabádala věřící, aby rozmlouvali s lidmi jiných názorů a soucítili s chudými. Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je nutné vést dialog v polarizované společnosti. Papež František ho tak stále vnitřně inspiruje. Holub byl hostem Interview ČT24.

K dialogu a solidárnosti vyzval věřící papež František v kázání na mši v Šaštíně. Obřadu u příležitosti svátku slovenské patronky Panny Marie Sedmibolestné, kterým vyvrcholila jeho čtyřdenní návštěva země, se zúčastnilo přes padesát tisíc lidí. Krátce před druhou hodinou odpoledne odletěl František zpátky do Říma.

Tisíce lidí přijely do východoslovenského Prešova na liturgii s papežem Františkem. Bohoslužba je pro věřící první velkou akcí s účastí hlavy katolické církve při její stávající návštěvě země. Odpoledne František navštívil Košice a na místním sídlišti Luník IX se setkal s Romy. Vyslovil se proti diskriminaci a předsudkům.

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.

Letadlo s papežem Františkem přistálo odpoledne v Bratislavě. Hlava katolické církve zmínila pomoc chudým a varovala před spokojením se s jistotami. Na návštěvě Slovenska setrvá do středy. Do země přiletěl papež z Budapešti, kde prohlásil, že si Maďarsko může zachovat své křesťanské kořeny i při otevřenosti k potřebným. Podle agentury Reuters byla jeho slova zjevnou narážkou na premiéra Viktora Orbána, který zastává názor, že migrace z muslimských zemí může zničit křesťanské dědictví země.