Katolická církev strana 2 z 5

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Papež František zahájil třídenní návštěvu Budapešti a mimo jiné vyzval Evropu, aby společně hledala bezpečné a legální způsoby řešení migrační krize. Připomněl jí, že tento problém nelze zastavit odmítáním lidí. Zároveň zdůraznil, že křesťanské hodnoty nemohou být založeny na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení.

Papež František povolí, aby v synodě biskupů zasedly ženy s hlasovacím právem. Napsala to agentura AP s odkazem na nová pravidla zveřejněná Vatikánem. Ženy se dosud zasedání účastnily jako expertky bez možnosti hlasovat a o toto právo dlouho usilovaly. Nová pravidla budou platit pro jednání, které se uskuteční v říjnu.

V Drastech nedaleko Prahy vzniká moderní klášter karmelitek. Jeho základy vyrostly na pozemku bývalého statku, který zakoupila v roce 2018 komunita Karmel sv. Josefa. Původní části dvora pochází z konce padesátých let minulého století a podléhá památkové ochraně. Cílem karmelitánek je společně s Vyšehradskou kapitulou vybudovat kromě kláštera i místo, kde si bude moct duchovně odpočinout také veřejnost. Součástí areálu bude kvadratura s rajským dvorem a kaplí sv. Terezie z Avily, dům pro hosty a správce, bytový dům a poustevna. Pro veřejnost bude přístupný i lesopark.

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

Papež František si v pondělí připomíná deset let v čele katolické církve mší s kardinály a také svým prvním podcastem. V pořadu, který už vatikánská média překřtila na Popecast, František podle agentury ANSA hovořil například o tom, že za nejlepší dárek k výročí by považoval mír.

Desáté výročí nástupu papeže Františka na svatopetrský stolec si v pondělí připomene 1,3 miliardy světových katolíků. Probíhající pontifikát mnozí uvnitř i vně největší křesťanské církve považují za přelomový a plný reforem.

Celibát římskokatolických kněží by mohl být v budoucnu zrušen. V rozhovoru zveřejněném argentinským zpravodajským portálem Infobae to řekl papež František. Podotkl však, že si nemyslí, by to kněžím ulehčilo jejich úlohu.

Papež Jan Pavel II. v dobách, kdy býval krakovským arcibiskupem, věděl o tom, že několik jemu podřízených kněží zneužívalo děti, a jejich činy se snažil zatajovat. Tyto informace přinesla v reportáži odvysílané v pondělí večer polská zpravodajská televize TVN24. Hovoří se v ní o třech kněžích, které Karol Wojtyla, pozdější svatý Jan Pavel II., v 70. letech přesouval mezi farnostmi, poslal do kláštera nebo do Rakouska poté, co byli obviněni ze zneužívání dětí.

Nejméně 4815 nezletilých bylo od roku 1950 v Portugalsku sexuálně zneužito činiteli katolické církve, uvedla v pondělí v Lisabonu nezávislá vyšetřovací komise. Ta během roku vyslechla přes pět set lidí a na základě jejich svědectví došla k tomuto závěru, informovala agentura AFP. Komise také oznámila, že valná většina případů je už promlčená, ale pětadvacet případů poslala komise prokuratuře.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se věřící přišli naposledy rozloučit s emeritním papežem Benediktem XVI. Zádušní mši sloužil současný papež František a zúčastnily se jí desítky tisíc lidí. Liturgie byla prvním případem v moderní době, kdy papež předsedal pohřbu svého předchůdce.

Ve Vatikánu byl pohřben emeritní papež Benedikt XVI., který zemřel v sobotu. Zádušní mši na Svatopetrském náměstí sloužil papež František. Ceremoniálu se účastnily desítky tisíc lidí, včetně delegací ze zahraničí. Rakev s Benediktem XVI. byla poté uložena do hrobky ve Svatopetrské bazilice.

S úderem deváté hodiny dopolední se veřejnosti v pondělí otevřely dveře vatikánské Svatopetrské baziliky, kde je až do čtvrtečního pohřbu vystavena rakev se zesnulým emeritním papežem Benediktem XVI. Rozloučit se přicházejí tisíce lidí.

Papež František se při novoroční mši modlil ve Svatopetrské bazilice za svého předchůdce Benedikta XVI., který zemřel v sobotu ve věku 95 let ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae.

S emeritním papežem Benediktem XVI. ztratila katolická církev vlivného teologa a intelektuála, pro samotný chod Vatikánu se úmrtím Josepha Ratzingera ale nic nemění. Na Petrově stolci zůstává papež František, který svého předchůdce ve čtvrtek vyprovodí na poslední cestu. Ač byl Benedikt XVI. často považován za konzervativce, podle teoložky Jitky Jonové je třeba jeho osobnost vnímat mnohem komplexněji.

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

Byl jednou z nejvýraznějších osobností katolické církve konce dvacátého a začátku jednadvacátého století. Nekompromisní zastánce konzervativních hodnot se v samotném závěru své aktivní dráhy rozhodl učinit zcela bezprecedentní krok. Rezignovat. A i když papežskou funkci provází dogma neomylnosti, on – s vědomím vlastní omylnosti – psal vždy raději jen obyčejnou tužkou. Emeritní papež Benedikt XVI., německý rodák Joseph Ratzinger, zemřel ve Vatikánu ve věku 95 let.

Papež František v neděli ve svém tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) odsoudil nesmyslnou ruskou invazi na Ukrajinu a vyzval k jejímu ukončení. Připomněl rovněž další ozbrojené konflikty ve světě – zejména na Blízkém východě či v Africe. Vzpomněl také na miliony lidí, hlavně dětí, které ve světě trpí hladem, zatímco se vynakládají prostředky na zbraně.

Až do minulého týdne byl prominentní osmašedesátiletý jezuita Marko Ivan Rupnik jednou z nejvýraznějších osobností moderního křesťanského umění a pokrokové teologie. Slovinskému knězi, blízkému příteli papeže Františka a umělci s vazbou na Česko, teď ale katolická církev zastavila veřejnou činnost kvůli jeho údajnému zneužívání jeptišek na začátku devadesátých let.

Trnavský arcibiskup Ján Orosch čelí kritice kvůli tomu, že v interním oběžníku určeném kněžím zpochybnil, zda byly oběti říjnového homofobního útoku na bratislavský gaybar nevinné. V pondělí se rodinám dvou mužů i veřejnosti omluvil.

Papež František v sobotu na stadionu v hlavním městě Bahrajnu Manáma sloužil mši pro 30 tisíc lidí. V zemi, kde křesťané tvoří výraznou menšinu, hovořil během bohoslužby i k mnoha cizincům zejména z Jižní Asie, kteří v Perském zálivu pracují. Podle agentury AP kněží jeho kázání tlumočili do angličtiny a modlitby zazněly i v tamilštině, tagalštině či malajštině.

Odtajněné spisy z vatikánských archivů podle katolického badatele Johana Ickxe očišťují papeže Pia XII. z nařčení, že za druhé světové války neudělal dost pro záchranu Židů. Historici díky nim také objasnili, proč papež upřednostnil tichou záchranu uprchlíků před hlasitým odsouzením Hitlerova režimu. Pius XII. se stal hlavou katolické církve necelých šest měsíců před začátkem druhé světové války a ve svém pontifikátu čelil dvěma totalitním režimům – nacismu a komunismu. Očišťující dokumenty nejen objasňují další část dějin církve, ale také znovu otevírají cestu k papežovu svatořečení.

Vražda dvou lidí u bratislavského gaybaru vypovídá o tom, že demokracie na Slovensku je ohrožena. V Interview ČT24 to uvedl spisovatel a scenárista Pavel Kosatík. Slovenská společnost se podle něj vzedmula před čtyřmi lety po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky, víru v „nový styl“ ale chaotická vláda Igora Matoviče nenaplnila. Mezi Slováky tak panuje velká deziluze, která pro ně nyní představuje největší nebezpečí. Tamní společnost je navíc velmi silně rozdělená, Slováci vnímají rozdíly silněji než Češi.

Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.