Lidé se ve Vatikánu loučí se zesnulým papežem

V bazilice svatého Petra ve Vatikánu se lidé od středy naposledy loučí s papežem Františkem. Rakev s jeho tělem tam byla převezena z kaple Domu svaté Marty, kde papež žil a kde také v pondělí ráno ve věku 88 let zemřel. Do večera podle agentury AFP přišlo dvacet tisíc lidí. Pohřební ceremoniál se uskuteční v sobotu.

Do baziliky podle Vatikánu přišlo za skoro devět hodin od vystavení pozůstatků v jedenáct hodin dopoledne 19 400 lidí. Agentura ANSA s odkazem na neoficiální odhad pořadatelů kolem 18:30 napsala, že před bazilikou čeká na sto tisíc lidí. Podle Vatikánu samotnému převozu rakve přihlíželo na dvacet tisíc lidí. Ve středu vpodvečer se poklonila u rakve s papežem Františkem i italská premiérka Giorgia Meloniová.

Vatikán uvedl, že nevylučuje, že ponechá baziliku otevřenou i po půlnoci, pokud bude velký zájem věřících o rozloučení se s Františkem. Podle dřívějších informací by měl chrám ve středu a ve čtvrtek zavřít o půlnoci. V pátek by pak rozloučení mělo skončit již v 19:00. O hodinu později se pak uskuteční slavnostní uzavření rakve před sobotním pohřbem.

Nahrávám video

Rakev s pozůstatky pontifika byla do nejvýznamnějšího katolického chrámu přenesena za doprovodu švýcarské gardy krátce po 9:30. Vystavena je před hlavním oltářem. Procesí vedené kardinály a desítkami dalších duchovních doprovázely vatikánské zvony. Předtím kardinál Kevin Farrell, který do zvolení nového papeže vede vatikánskou administrativu, odsloužil krátkou ceremonii.

Odhady návštěvnosti pohřbu

Odhaduje se, že do baziliky svatého Petra by se mohlo přijít rozloučit s papežem několik stovek tisíc lidí. Na dvě stě tisíc smutečních poutníků by mohlo být ve Vatikánu a Římě v sobotu, kdy se bude od 10:00 konat pohřeb.

Odhady jsou tak zatím nižší než při pohřbu Jana Pavla II., který v dubnu roku 2005 stejně jako František zemřel v úřadu. Tehdy se podle odhadů přijelo do Říma rozloučit několik milionů lidí, velká část z nich z Polska.

Pohřební ceremoniál povede děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re. Po pohřbu bude rakev převezena do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore) v Římě, kde papež vyjádřil přání být pohřben.

Řada zemí, včetně Itálie či Argentiny, kde se papež jako Jorge Mario Bergoglio v prosinci 1936 narodil, vyhlásila kvůli úmrtí hlavy katolické církve několikadenní státní smutek. V den pohřbu bude platit státní smutek i na Slovensku.

Konkláve, které bude rozhodovat o jeho nástupci, se podle listu Corriere della Sera sejde mezi 5. a 10. květnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 56 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...