Papež František slaví deset let v čele církve. Za největší dárek by považoval mír

Papež František si v pondělí připomíná deset let v čele katolické církve mší s kardinály a také svým prvním podcastem. V pořadu, který už vatikánská média překřtila na Popecast, František podle agentury ANSA hovořil například o tom, že za nejlepší dárek k výročí by považoval mír.

„Podcast, a to je co?“ zeptal se na úvod nahrávky papež novináře Salvatora Cernuzia, který s ním vedl rozhovor. František v něm vzpomíná jak na své zvolení 13. března 2013, tak na události v dalších letech. „Je to, jako by se to stalo včera…. Čas letí, než se dnes vzpamatujete, už je zítřek,“ řekl při vzpomínce na konkláve, kde jej volící kardinálové vybrali jako nástupce papeže Benedikta XVI.

V podcastu ale došlo i na vážnější témata, včetně války na Ukrajině. „Nemyslel jsem si, že budu papež v době třetí světové války,“ podotkl František. „Působí mi obrovskou bolest, když vidím, že se všichni ti mladí muži nevrátí domů – a jestli to jsou Ukrajinci, nebo Rusové, v tom nevidím rozdíl. Je těžké to akceptovat,“ dodal.

František nastoupil do čela církve za neobvyklých okolností poté, co jeho předchůdce rezignoval ze zdravotních důvodů. V předchozích staletích bylo zvykem, že papežové zastávali svůj úřad až do smrti. Zvolil také mnohem skromnější přístup ke své roli a mimo jiné se nepřestěhoval do Apoštolského paláce a žije v Domě svaté Marty, který slouží i jako penzion pro duchovní.

Právě tam v pondělí František uspořádal mši, kam pozval všechny kardinály, kteří žijí v Římě. K výročí papežovi blahopřáli i zástupci dalších křesťanských církví – například moskevský pravoslavný patriarcha Kirill.

Agentura Reuters připomněla, že František za deset let navštívil šedesát zemí a teritorií a procestoval přes 400 tisíc kilometrů. Zatím ale nezavítal do rodné Argentiny, kde jako kardinál Jorge Mario Bergoglio působil před svým zvolením. Během deseti let jmenoval skoro dvě třetiny kardinálského sboru volitelů, kteří mají právo vybírat nového papeže.

Průměrná délka pontifikátu je historicky 7,5 roku, přičemž nejdéle stáli v čele církve papežové Pius IX., a to 31 let, a Jan Pavel II., který byl ve funkci 26 let. Nejkratší dobu na papežském stolci strávil v roce 1590 Urban VII., a to pouhých třináct dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný izraelský úder na plynové pole vyvolal smršť kritiky

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 23 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 3 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 6 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...