Jan Šmíd strana 2 z 3

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Ve Francii vrcholí kampaň před prvním kolem parlamentních voleb, které se koná v neděli. V průzkumech zatím těstě vede centristická koalice Spolu podporující prezidenta Emmanuela Macrona. Prezidentovu většinu v Národním shromáždění však může ohrozit levicová formace Nupes Jeana-Luca Mélenchona.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Ve francouzském Cannes pokračuje mezinárodní filmový festival, který začal v úterý. V hlavní soutěži se představí celkem 21 snímků, držitel Zlaté palmy bude znám 28. května. Také tuto tradiční filmovou přehlídku ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, při zahájení festivalu promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zahajovací ceremoniál podle zpravodaje ČT v Paříži Jana Šmída sledovalo v televizi až 1,8 milionu lidí. Hlavní hvězdou byl hned druhý den přehlídky herec Tom Cruise.

Současný prezident Francie Emmanuel Macron a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se před druhým kolem voleb hlavy státu utkali v televizní debatě. Podle pařížského zpravodaje ČT Jana Šmída byl vítězem debaty právě Macron, který z hlediska odbornosti působil údajně mnohem přesvědčivěji než jeho soupeřka. Souboj byl ale vyrovnanější než před pěti lety, kdy Le Penová jasně prohrála, což tehdy i přiznala. Macron se prý nedokázal zbavit arogance vůči soupeřce.

Náskok Emmanuela Macrona před Marine Le Penovou se týden před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii mírně zvyšuje. Poslední průzkumy ukazují rozdíl 55 ku 45 procentům. Kampaň podle francouzského zpravodaje ČT Jana Šmída pokračuje. Například současný prezident v sobotu navštívil Marseille. V Paříži se v sobotu konají demonstrace proti oběma kandidátům, jde zejména o voliče Jeana-Luca Mélenchona.

Francouzi půjdou v neděli k prvnímu kolu prezidentských voleb. Favoritem je stále Emmanuel Macron, jeho náskok ale stahuje krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová, která má pořád největší šanci postoupit do druhého kola. V něm by podle aktuálních průzkumů prohrála jen o pět procentních bodů. Kampaň před volbami ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, do popředí se dostaly sociální otázky.

Část uprchlíků z Ukrajiny jede přes Česko či Polsko i dále na západ. Ve Francii většinou míří na jih do Nice. Přes sever země cestují do Velké Británie. Ta po nich nepožaduje víza, a nečeká je tak osud tisíců lidí z Blízkého východu a Afriky, kteří kempují v Calais a sen o cestě přes La Manche se jim rozplývá.

Nejpozději od 28. prosince se v Německu kvůli rychle se šířící variantě koronaviru omikron bude moci v soukromí sejít nejvýše deset očkovaných osob. Švédsko zpřísňuje koronavirové restrikce. Skotsko po Vánocích zakáže diváky na fotbalových stadionech a velké akce. Omikron je vážný a pro nenaočkované možná smrtelný, díky vakcínám a novým poznatkům jsme ale v jiné pozici než na začátku pandemie, řekl americký prezident Joe Biden. Nový Zéland odkládá otevření hranic a prodlužuje karanténu. Brazilci s vážnými problémy s imunitou budou mít právo na čtvrtou dávku očkování.

V Paříži pokračuje rekonstrukce katedrály Notre-Dame, kterou před více než dvěma lety poničil rozsáhlý požár. V těchto dnech začíná obnova věžičky, takzvaného sanktusníku, jenž se při požáru zřítil, a připravuje se také přestavba interiéru. Podle dosavadních plánů by měly být její součástí i moderní prvky, což ale odmítá přibližně stovka významných osobností, která proto podepsala protestní petici.

Zatímco na severu Francie táboří tisíce migrantů, kteří se navzdory nedávné tragédii chtějí dostat přes kanál La Manche do Británie, Francie přijímá přistěhovalce legální cestou. Jejich integraci sledoval zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Neočkovaní lidé si ve Francii budou nově muset platit PCR i antigenní testy. Rozhodla o tom už dříve francouzská vláda. Týká se to i českých turistů, pokud by se chtěli otestovat ještě před návratem do vlasti. V Itálii pak smí od pátku lidé do práce jen s covidovým certifikátem, který prokazuje jejich bezinfekčnost. Tato povinnost se vztahuje i na poslance. Na Slovensku bude od příštího týdne pět okresů v nejvyšším stupni epidemického rizika, omezí se v nich například činnost restaurací a ubytovacích zařízení.

Spojené státy darují půl miliardy vakcín rozvojovým zemím. Chtějí, aby celý svět dosáhl do roka sedmdesátiprocentní proočkovanosti. Německo přestane neočkovaným proplácet rychlotesty a ušlou mzdu za dobu v karanténě. Slovensko zaznamenalo nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem od začátku dubna. U brazilského ministra zdravotnictví se před odletem z Valného shromáždění OSN potvrdil covid.

Francouzská muzea a kulturní památky se znovu plní návštěvníky. V některých na ně čekají změny. Na popiscích pod obrazy a exponáty už nejsou římské číslice, nahradily je arabské. Odpůrci tohoto kroku mluví o postupující kulturní negramotnosti v zemi.

Slovensko při vstupu do země nadále nebude vyžadovat karanténu od lidí, kteří přes hranice dojíždějí za prací a kteří nejsou plně očkováni proti nemoci covid-19. V Izraeli začalo ubývat případů hospitalizací lidí s těžkým průběhem. Odborníci to vysvětlují vakcinací třetí dávkou, kterou dostalo v devítimilionové zemi zatím něco přes 1,8 milionu lidí. Na Sicílii se budou od pondělka zřejmě muset opět nosit roušky, a to i venku. Oficiálně by měla vláda opatření oznámit ve čtvrtek večer. V části francouzských zámořských území začne kvůli covidu-19 později školní rok.

Ve Francii se během neděle konalo druhé kolo voleb vedení regionů a departementů, jeho výsledky ale na místní úrovni v podstatě nic nezměnily. V pondělí to konstatovala francouzská média. Dosavadní šéfové obhájili své posty ve všech třinácti regionech metropolitní Francie, z toho sedm jich mají pravicoví Republikáni (LR) a jejich spojenečtí socialisté (PS), kteří obhájili pět pozic. V jedné oblasti je také široká koalice. Volby podle francouzského tisku posloužily jako předkolo prezidentských voleb, jež se mají odehrát v dubnu 2022. Svým výrazným úspěchem ve druhém kole totiž zaujali zejména Valérie Pécresseová a Xavier Bertrand.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.

Francie otevřela letní turistickou sezonu, do země je pro plně očkované možné cestovat bez PCR testu. Úřady rovněž rozvolnily některá koronavirová opatření. Podle zahraničního zpravodaje Jana Šmída se otevírají vnitřní prostory restaurací a noční zákaz vycházení se posunul až na jedenáctou hodinu. Francie v rámci turismu také rozdělila země do tří barevných kategorií, podle toho upravila pravidla pro vycestování do země.

Obyvatelé atraktivních destinací ve Francii se obávají hromadných příjezdů obyvatel velkých měst. V zemi totiž začalo čtyřdenní volno. Vláda navíc začala uvolňovat třetí celostátní uzávěru.

Francouzi si připomínají dvousté výročí úmrtí císaře Napoleona Bonaparta. Oficiální části připomínkových akcí se účastní i prezident Emmanuel Macron. Elysejský palác ale zdůrazňuje, že nejde o oslavy, nýbrž právě o připomenutí Napoleona. Císař je kontroverzní osobností, neboť Francii sice pozvedl a provedl řadu reforem včetně prosazení nového občanského zákoníku, zároveň ale byl tyranem, který znovu zavedl otroctví a jehož velmocenským ambicím padly za oběť statisíce lidí.

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Rakousko od 1. února zavede povinné testování pendlerů na koronavirus. Nesmí být starší než 72 hodin. Norsko od pátku uzavře hranice cizincům, Maďarsko, Polsko a Dánsko prodlužují platnost omezení. Výrobci vakcíny Pfizer/BioNTech říkají, že je účinná také proti britské a jihoafrické mutaci covidu-19.

Na francouzské straně Lamanšského průlivu je po brexitu klid. To se předpokládalo, protože britské firmy se s ohledem na nejistotu trvající ještě do Štědrého dne, kdy vyjednavači oznámili dohodu, raději předzásobily, vysvětluje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Ve Francii se výrazně zmírnila pravidla pro cestování v rámci země, od úterka tamní obyvatelé už nemusí mít speciální potvrzení, které je opravňovalo k opuštění bydliště. Budou moci cestovat i mezi regiony. Úřady na druhou stranu prodloužily zákaz nočního vycházení, ten nově začíná už v osm hodin večer. Co se týče svátků, Francouzi se dočkají na Vánoce uvolnění, půlnoční oslavu Nového roku ale stráví doma, bude platit zákaz vycházení. S pandemií se potýkají i další země, úřady v USA a Německu řeší očkování proti koronaviru.