Jan Šmíd strana 3 z 3

Obyvatelé atraktivních destinací ve Francii se obávají hromadných příjezdů obyvatel velkých měst. V zemi totiž začalo čtyřdenní volno. Vláda navíc začala uvolňovat třetí celostátní uzávěru.

Francouzi si připomínají dvousté výročí úmrtí císaře Napoleona Bonaparta. Oficiální části připomínkových akcí se účastní i prezident Emmanuel Macron. Elysejský palác ale zdůrazňuje, že nejde o oslavy, nýbrž právě o připomenutí Napoleona. Císař je kontroverzní osobností, neboť Francii sice pozvedl a provedl řadu reforem včetně prosazení nového občanského zákoníku, zároveň ale byl tyranem, který znovu zavedl otroctví a jehož velmocenským ambicím padly za oběť statisíce lidí.

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Rakousko od 1. února zavede povinné testování pendlerů na koronavirus. Nesmí být starší než 72 hodin. Norsko od pátku uzavře hranice cizincům, Maďarsko, Polsko a Dánsko prodlužují platnost omezení. Výrobci vakcíny Pfizer/BioNTech říkají, že je účinná také proti britské a jihoafrické mutaci covidu-19.

Na francouzské straně Lamanšského průlivu je po brexitu klid. To se předpokládalo, protože britské firmy se s ohledem na nejistotu trvající ještě do Štědrého dne, kdy vyjednavači oznámili dohodu, raději předzásobily, vysvětluje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Ve Francii se výrazně zmírnila pravidla pro cestování v rámci země, od úterka tamní obyvatelé už nemusí mít speciální potvrzení, které je opravňovalo k opuštění bydliště. Budou moci cestovat i mezi regiony. Úřady na druhou stranu prodloužily zákaz nočního vycházení, ten nově začíná už v osm hodin večer. Co se týče svátků, Francouzi se dočkají na Vánoce uvolnění, půlnoční oslavu Nového roku ale stráví doma, bude platit zákaz vycházení. S pandemií se potýkají i další země, úřady v USA a Německu řeší očkování proti koronaviru.

Už od ledna Spojené království přestane být definitivně součástí Evropské unie. Mezi Londýnem a Bruselem tak intenzivně probíhají jednání, aby se předešlo takzvanému tvrdému brexitu, tedy „rozvodu“ bez dohody. Palčivým tématem, ve kterém se obě strany rozcházejí, je rybolov.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži setkal s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, který návštěvou Francie zahájil desetidenní cestu po zemích Evropy a Blízkého východu. Elysejský palác už dříve uvedl, že Pompeova návštěva proběhne „v plné transparentnosti s týmem zvoleného prezidenta Bidena“. To znamená, že Joe Biden bude o jednání informován. Prezidentská kancelář v Paříži to uvedla v souvislosti s tím, že Pompeo, stejně jako prezident Donald Trump, dosud plně neuznal výsledky voleb ve Spojených státech.

V neděli dorazil ke druhému kolu francouzských komunálních voleb rekordně nízký počet voličů, důvodem zřejmě byla obava z koronaviru, ale i začínající dovolené. Sečtení výsledků znamenalo neúspěch zejména pro centristické hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu, například v Paříži skočila jeho kandiátka až na třetím místě. „Prezident tak bude muset do určité míry změnit svou strategii,“ komentuje prohru jeho strany zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Propuštění kriminalisty Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jana Šmída bude řešit soud. Expolicista, který skončil kvůli své spolupráci s Českou pirátskou stranou, se závěry policejního prezidia nesouhlasí a obrátil se na soud. Řekl to České televizi. O jeho propuštění rozhodl šéf NCOZ Jiří Mazánek letos v lednu. Rozhodnutí koncem dubna potvrdilo i policejní prezidium. Šmíd porušení zákona odmítá.

Před třemi lety si Francie do svého čela zvolila nejmladšího prezidenta v historii. Tehdy teprve devětatřicetiletý Emmanuel Macron porazil ve druhém kole prezidentské volby nacionální političku Marine Le Penovou. Po uvedení do funkce se rychle pustil do slibovaných reforem, které se ale ne vždy setkaly s pozitivní odezvou. V současné pandemii je mezi Francouzi oblíbenější premiér Édouard Philippe.

Hovořit o uvolňování opatření v boji proti koronaviru není dle francouzského ministra zdravotnictví Oliviera Vérana na místě, protože v zemi epidemie ještě není na vrcholu. Francie má podle posledních údajů z úterý přes deset tisíc úmrtí na COVID-19. Co do počtu obětí je nyní Francie čtvrtou nejhůře postiženou zemí po Itálii, Španělsku a USA.

Francie hlásí přes třináct set obětí koronaviru a přes dvaadvacet tisíc nakažených a je podle těchto absolutních čísel čtvrtou nejpostiženější zemí v Evropě. I přesto ale přistupovala řada tamních obyvatel k preventivním opatřením dlouho spíše ležérně. Policie proto začala jejich nedodržování nekompromisně postihovat a vláda výrazně zvýšila příslušné pokuty.

Aktuální problémy mají kvůli změnám po brexitu především francouzští rybáři, protože nemohou v těchto dnech vyrazit na lov do vod ostrova Guernsey. Třicet procent jejich úlovků pochází právě z těchto britských pobřežních vod.

Policejní centrála propustila kriminalistu Jana Šmída ze služby. Muž v minulosti spolupracoval s Českou pirátskou stranou a jako nestraník za ni kandidoval i do děčínského zastupitelstva. Policisté se ale pro politická uskupení nesmějí angažovat.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek zahájil řízení o propuštění ze služby s policistou Janem Šmídem kvůli jeho spolupráci s Piráty. Policejní prezident Jan Švejdar ji už dříve označil za nepřístupnou. Pokud se prokáže, že kriminalista straně pomáhal, bude propuštěn.

Okolnosti spolupráce detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jana Šmída s Piráty stále prověřuje vnitřní kontrola centrály. Pokud by dospěla k závěru, že porušil služební zákon, byl by propuštěn. Vedení policie na druhou stranu nemá poznatky o tom, že Šmíd neoprávněně vstupoval do policejních informačních systémů. Na úterní mimořádné schůzi sněmovního bezpečnostního výboru to uvedli náměstci ministra vnitra a policejního prezidenta Jiří Nováček a Jaroslav Vild. Výbor nakonec debatu nedokončil, pokračovat by v ní měl na příští schůzi začátkem června.

Spolupráce podplukovníka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jana Šmída s Českou pirátskou stranou je nepřípustná. Prohlásil to policejní prezident Jan Švejdar s tím, že ve hře je i Šmídovo propuštění. Případem se bude příští týden zabývat i bezpečnostní výbor sněmovny.