Hranice strana 3 z 5

Polští dopravci už deset dní blokují hraniční přechody s Ukrajinou. Protestují tak proti tomu, co označují za nespravedlivou ukrajinskou konkurenci. Místy už fronty dosahují až pětadvaceti kilometrů. Ve čtvrtek odpoledne se k nim na hodinu přidali i slovenští dopravci, kteří zablokovali silniční hraniční přechod ve Vyšném Nemeckém.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Německo bude pokračovat v hraničních kontrolách s Českem, Polskem a Švýcarskem, a to dalších dvacet dní. Evropskou komisi o tom informovala spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, ta kontroly dočasně obnovila 16. října ve snaze omezit nelegální migraci. Německo souběžně s tím provádí hraniční kontroly na hranicích s Rakouskem, kde opatření zavedlo již v roce 2015.

Palestinští teroristé z hnutí Hamás, kteří 7. října zaútočili na jih Izraele, použili k překonání hranice paraglidingové vybavení české firmy Nirvana Systems. Ve čtvrtek to napsal server Seznam Zprávy, který o tom informovala americká organizace Sjednocení proti jadernému Íránu (UANI). Podle ní je motorový paraglide přerovské firmy vidět na záběrech, které odvysílala zahraniční média. Majitel firmy neví, jak se stroje mohly k teroristům do Pásma Gazy dostat.

Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.

Namátkové kontroly na hranici se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bez středečního rozhodnutí vlády by skončily ve čtvrtek. Kabinet tak na Rakušanův návrh souhlasil s dalšími dvaceti dny.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Německo prodlouží hraniční kontroly s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem nejméně o dvacet dní. Po jednání vlády to oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Řekla, že o tom už se sousedními státy hovořila, a nevyloučila ani další prodloužení kontrol. Dodala, že rozhodnutí v této věci padne až podle vývoje migrační situace.

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

Zmocněnec firmy Energoaqua Vladimír Kurka ve své závěrečné řeči u Okresního soudu ve Vsetíně odmítl, že by společnost způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Spolu s podnikem je v případu obžalovaný také jeho ředitel Oldřich Havelka. Soud nemůže podle Kurky u obou obžalovaných rozhodnout jinak než o zproštění obžaloby. Podle státního zástupce řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Státní zástupce navrhl ve středu u vsetínského soudu uložit firmě Energoaqua obžalované v případu otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 peněžitý trest 21 milionů korun. Pro ředitele firmy Oldřicha Havelku, který je v kauze také obžalovaný, žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Rakouská policie začne kontrolovat auta na českých hranicích. Od středy – dva dny poté, co zavedli totéž Němci – zahájí namátkové kontroly, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rakouské ministerstvo vnitra krok potvrdilo a uvedlo, že opatření bude platit prozatím na deset dní od středy. Bez jakéhokoli omezení tak zůstanou průjezdné pouze hranice s Polskem. Naopak na těch německých hrozí na některých přechodech zdržení, po zavedení kontrol se začaly například na dálnici D8 tvořit kolony kamionů.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová se rozhodla dočasně obnovit stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Původní informaci listu Die Welt odpoledne potvrdilo spolkové ministerstvo vnitra. Faeserová už znovuobnovení kontrol oznámila Evropské komisi (EK), kterou také informovala o prodloužení kontrol s Rakouskem. Důvodem jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.

Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

Izraelem stanovená lhůta, aby Palestinci odešli ze severní do jižní části Pásma Gazy, vypršela v pět hodin odpoledne místního času (čtyři hodiny SELČ). Přesvědčení, že tak rozsáhlá evakuace v krátké době není možná, vyjádřil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i vrcholný představitel OSN. Před vysídlováním Palestinců varovaly také arabské státy. Lídr teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja v sobotu  prohlásil, že Palestinci Pásmo Gazy nikdy neopustí. EU ztrojnásobí humanitární pomoc Palestině.

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Krátce po zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem v noci na středu moravskoslezští policisté zajistili u Jablunkova na Frýdecko-Místecku v dodávce skupinu dvou desítek migrantů ze Sýrie. Převaděč z místa utekl, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Do kontrol se na severu Moravy a ve Slezsku zapojilo osm desítek policistů. Dalších sedmatřicet migrantů policie zajistila v Jihomoravském kraji. Ve Zlínském kraji policie odhalila dva migranty ve vlaku a dalších čtrnáct v dodávce.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Němečtí policisté budou kvůli boji proti nelegální migraci hlídkovat společně s českými a polskými kolegy na české a polské straně hranice. V pátek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se na tom dohodla s českým a polským protějškem Vítem Rakušanem (STAN) a Mariuszem Kamińským. Dle Rakušana jde o stejný model, jaký nyní policie využívá na Slovensku. Trojice ministrů se podle Berlína rovněž dohodla na vytvoření společné operační skupiny proti převaděčům.

Německá policie s okamžitou platností zahajuje zesílené pružné a mobilní kontroly na hranicích s Českem a Polskem, cílem je boj proti převaděčům, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy, a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii (EU). Šéf českého resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že namátkové mobilní kontroly navazují na dohodu s Faeserovou a řadu jednání české a německé policie v tomto týdnu.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.