HIMARS strana 2 z 2

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Americký prezident Joe Biden schválil dodatečný příspěvek 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun) na zbraně pro Ukrajinu včetně raket pro systémy HIMARS, řekl ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek v Německu. Na tamní letecké základně Ramstein se sešly desítky ministrů obrany k jednání o dlouhodobé podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Spojené státy zároveň oznámily podporu 18 evropským zemím, které potenciálně ohrožuje ruská agrese. Podle agentury AP mezi nimi má být i Česko.

Raketomety HIMARS, které díky dodávkám ze Spojených států nyní používá ukrajinská armáda, údajně zasáhly základnu ruské žoldnéřské Wagnerovy  skupiny v okupovaném ukrajinském městě Popasna. Na Twitteru o tom informoval například poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Na sociálních sítích kolovaly spekulace, že při útoku byl zabit i majitel skupiny Jevgenij Prigožin, ale vedoucí Luhanské oblasti Serhij Hajdaj to popřel.

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN se zatím neúspěšně snaží získat přístup do Olenivky, kde minulý týden po explozi zemřely desítky ukrajinských zajatců. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi a obviňují Moskvu z toho, že věznici vyhodila do povětří. Podle Ruska bylo zařízení naopak zasaženo střelou HIMARS vypálenou ukrajinskými vojáky.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Ukrajinské síly zasáhly Antonivskyj most přes Dněpr. Poškození strategicky významné stavby v Rusy okupované Chersonské oblasti na jihu země nejprve oznámily úřady zřízené ruskými silami, později to potvrdila i ukrajinská strana. Další silnice přes řeku se nachází o padesát kilometrů dál proti proudu Dněpru na přehradě u Nové Kachovky.

Situace na ukrajinsko-ruské frontě zůstává neklidná. Obě strany jsou si vědomy, že důležitou roli mohou hrát americké salvové raketomety HIMARS. Osm se jich už zapojilo do bojů na Ukrajině a další dodávky se čekají, Kyjev vyhlíží také příslušnou munici s dostřelem 300 kilometrů. Ukrajinské velení těmto raketometům přičítá stabilizaci bojové situace, ruské velení pak vydalo rozkaz, aby byly prioritně ničeny.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle ranní zprávy generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na Severodoněck v Luhanské oblasti. Britská vojenská rozvědka tvrdí, že invazní jednotky už mají většinu města pod kontrolou. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že se ruští vojáci snaží také o postup k Lysyčansku z jihu a západu, vyhnout se chtějí bojům na řece Severní Doněc. Spojené státy provádí v reakci na ruskou invazi kybernetické operace na podporu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s televizí Sky News šéf velitelství americké armády pro kybernetické otázky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu varoval před plány Ruska zvýšit svou dominanci ve světě. Při návštěvě praporu NATO v polském Bemowo Piskie v této souvislosti podle agentury PAP zdůraznil, že USA a západní země musejí udělat vše pro to, aby zastavily takové útoky, jako byla například invaze na Ukrajině nebo anexe Krymu.