Francouzské volby strana 2 z 5

Odcházející francouzský prezident Francois Hollande se musel poslední tři roky ve své funkci obejít bez první dámy. Od jeho rozchodu s partnerkou Valérií Trierweilerovou zela kancelář první dámy v Elysejském paláci prázdnotou. S úřadem přitom počítá protokol i veřejnost. Ženy prezidentů se věnují třeba charitě. Teď by se tradice mohla oživit. To zejména v případě, že se novým prezidentem stane Emmanuel Macron a s ním do paláce přijde jeho manželka Brigitte.

Boj o prezidenta zuří ve Francii i na uměleckém poli. Petice a shromáždění pořádají ti, kteří se obávají o svobodu projevu v případě výhry krajně pravicové Marine Le Penové. I ona si ale na svou stranu získala některé celebrity – třeba herečce Brigitte Bardotové se nelíbí, že Emmanuel Macron působí chladně. Gerard Depardieu přirovnal bankéře k nevýraznému bílku, Le Penová je podle něj hloupá. Nacionalistka chce hlavně chránit kulturní dědictví, Macron zase plánuje průkazy na kulturu pro mladé.

Na internetu se v pátek večer objevil balík e-mailů, fotek, faktur a dalších dokumentů, které jsou označovány za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Zástupci jeho kampaně uvedli, že jde o výsledek masivního a koordinovaného hackerského útoku, jehož obětí se stali před několika týdny. Prezident Francois Hollande slíbil, že útok hackerů nezůstane bez odpovědi.

Na francouzských zámořských územích a departmentech na západní polokouli začalo v předstihu rozhodující druhé kolo prezidentských voleb. V samotné Francii, kde se bude hlasovat až v neděli, vládne tradiční sobotní atmosféra oproštěná od politiky. Předvolební kampaň skončila úderem páteční půlnoci a prezidentští kandidáti už nesmějí veřejně vystupovat.

Oba slibují, že Francie se v jejich rukou výrazně změní. Oba jsou důkazem, že tradiční politika v těchto volbách příliš nezajímala. Emmanuel Macron a Marine Le Penová se utkají ve druhém kole prezidentských voleb už 7. května. Jak má země podle jejich vizí vypadat?

Tématem číslo jedna je před nedělním rozhodujícím kolem francouzských prezidentských voleb znovu bezpečnost. Vláda nařídila revizi opatření francouzské policie. Ta je k dohledu nad hlasováním maximálně připravena a za tímto účelem plně mobilizovala. Stejně jako před dvěma týdny bude na bezpečnost dohlížet více než padesát tisíc policistů a sedm tisíc vojáků.

Francouzští prezidentští kandidáti ukončili kampaň před nedělním rozhodujícím druhým kolem voleb symbolickou návštěvou katedrál. Nacionalistka Marine Le Penová si vybrala chrám v Remeši, kde byli korunováni francouzští králové. Před impozantní památkou ji čekalpískot a nadávky od několika stovek demonstrantů, takže byla nakonec nucena budovu opustit postranním východem.

Debata uchazečů o post francouzského prezidenta Marine Le Penové a Emmanuela Macrona proběhla podle očekávání ve vyostřené atmosféře. Le Penová svého rivala nazvala „miláčkem systému a elit“, na což se jí dostalo odpovědi, že její „strategií je spousta lží“. Podle agenturyElabe pro televizi BFM byl Macron přesvědčivější pro 63 procent respondentů.

Hanba, napsali někteří francouzští komentátoři poté, co se prezidentští kandidáti neustále očerňovali v poslední televizní debatě. „Bylo to 2,5 hodiny velmi ostrých osobních útoků, se kterými začala Marine Le Penová,“ podotkl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že Emmanuel Macron se ale později uklidnil, mluvil spatra a působil celkově více prezidentsky.

Téměř ve všech podstatných bodech zahraniční politiky se liší oba soupeři, kteří se v neděli utkají o post francouzského prezidenta. Zatímco Emmanuel Macron se označuje za „přesvědčeného Evropana“ a jeho vítězství by přivítali čelní představitelé EU, Marine Le Penová slibuje radikální změnu zahraniční politiky, která by podle ní měla být „nezávislá“.

Nacionalistka Marine Le Penová čelí nařčení z plagiátorství. V pondělním projevu ve Villepinte totiž přednesla celé pasáže z projevu neúspěšného kandidáta z prvního kola – republikána Francoise Fillona.

Po celé Francii probíhají ku příležitosti prvního máje protesty proti krajně pravicové Národní frontě (FN), jejíž kandidátka Marine Le Penová se dostala do druhého kola prezidentských voleb. Naopak příznivci FN se sešli na mítinku u sochy Johanky z Arku v Paříži. Při demonstraci extrémní levice v metropoli došlo i na násilí.

Evropská unie se musí reformovat, jinak bude čelit možnému frexitu, tedy odchodu Francie z unijního bloku. V rozhovoru pro BBC to řekl favorit francouzských prezidentských voleb – centrista Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole 7. května utká s nacionalistkou Marine Le Penovou, která chce vyhlásit referendum o EU. Macrona kritizovala, že je „kandidátem kontinuity“ a spojila ho s neoblíbenou vládou Francoise Hollanda.

Kandidátka francouzské krajní pravice Marine Le Penová v případě svého vítězství v prezidentských volbách jmenuje premiérem představitele menší pravicové strany Vzhůru, Francie! Nicolase Duponta-Aignana. Oznámila to na sobotní tiskové konferenci v Paříži. Rozhodující druhé kolo voleb se koná 7. května.

Volební tým francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT. Rusko štáb vítěze prvního kola prezidentské volby obvinilo z diskriminace, informoval britský deník The Guardian. Třicítka redakcí francouzských médií včetně agentury AFP podepsala petici, v níž protestuje proti rozhodnutí krajně pravicové Národní fronty (FN) Macronovy soupeřky Marine Le Penové, že si vybere novináře, kteří budou moci během předvolební kampaně její kandidátku doprovázet.

Druhé kolo francouzských prezidentských voleb může být těsnějším soubojem než se dosud čekalo. Podle posledního průzkumu agentury Opinionway totiž Emmanuel Macron poprvé spadl pod 60procentní podporu. Nyní by ho volilo 59 procent dotázaných, zatímco Le Penovou 41 procent. Průzkum společnosti Harris Interactive naopak tvrdí, že rozdíl v preferencích činí 22 procent (61 ku 39). Druhé kolo voleb proběhne v neděli 7. května.

Evropský parlament začal projednávat zrušení imunity europoslankyně Marine Le Penové. Francouzskou kandidátku na úřad prezidenta podezírají ze zneužívání peněz z evropských fondů. Nacionalistka zatím pokračuje v kampani před druhým kolem voleb. Mezi stávkujícími dělníky ve městě Amiens se objevila ve chvíli, kdy tam dorazil i její rival Emmanuel Macron.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy podpořil před nadcházejícím druhým kolem voleb hlavy státu centristu Emmanuela Macrona. Zároveň opět ohlásil svůj odchod z politické scény. Sarkozy se ucházel o přízeň voličů i v loňských republikánských primárkách. Skončil ale až třetí za bývalými premiéry Francoisem Fillonem a Alainem Juppém.

Spor v demokracii je zdravá věc, nikdy by ale cílem neměly být jednotlivé komunity, společnosti, lidé – říká univerzitní profesor a filozof Ali Benmakhlouf. V úterních Událostech, komentářích zmínil svůj pohled na současnou Francii – včetně problémů a předsudků v jednom z nejvíce kosmopolitních národů v Evropě.

Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emannuel Macron vedl svou kampaň jako začínající firmu. Základem byla vize, program ale postupně testoval a upravoval tak, aby pasoval na voliče. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla expertka na politický marketing Alžběta Králová. Nacionalistka Marine Le Penová se podle ní před druhým kolem umírní a bude hrát na notu ženy-političky mezinárodního rozměru.

Šéf digitální sekce Macronovy kampaně potvrdil, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Elektronickou špionáž odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro. Všechna napadení se ale údajně podařilo odvrátit. Moskva obvinění odmítá.

Po postupu do druhého kola francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová ohlásila, že dočasně pozastavuje své působení v roli šéfky krajně pravicové Národní fronty. Současně ujišťovala voliče, že z ní nemusí mít strach a že by jí ve finále měli dát přednost před soupeřem, centristou Emmanuelem Macronem, který v neděli Le Penovou porazil 24,01 ku 21,30 procentům hlasů.

První kolo prezidentských voleb ve Francii rozdělilo zemi doslova „vejpůl“. Centristu Emmanuela Macrona volily především západní oblasti a Paříž s okolními departementy. Nacionalistka Le Penová uspěla zejména na severovýchodě a jihovýchodě země. Vyplývá to z volební mapy.

Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron (podle konečných výsledků získal 24 procent hlasů) je podle druhé finalistky Marine Le Penové (21 procent hlasů) slabý vůči hrozbě islámského terorismu. Nacionalistka chystá během dalších dvou týdnů mohutnou kampaň, aby přetáhla voliče tradiční pravice na svou stranu. Expremiér Manuel Valls mezitím mluví o rozkladu levice. A Macron má za sebou noc plnou oslav – kritici ale varují, aby to zatím nepřeháněl.